119

Když letí divoké husy, bude za čtrnáct dní
sníh. Vck. Val. I. 164. Kdo pase husy, do
pekla musí; kdo pase krávy, do nebeské slávy.
Brušp. Hledíková. — H. = vosa. Brt, D. II.
73. — II. Jan mistr. Vz Bl. Gr. 284., Tk.
X. 614., Vlč. Lit. 282., 107.

Húsa, húsad, húser, úsad = houser, bo-
lení v kríži, Hexenschuss, m. H. ma zaťau
(zaťal). Slov. Phľd. 1894. 377. Cf. Magalena.

Husacinec, nce, m. — husí lejno. Mtc.
XVIII. 209.

Husar, a, m. = jeden z chasy, která chodí
s Perchtou. Vz NZ. IV. 55.

Husař = kališník a pod oboji, husita.
Břez. Font. V. 354. Tak jim nadávali pro-
testanté. Wtr. Živ. c. I. 158.
Husárek, rka, m. = datel strakapoud.
ČT. Tkč. — H., rku, m. H. zove se jednou
kloboukem, po druhé čepicí. Je to asi černá
vysoká čepice, které se v Uhřích už dávno
nosily. Cf. Wtr. Krj. I. 387., 419., 333.

Husencký. H. míchanice (pro husy). Zďár.
Brt. I). II. 262.

Húsenka, rostl. = štrháček. Brt. D. II.
502. — H., vz Had (3. dod.). — H-ky = vy-
raženina na jazyku hovězího dobytka. Ib. 492.

Húser, lumbago. Hojení ho. Vz Mtc. XVIII.
210., předcház. Húsa.

Husí mluva, Vz NZ. III. 331. - H. šlapka,
čapka, nožka, rostl. Vz Šlapka (3. dod.). H.
víno = pstroček (rostl.) Brušp. Hledíková.

po husiansku mši sloužiti. Wtr. Živ. c.

I. 208.

Husička. Hra na husičku. ČT. Tkč. — H.
(hos'čka) = štrycle ze žitné mouky pro že-
bráky. Brt, D. II. 471.

Husidřist, a, m. = pľkoš, kdo nic neza-
tají, všecko vyplkoce (vykľevetí). Jicko. Brt,
D. II. 320.

Husík, u, m. = husí chlívek. Val. Brt, D.

II. 320.

Husina. Na sv. Martina nejlepší je h.
Brušp. Hledíková.

Husinec = Husita. Gern. Př. 83.

Husínek, vlastně Vusínek, nka, m., byl
rybník v Poděbr. NZ. IV. 100.

Husitskosť češtiny. Mtc. 1895. 296.

Husitství. Účinky h. vz Vlč. Lit. 160.

Húska Mart. (Martínek). Vz Vlč. Lit. 140.

Husko, vz Housko (zde).

Huský = husitský. H. řád. Zíd. (Vlč. Lit.
227).

Huslák, a, m. = kdo hraje na housle. Na
Blatech. Vykl. Svat. 42.

Huslařit = housti. Han. Brt. I). II. 320.

Húsle, instr. húslmi. Ž. kl. 65., Gb. H. ml.
I. 165.

Husník, burnea. Boh. m.

Husovka, y, f., jm. mnohých míst u Prahy
na počí sť Husovu. Wtr. Živ. c. I. 26.

Huspeka, y, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22

Husta do kamen = usta, h přisuto. Chod.
NZ. II. 575.

Hustič (kondensator) = nástroj, kterým se
slabá elektřina tak sesiluje, že jest změřitel-
nou. KP. VIII. 11.

Hustidlo, a, n. H. v barvír., Eindicke, f.
Sterz. I. 752.

Husto = husté. Kde je h., nenie pusto.

Slov. Nov. Př. 424. Jakož h. (= často) pro-
rokováno. XV. stol. Mtc. — Mill. 123. b.

Hustoles, a, m, os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.

Hustolistý. H. háj. Quis. Itig. 7. — Kolc.
55.

Hustý. Hust, a, o. List. til. 1895. 296.

Husův pravopis. Vz Gb. H. ml. I. 13. nn.

Husák, ušák, a, m. = škvor. Mor. Rous.

Hušcák, u, m., houba, Vz Modrák (3. dod.).

Hušípanec, nce, m. = ušípané (= prase).
Na Žd'ársku. Nár. list, 1894. č, 149. odp. feuill.

Hušpapa, y, m. = kdo má hubu vypase-
nou. Záp. Mor. Brt. D. II. 320.

Húštik, u, m. = huština. Pbľd. 1895. 386.

Hut m. hłt. Záhoří. Brt, D. II. 16.

Huť z něm. hutta. Gb. H. ml. I. 263. O strč.
skloň. cf. Gb. Km. -i. 31. — H., Bauhütte,
f. Aby žádný tovaryš (zednický n. kamenický
n. tesařský) z huti, od verštatu n. z jiného
díla k obědu nechodil než tu, kde dílo má,
stravou se opatřil, leda by blízko domů měl.
1606. Mtc.

Hutirův les a potok ve Frýdecku. Věst.
op. 1893. 8.

Hutkapéř, e, m. = roštéř při díle hutním
zaměstknaný. Arch. XII. 430. a j. tam.

Hútman, a, m. = dolový strážný, jenž
opatroval nádobí a k dělníkům dohlížel. Arch.
XII. 425. a j. Z strhněm. hauptman. Gb. H.
ml. I. 264.

Hutný, ého, m. = polní hlídač (hüten).
Slez. N Z. III. 164.

Hutoriti. Hutor mu len pravdu v oči.
Phľd. 1895. 187.

Hutrejtéř, e, m., v horn. Čel. Pr. m. II.
247., 248'., Arch. XII. 414.

Hutu. Jíti h. Vz Táčky (3. dod.).

Huvar, u, m. = ouhor. V Domžl. NZ.

III. 128.

Huzina, y, f., míst. jm. v Nitře. Phľd. XII.
74.

Húžovice, e, f., vz Nádkončie (3. dod.).

hv. V hv jest h a)přisuto: mohvitý, hvozd,
Gb. II. ml. I. 465; b) odsuto: lávička m.
láhvička, vězda m. hvězda, vízdat m. hvízdat,
koróviěka. Gb. H. ml. I. 467., Dšk. Jihč. I. 33.

Hväkat = kvákati, křičeti. Ve Vel. Revúci.
Phľd. 1893. 373.

Hvareť = hovořiti. Slov. Pastr. L. 93.

Hvek, u, m. Škrek, hvek, pískot počuli.
Phľd. 1895. 3.

Hvězda. Keď hviezda padá, niekto umiera.
Phľd. 1894. 715. Hádání z hvězd. Vz Zbrt.
Pov. 157. Čištění hvězd = přeletující meteory.
Čes. 1. 1896. 324. Vyšívání na hvězdu. Vz NZ.

IV. 224. — H. = biják. Na kované tyči visí
řetěz a na něm houpá se koule hřeby pobitá,
Morgenstern, m. Wtr. Krj. I. 279.

Hvězdička. Je-li na nebi mnoho h-ček,
bude pršet nebo bude mlhavo; je-li jich málo,
budou časy. Vck. Val. I. 168.

Hvězdohora, y, f., Sternberg. Zl. Jg. 342.

Hvězdoměrství, n., Astcreometrie, f. Vz
Sterz. I. 258.

Hvězdotkaný. H. půlnoc. Vrch. Rol.
XVII.—XXII. 84., nebe, Vrch. Rol. XXXIII.
128., závoj. Čch. Otr. 42.

Hvězdovec, drahokam. Ott. VII. 912.

Hvězdoznanství, n. = hvězdoznalství.
Phľd. 1895. 434.