118

520, — H. hrál na strunové nástroje, pištec
na dechové. Zbrt. Tan. 21.

Hudek, dka, m. Vlčí h., pratincola rubetra,
pták. Brt. D. IT. 496.

Hudený. H. mše (hudbou provázená). Wtr.
Živ. c. I. 106.

Hudlovat = hrdlovat. Dšk. Jihč. I. 9.

Hudobný = chudobný. Vz toto (3. dod.).

Hudosť. Calamitas, věčná psota vel h. 1416.
List. fil. 1894. 231.

Hudy = chudší panket (jen chléb s tva-
rohem a máslem a spařené rohlíky posypané
perníkem). Chod. Cf. Panket, Čes. 1. V. 240.

Hudzený, vz Brdový.

Huerský m. uherský. Gb. II. ml. I. 549.

Huhlati. Ev. seit, 8. Mat. 2. 17.

Huch Janko, hrachovina horí. Slov. Nov.
Př. 570.

Huja, vz Uja (3. dod.).

Hujatina, y, f., les u mor. Kamenice. Kld.
IV. 7.

Hujátko, a, n. = dítě v kolébce. Jevíčko.
Brt. D. II. 319.

Huk = trouba. Zahúkol hukom válečným.
Slov. Phľd. XII. 643. Vedel hrať na dva huky.
Phľd. 1895. 146.

Húkalka, y, f. = húkavka, lesní panna.
H-kou stane se dívka, umře-li v tu dobu,
když jí jdou ohlášky. Vz Vck. Poh. 136.

Hůl (hól). O strč. skloň, vz Gb. Km. -i.
10., 19. Půjčil mu holi (poskytl mu pomoci,
dal příčinu k něčemu). BI. Gr. 303. H. v hada
obracuje se, když trestaní úmyslem neupřím-
ným chýlí se ku pomstě. Ib. 305.

Hulá, y, m., vz násl. Oldřich.

Hulán, čes. tanec u Nimb. Vz NZ. III.
506. — H., rostl., vz Rmenec (3. dod.).

Hulati. Strýc odvětil z hluboká hule a du-
šeně se zasmál. Světz. 1894. 537. a. Huľaj,
dušo, pekła něni, (pekło hoří; říká se prosto-
pášnému). Mor. Čes. 1. V. 419.

Hulákavě se ptal. Světz. 1895. 50.

Hulava, y, f. = drobounký déšť, padající
mlha. Val. Brt. D. II. 319.

Hulek, lka, m., vz násl. Oldřich.

Huleš, e, m., vz násl. Oldřich.

Hůlka = znak rychtářského práva. Chodí
palice (hůlka) i. e. posílá se po sousedech
jako znamení, že mají přijíti do obecné hro-
mady. Vz Čes. 1. V. 31.

Huľuška, y, f. = kolébka (v dětské řeči).
Val. Brt, D. II. 319.

Huluzník, a, m., pták = hřivnáč. Brt, D.
II. 495.

Humbug. Čím větší město, tím h. lehčí.
Zen. listy. 1893.

Humburg z: Hohenburg. Čerň. Př. 37. —
H. = společný dvěma sousedům průchod a
průhon mezi jejich zahradami oplotenými. Brt.
D. II. 439. — H., hora v Gemer. Phľd. 1895.
351.

Humenice = perna. Slez. NZ. III. 199. —
H. = přídvorný pozemok. Phľd. XII. 174. H.
= fundi intravillani; záhumnie, fundus extra-
villanus, avšak z. ešte vždy prislúcha k domu
a s ním ide. Slov. ib. 174. Cf. Přístodůlek
(3. dod.).

Humeniska, vz Přístodůlek (3. dod.).
Huminový. H. hmoty. Vstnk. IV. 118.

Humna = humenice. — H. — přídvorná
zahrada. Phľd. XII. 174.

Humno = zahrada. Dol., slov. Brt, I). II.
438.

Humpati, humpovati = houpati. Dšk. Jihč.
I. 24.

Humplířství, n., Stimplerei. 1606. Mtc.
1894. 170.

Humpolácký ne od Humpolce, nýbrž od
shumplovati a humpléř, něm. humpeln — ka-
ziti, břiditi. Čerň. Př. 89.

Humuličky, rostl. Vz Hledí cek (3. dod.).

Huna, vz Halena (3. dod.).

Huncút. Sedliak božie stvorenie, ale h. od
koreňa. Slov. Zátur.

Hundraj, e, m. = bručák, mrzout. Slov.
Phľd. XII. 671.

Hundrati = mumlati, bručeti, hubovati a
p. Phľd. 1892. 544., 593., 238., 1894. 36. Kmo-
tor hundre popod nos. Ib. 1894. 388. Cť.
Frŕlati (3. dod.).

Hundsfut, a, m. == sedlák. NZ. III. 512.

Hundskot, u, m. — sprosté sukno. Wtr.
Krj. I. 365.

Huneman, vz Huhnan.

Hunienka. H-ke = nohavice. V Honte.
Phľd. 1894. 311. Cf. Batoš (3. dod.), Kapce.

Hunisko, a, n. — špatná houně. Slov.
Pokr. Mrt. z. 62. H. = hunená handra na oči-
stenie obuve z blata, Myjava. Phľd. 1895. 446.

Huňka, y, f., vz Halena (3. dod.).

Hunt. Rudu na huntě prodal. Arch. XII.
444.

Huntlovati. Aby řeči naše kaženy a huntlo-
vány nebyly. Kat. z Žer. II. 240.

Huntýř, huntéř. Cf. Gb. H. ml. I. 285.

Hunym = honem. Brt. D. I. 102.

Hůř m. hůře. Gb. H. ml. I. 152., 80. —
H. = více. Píte h. Tkč,

Hůra. Popis hůry v Brt. D. II. 434. Na
hůru (do vršku), na horu (na pudu), zastr.,
nyní naopak. C f. Mus. 1895. 176. Na hůře
so ještě nikdo plovat nenaučil. Mor. Čes. 1.
V. 419.

Hurbanista, y, m., přívrženec Hurbanův.

Hurka = jelito. Slov. Phľd. 1894. 377.

Huřklina, y, f. = uhranutí. Dšk. Jihč. I.
34.

Hůrná, é, f., slove řeka Ostravica před vto-
kem Bělé. Vest, op. 1893. 8.

Huron, a, m., vz Grison (3. dod.).

Hůrová, é, f., trať ve Frýdecku. Věst, op.
1893. 8.

Hurtasiti, přesmyknutím z hartusiti. Kotk.
56.

Hurtovný. H. hlahol. Bl. Gr. 346.

Hurty, území v Tekově. Phľd. XII. 74.,
423.

Hurúčava, y, f. = vedro. Phľd. 1896.131.

Hus, husa, z germ. gans. Gb. H. ml. I. 46.,
458. 0 strč. skloň. cť. Gb. Km. -i. 44. čo ten
povie (sľúbi), to je ako keď hus sa uprdne,
ako keď pes brechne. Slov. Nov. Př. 533.
Které děvče vyplaší husu z hnízda, tomu se
rozejdou ohlášky. Na Žďársku. Nár. list. 1894.
č. 128. odp. feuill. Keď do husí hodíš, ta za-
gága, ktorú si uhodil; Rozumie do toho, jako
hus do piva. Phľd. 1894. 197., 441. Kýž tě
husa pečená kopla (zaklení)! ČT. Tkč. Padlo
to s něho jako s husy déšť. Šml. VII. 83.