123

hneď som v tebe (zjiem ťa). Slov. Nov. Př.
440., 569. Povery chleba se týkající vz v Zbrt.
Pov. 157. — Ch. ptačí, rostl. Vz Bankyta
(3. dort.).

Chlebárňa = huba. Vz Ústa (3. dod.).

Chlebce. Stonci stonu a chlebce hynú
(stonu jako chorí a len jedia a dodávají: ne-
dela prejde a pohrabu nič). Slov. Phľd. 1894.
443.

Chlebíčkový. Ch. obilí = na mouku. CT.
Tkč.

Chlebnice, e, f. = hostie. Břez. Font, V.
519. a j., Vlč. Lit. 141.

Chlebonosný klas. Phľd. XII. 646.

Chleboranky = kamenauky (hrušky).
Brušp. Medikova.

Chlebovina, y, f. Raž (žito) razila (vo-
něla) už ch-nou, Phľd. 1895. 426.

Chlebový. Šlape-li někdo .po drobtech
ch-vých, dušičky v očistci pláčí. Ces. 1. V. 232.

Chľebůrka, y, f. = chlebová polévka. Prí-
bor. Brt, D. II. 474.

Chľébuvka, y, f. = chlebová robota, od
které dávala vrchnosť půl pečínka chleba na
den. Brt. D. II. 321.

Chlejbati = hltati? Kotk. 108.

Chľep = chléb. Phľd. 1895. (-29.

Chlésta, y, f. = hlísta. V Chromči na Mor.
List. til. 1894. 80.

Chléstanec, nce, m. = vyšplíchnutá voda.
Záp. Mor. Brt. D. II. 321.

Chléstat = splíchati vodou. Záp. Mor. Brt.
D. II. 321.

Chliev, a, m. = území při řece Nitře. Phľd.
XII. 250.

Chlimpus-chrampus = jídlo ze zelí,
hrachu, mrkve a jiných zelenin uvařené. Slez.
NZ. IV. 498.

Chľip = chlib, chléb. Slov. Phľd. 1895. 629.

Chlípanina, y, f. Kyslá ch. (nápoj). Phľd.
1896. 41.

Chlipkati. Vino ch., nippen. Phľd. 1893.
512.

Chlipnice, e, f. (žena). Krs. Moor. 37.

Chlísta m. hlísta, Žďár. Brt. D. II. 250.

Chlop. Obrátiť dačo dole chlopom, hore
dnom (hrnec). Slov. Phľd. 1891. 550.

Chlópať = kudliti, za vlasy tahati, Her-
špice. Rous.

Chlopec, pce, m. = chlapec. Slov. Phľd.
1895. 629.

Chtopek, pka, m. = mužíček. Brt. D. II.
458.

Chlopeň = laple u kapes u kabátu. Duf.
193.

Chlópiti. Chlópnul jím třikrát o to místo.
Vek. Poh. 90.

Chlopnosečný, fachspaltig. Sterz. I. 871.

Chlôpot, u, m. Obišlo sa bez väčších chlô-
pot (nesnází). Phľd. 1893. 47.

Chlorhydrat, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 7.

Chlorimid, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 4.

Chloritický človek, který utrpěl značnou
ztrátu krve. Vstnk. III. 414.

Chlorodusík, u, m. Vstnk. III. 252.

Chlorojantarový. Ch. kyselina. Vstnk.
III. 2.

Chlorotický. Ch. žena (mající chlorosu,
bleduici). Vstnk. III. 474.

Chloud, u, m., cldoudovina, y, f. = chmour;

slamnaté, nevyspělé dříví; bezjadrnosť, nija-
kost. Husa lehká jako ch. U Žléb. NZ. II. 6Í5.

Chlp, u, m. Ch. slámy = steblo. Phľd. XII.
233., 1895. 410. — Ch. = chlup. Těžko chłpy
púščá (skoupý). Mor. Čes. 1. V. 419. Chłpy
(chumáče) sena sa niesly (letěly od větru).
Phľd. 1893. 284.

Chlubný. Cf. Prvnička (3. dod.).

Chlum, z germ. holma, Gb. H. ml. I. 263.,
63.

Chlumec. Nepocházíš z Chlumce (nechlu-
bíš se)? Tkč.

Chlup. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 63.

Chlupáč = člověk úskočný a vychytralý.
Žďár. Brt. D. II.. 321. — Ch. = srstka,
angrešt. Brušp. Hledíková.

Chlupáček, čku, m. = angrešt. Mor. Glos.

Chlupatina, y, f. Krejčí nesmějí zdělávati
ch-tin (= kožešin). 1495. Wtr. Krj. I. 472.

Chlupatý. Chlupat, a, o. List. fil. 1895.
296.

Chlupočlenec, nce, m., cryptotrichns,
brouk. Vz Klim. 31.

Chlupochodec, dce, m., dichirotrichus,
brouk. Ch. jemný, obecný, příbuzný, rudo-
hlavý, srstnatý, vodní. Vz Klim. 64., 65.

Chluporožec, dromius. Cf. Ott. VIII. 36.
Ch. bezkřídlý, černobřichý, červenoštítý, čtvo-
roznaký, dlouhohlavý, dvojskvrnný, hnědo-
pásný, křížový, lemovaný, poledníkový, zúže-
ný, žlutý. Vz Klim. 78.—80.

Chľúšce = plúšče, lijáky. Val. Brt. D.
II. 321. Cf. Chlúště.

Chmat m. hmat. Dšk. Jihč. I. 32.

Chmatadla = peníze. V mluvě pražských
Pepíků. Herm. Bod. Praž. 39.

Chmatiti. Chmatil aj po ušách. Nár. list.
1895. č. 34. odp. feuill.

Chmel, stnor. humli a to z lat. humulus.
Gb. H. ml. I. 263. Je chmelem futrovaný
(opilý). Slez. Nov. Př. 599.

Chmelenec = chmelinec, chmelnice. Při
chmelenci dobrá cibule se rodívá. Kat. z Žer.
181.

Chmelík (svalník), consolida, rostl. 1440.
List. til. 1893. 394.

Chmelinec, potok v Turci. Phľd. XII. 250.

Chmelit, ochmelit koho čím — udeřit
(polenom, kolom = ohlušiť, omámiť úderom).
Myjava, Phľd. 1895. 444.

Chmelničný. Ch. tyč. 1541. Ned. Zábran.

Chmelový. Ch. tyč. 1541. Ned. Zábran.
39.

Chmer, chmýří. O pův. slov. cf. Gb. H.
ml. L 613.

Chmeť. Je šedivý na ch. Han. Brt. D. II.
322.

Chmetat se. Utíká, jen so chmetá. Kunšt,
Brt. D. II. 322.

Chmulo = hlupák. Ch. akýsi. Phľd. XII.
275., XIII. 73., 81.

Chmúrati se, vz dod.

chň m. hň: chuchňat m. huhňat. Dšk. Jihč.
I. 31.

Chňápat se. Kdo se to tam chňápe (jde
v těžkých botách) ? Jevíčko. Brt. D. II. 322.

Chňapka, Schnapper. Petrl. 15., 21.

Chňastnout = uhoditi. Han. Brt. D. II.
322.