122

Chámí, n. = roždí. Velká, Brt. D. II. 321.

Chamovský. Ch. lid. 1599. Wtr. Živ. c.
I. 207.

Championat. Vz Nár. list. 1891. č. 27.

Chamraď, Bl. Gr. 352.

Chamrada polož před chamradina. Ta ch.
povečeřela (zvířata). Čes. 1. V. 461.

Chamtivý = chtivý. Kotk. 181.

Chamúz, u, m.,vz Topárka (rostl.; 3. dod.).

Chaptiť sa = chápati se. Nechapti sa lie-
tať, ešte krýdla nenarástly. Slov. Pliľd. XIV.
257.

Charakter, vz Karakter.

Charkati = chrkati. Kotk. 89.

Charpa, y, f. = chrpa. Brt. D. II. 501.

Chartulář, e, m. Ch. klášterní. Eml. Urb.
VI.

Chartularní čásť urbáře. Eml. Urb. VI.

Charva, y, f. = charpa (p v v). Gb. H.
ml. I. 419.

Charvaté v severových. Čech. Vz NZ. IV.
84.

Charý. Cli. chmura, Slow.72., noc. Quis Ifig.
30. — Kká. Puš. 28. Cli. = ošumělý, škaredý.
Las. Brt. D. II. 321.

Chásňa, atc, n. = dítě, dokud jest ještě
v peřince. Val. Brt. D. II. 32L Ch., chasha,
chasnik = dítě obojího pohlaví. Val. Ib. 457.

Chasonec jehlancový, Anatas, ni. Stcrz.
I. 148.

Chavikol, u, ni., v lučhě, V stuk. IV. 4.

Cházeti v ltkk. Vz Mus. 1896. 259., List,
fil. 1896. 339.

Chc změněno v se v praes. scu, sceš m.
chcu v některých vých. nářečích. Gb. H. ml.

I. 461. Za chc bývá kc: kci m. chci. Gb. II.
ml. I. 461.

Chcát m. scáti, s v ch. Dšk, Jihč. I. 40.
a j.

Chceť, vz Chtíti. Brt. D. II. 196.

Chčerstva m. zčerstva a tu změněno sč
v chc, sr. chčestí. List. fil 1896. 159.

Chčestí = ščestí, štěstí. Gb. H. ml I. 514.

Chčoka, y, f. == štika. Zábř. (šč v chč).
Brt. D. II. 131.

Chcoplé = štíhlý: Zábř. (šč v chč). Brt,
D. II. 131.

chd. Za dul je kd: Sukdol v. Suchdol. Gb.

II. ml. I. 461.

Chebzík, u, m., rostl. Vz Hráza (3. dod.).

Chebzinkový. Ch. bryje (omáčka z bezinek
smetanou zalitá). Slez. NZ. IV. 497.

Chechlův, trať u Frýdka. Věst. op. 1893. 8.

Chelčický. Vz Bl. Gr. 285., Vlč. Lit. 165 ,
196. Ch. sic nezlý Čech (ne zle psal). Bl. Gr.
279.

Chemigrafie, e, f., Chemigraphie, f. Sterz.
I. 600. b.

Chemotaxa, y, f. = přitažlivá působivost
některých látek na vlákna semenná kapradin,
jiných nižších rostlin a na bakterie. Vstnk.

III. 270., 383.

Chernekov (Chornokov, Chernocov, Cher-
nokev, Cherneche, Churnuk, Cherneuke, Cher-
nekou, Chorneko, v listinách), a, m. Na Slov.
Phld. XII. 154.

Cherry Brandy (angl. Čery Brěndy) =
druh hollandského likéru. Vilímk. Cenník.
1893.

Chiatický (sigmatický) aorist. Vz Gb. H.
ml. I. 44.

Chic (šik), fr. = dovednosť, šikovnosť;
vkus. Sterz. 1, 601. a.

Chiliasm-us, u, m. Cf. Vlč. Lit. 116., 150.

Chinen, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 26.

Chinolinový. Ch. modř. Vstnk. IV. 101.

Chitinový. Ch. kostra. Vstnk. III. 888.

chj se mění v š: duša z duchja, Vz Gb. H.
ml. I. 459.

chl m. kl: rochle m. rokle. Dšk. Jihč. 1.
30., 31. Za chl je kl: klacholiť m. chlácholiti.
Gb. H. ml. I, 461.

Chlad. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 34

Chládek Jiljí, 1743. 1806., spis. a prae-
monst, Vz Mus. 1894. 147.

Chladencica, e, f. = chladečník. Val. Brt,
D. II. 439.

Chladnoduchý. Ch. porada, Šml. VIII.
222.

Chladnoležný = v chládku ležící, na
vinnici ve vedru nepracující. Wtr. Živ. c. I.39.

Chladnostinný. Zvič. Mlt. 59.

Chladný. Ztloustne, jako myš v chladném
roce. Kld. III. 105.

Chlamstati m. chlastati. Dšk. Jihč. I. 24
Dle List. fil. 1896. 158. z pův. chlemtati vzniklo
chlemstati, chlamstati a z toho odsutím chla-
stati.

Chlap. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 31. —
Ch. = nevolník. Dy se stane z chlopa pan,
potym Pambů chraň. Slez. Nov. Př. 102. Páni
říkají: To ch. zaplatí, jezme, pijme. 1538.
Phĺd. 1892. 615. — Ch. = človek s příhanou.
Za jednoho chlopa (milého) inšich mandeĺ
i kopa; Kerý ch. se zzeni, po ty m nic neni;
Kerý ch. je zženily, ten byl jisto opily. Nov.
Př. 381., 626. — Ch. = nadávka úředníkům
v XVIII. stol. NZ. III. 512.

Chlapácky si vykračovati. Světz. 1895.
129. a,

Chlapatěti = chlapem se stávati. Heršpice.

Rous.

Chlapati. Dokudž tak ch. muož. Chč. S.
204. Chlapaje jim (chlapů nadávaje). Chč. S.
112.

Chlapčiť sa (dělati se chlapem, silným).
Slov. Phld. XII. 674.

Chlapec. Vz Holka (3. dod.). Chlapci vy-
povídají se z Bosovic přes Holovousy do Po-
tic. NZ. III. 230.

Chlapěna, y, f. = záletnice. Val. Brt, D.
II. 321. Cf. Chlapina.

Chlapice, e, f., rostl. Na Vysocku. NZ.
IV. 538.

Chlapný. Ch. či nesvobodný rychtář. Hrš.
Nách. I. 224.

Chlástat = chvástat. Dšk. Jihč. I. 25. —
se = hlasitě se smáti. Brt. D. II. 323.

Chlastna, y, f. = klepna. Dšk. Jihč. I. 25.

Chléb z germ. hlaiba, Gb. H. ml. I. 263.
Počiatok vody — konec chleba (o horách).
Phľd. 1891. 197. Zříkaného chleba největší
kus (čeho se zříkáme, toho bychom často
hodně chtěli). Světz. 1891. 218. b. Všetko by
chcelo ľahký chlieb jesť (nepracovati a po-
hodlné žíti). Phľd. 1894. 345. Masla nepře-
ťíučeš, chleba něpřemisiš, krčmy něpřetancu-
ješ. Mor. Ces. 1. V. 422. Lepšia chudá slanina
s chlebem, ako tučná bez chleba; Stoj, chlebe,