120

Hviezdoslav, a, m. = Pavel Országh,
advok. v Námestove, slov. básník. Vz Phľd.
1892. G2G. nn.

Hvízdačka, y, ť. = píšťala. GR,. Nov. 54.

Hvízdati. Hvízdá si jako hlanný cigán.
Slov. Phľd. XII. 559. Kolečka hvízdala (vrzala).
Vých. Čechy. Čes. 1. V. 79. a.

Hvižd'ák, a, m., vz násl. Rehek.

Hviždžák, a, m., vz Třasořitka (3. dod.).

Hvozd, strč. ozd, aridarium, z toho přisu-
tím vozd a dále hvozd. Gb. H. ml. I. 465.

Hvozdík, u, m., dianthus. Vz Ott. VII.
469. Cf. Slzička (3. dod.).

Hvuzd, u m. = železný klínec. Šariš. Phľd.
1895. 256.

Hy = i. Vz Hi (3. dod.).

Hyacinth, a, m. Odvozeniny vz v Kotk. 20.

Hyalinní (průsvitná) degenerace cév. Schb.
Nád. 50.

Hyalofonie, e, f. KP. VIII. 19., 378.

Hyalofotie, e, f. KP. VIII. 19., 378.

Hyaloskopie, e, f. Vz KP. VIII. 378.

Hyb. Ja sem chłop jako byk, do roboty
(práce) ani hyb a na misu ene syp. Mor. Ces.
1. V. 421.

Hyba, y, f. = chyba? Což tam h., kedž je
bida. Slov. Phľd. 1895. 186.

Hýbati co. Nebude staré hríchy hýbat;
Žrebec pohnul sane. Phľd. 1895. 80., 299. Cf.
Hnouti, Pohnouti, Lomcovati (3. dod.).

Hýbavý. Ďábel jest stvořenie h-vé. Chč.
Mik. 438. — H. řeč = která poslúchači hýbe.
Bl. Gr. 333.

Hybe, mě. v Liptovsku. Phľd. XII. 74., 423.

Hybernelový. H. voda = bedrníková. Vck.
Val. I. 146.

Hybký. H. jako bič. Slez. Nov. Př. 645.

Hyblo duševního dění. Krej. Psych. 46.

Hýčkati, z něm. hätscheln, na Mor. pě-
stovat. Brt. D. II. 512.

Hydarthr-os, u, m. = vodnatelnost kloub-
ná. Čes. lék. 1888. 54. Dhnl. exc.

Hydla, hedla, y, f. = nevěstka. Záp. Mor.
Brt. I). II. 320.

Hydný = ohyzdný. Zlínsky. Brt, I). I. 14.

Hydraemický. H. stav krve. Vstnk. III.
472.

Hydrazin. Vstnk. III. 13.

Hydrazinový. H. roztok. Vstnk. III. 13.

Hydrazobenzol, u, m. Vstnk. III. 6.

Hydrofenoketon, u, m., v lučbě. Vstnk.

III. 466.

Hydrogenisace, e, f., v lučbě. Vstnk. IV. 6.
Hydrogenisovati uhlovodík. Vstnk. IV. 5.
Hydrochinon, u, m., v lučbě. Vstnk. III.
467.
Hydrokarbazol, u, m., v lučbě. Vstnk.

IV. 1.

Hydrometeor, u, m. Mus. 1893. 527.

Hydronefrotický, hydronephrotisch. H.
kysta, Dr. Kimla.

Hydrooxykyselina, y, f. Vstnk. III. 1.

Hydroprodukt, u, m., v lučbě. Vstnk.
IV. 16.

Hydrosorbinový. H. kyselina. Vz Vstnk.
III. 1.

Hydrotechnický. H. potřeba. Stě. P. př.
57.

Hydrotropin, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 16.

Hydroxybenzol, u, m., v lučbě. Vstnk.
IV. 23.
Hydroxyfenylkyselina, y, f. Vstnk. IV.

22.

Hydroxykyselina, y, f. Vstnk. III. 257.,
IV. 22.

Hydroxyl, u, m. Vstnk. III. 9., 57., 250.

Hydroxylamin, u, m. Vstnk. III. 8., 248.,
461., IV. 7.

Hydroxyloyaný. H. látka. Vstnk. III. 55.

Hyetometrie či ombrometrie, e, f. Sté. P.
př. 40.

Hyfomykosa, y, f. Vstnk. II. 502.

Hyhlati se = chechtati se. Žďár. Brt. D.
II. 262.

Hychlit se = chechtati se. Zd'ár. Brt. D.
II. 320.

Hýl, z něm. Gehl. Gb. H. ml. I. 458. —
H. = dítě (jmenují rodiče mazlíce se s ním).
Phľd. XII. 36.

Hyľáňat, hyľásňat = křičeti na plnou
hubu. Val. Brt. D. II. 320.

Hylbrant, a, m. = Hildebrant.

Hymna = zpěv, který, ač drahně má veršů,

přece způsobu noty nemění, než jakž jeden

ten první verš zpívá se, tak i všecky až do

posledního, leč by byla nota dvojitá n. tro-

j jitá. Bl. Gr. 356.

Hymnář, e, m. = kniha obsahující hymny.
Wtr. Živ. c. 985.

Hymnologie, e, f. Čes. h. Mtc. 1895. 72.
Křesť. h. NZ. IV. 24.

Hyn = tamto. H. tvé vyžle vedou; Hle h.
se vaši tepou. Arch. XIII. 495., 534. Posud
v lidu.

Hyna, Hýna, y, m., vz násl. Jindřich.

Hyndavec, vce, m. = vřes. Tvarožná.
Hledík.

Hyndle m. hynle = tamhle. Dšk. Jihč.
I. 16.

Hynek Henricus est, non Ignatius. Dob.
Dur. 112.

Hyneš = Innocens, v Kosinoví. Mus. 1894.
117.

Hynť m. hniť (přesmykn.) Brn. Brt. D. II.
167., 187.

Hynti m. hniti (přesmykn.). Bystř. Brt.
D. II. 210.

Hýný = hajný. Týnec. Brt. D. II. 92.

Hyoscinový. H. praeparat. Vstnk. III. 15.

Hyperplasie, e, f. H. sleziny. Vstnk. II.
426.

Hyperplastický. H. zánět oka. Schb.
Nád. 33.

Hypnosa, y, f. Vz Mus. 1894. 450.

Hypnout = hybnout, kopnout. Dšk. Jihč.
I. 22.

Hypokoristický. H. jm. muž. osob., Péša;
žen. osob: Káča. Gb. Km. -a. 31., 23. H. slovo,
kterým se nehezká věc mírnícím slovem vy-
jadřuje; slovo znamenající něco nepěkného,
když se mu tonem a celým způsobem vyslo-
vení dává význam dobrý a příznivý. Cf. To
je kluk darebáček. Kla. Sklad. 61., 62. Ty
má hezká kurvičko (dceruško).

Hypostasovati vůli. Krejč. Psych. 25., 39.

Hypothesa. Jak slovo to překládáno. Vz
Krok 1896. 84.

Hypsicefalní. II. lebka. Vstnk. III. 387.