124

cho. Za clio jest ko: kocholka in. chocholka.
G b. H. ml. I. 461.

Chobířov, zanikla ves na Mor. Mtc. 189G.
117.

Chobota, y, f., poloha u Poděbr, NZ. III.
520.

Chobotnatec. Ch-tci, proboscidea, Krok
1892. 3(59.

Chobotnice, octopus. Cť. Ott. XI. 353.

Chocna Vád. V. Kal. 59.

Choce. U Chočů, les ve Frýdecku. Věst.
op. 1893. 8.

Chod. O pňv. slova cf. Gb. II. ml. I. 84. —
Ch. osnovy. Vz Štráf (8. dod.).

Chodák = chudák, žebrák. GR. N. 54.

Choděcí sukně (svrchní) byla podobná
našemu svrchníku. Vz Wtr. Krj. I. 50. a 51.
Ch. šaty. Arch. XIII. 67. Vz Chodicí.

Chodeček, čka, m. = chodec. 1437. Vlč.
Lit. 236.

Chodící šaty. Vz Choděcí, Ložní. Snm.
I. 616., Arch. XIII. 93. Ch. šaty v XV. věku.
Vz Wtr. Krj. I. 27. nn. Ch. sukně byla ze
předu rozstřižená. Vz ib. 138. Cf. Lehací.

Chodilo m. chodidlo, d odsuto. Gb. H.
ml. I. 410.

Choditcí šaty = chodící. Kutn. šk. 25.

Choditi. O pův. slova cť. Gb. H. ml. I. 84.
jak. Kdo neskoro chodí, sám sobě škodí. Nov.
Př. 260. Ch. ve dva konce (k zemi schýlený
ku př. když bolí břicho). Mor. Čes. 1. V.
420. — kudy. Chodí kozíma dvírcama, po
psích mezírkách (bez účelu). Mor. ib. 421. —
odkud kam. Chodí z prázdného do pustého.
Nov. Př. 547. — za kým jak. Chodí za n'm
jako zimnice. Nov. Př. 645.

Chodník. Na křivý ch. koho doviesť =
oklamati. Phľd. 1895. 391.

Cliodón (záp. Mor.), chůdoň (slov.) =
chudý (vyzáblý) člověk, Brt, D. II. 322.

Chodský. Ch. řeč, kroj. Lis. Ch. chalupa.
Vz NZ. III.

Chocholatice, eucomis. Vz Ott. VIII. 795.

Cliochoľena, y, f. = kořalka. Brt. D. II.
486.

Chocholouš, vz Zimostrádka (3. dod.),
Trpinka (3. dod.). — Ch. holený = mnich
(od Husitů říkáno). Wtr. Živ. c. 783.

Chocholuše, vz Zimostrádka (3. dod.).

Chojte = choďte. Slov. Pastr. L. 150.

Chojtík, a, m., vz Třasořítka (3. dod.).

Cholera. Léčení jí na Val. Vz Vck. Val.
I. 130.

Cholesterin, u, m. (lithiasis). Usazenina
ch-nu na očním víčku. Vstnk. II. 503.

Chološne, kolokně, v Gemersku a Zvolen-
skú a ve Spiši hološně = nohavice. NZ. III.
402.

Chomlati = motali, cuchati. Kotk. 78.

Chomont, u, m. = chomout. Šariš. Phľd.
1895. 256.

Chomout, Dojí ch. = krávu prací uta-
hanou. Na Žďársku. Nár. list. 1894. č. 149.
odp. feuill. Ch. na krk si hoditi — se oženiti.
Nár. list. 1896. č. 12. feuill. - Ch. = čepec
špicatého tvaru v XV. stol. Wtr. Krj. I. 82.,
303.

Chomoutek, tku, m. = límeček u ko.šile,
Vatermörder. Mor. Brt. D. II. 512.

Chomoutllice, e, f. = žena nosící cho-

mout (čepec). Wtr. Krj. II. seš. 82. Cf. Cho-
mout (3. dod.).

Chomrati = hubovati. Keď som ch-la.
Phľd. XII. 695.

Chomtat = lakotně něčeho mnoho bráti.
Jak ta kráva trávu chomce! Kunšt. Brt. D.
II. 322.

Chomútov od zakladatele Chomuta. Čern.
Př. 36.

Chop, u, m. Řekl z chopu = nerozmysliv.
Han. Hrt. D. II. 322.

Chopiti. Nechápe, iba keby mu na lopate
podal. Slov. Nov. Př. 569.

Chořeť = chořeti. Phľd. 1891. 651.

Chorioiditis = zánět cévnatky. Schb.
Nád. 47.

Chorlavěti. Phľd. 1894. 431.

Choroboplodný zárodek. Nár. list. 1894.
č. 65. odp.. 28.

Chorovod = hra dědinskej mládeže s tan-
com a spevom. Phľd. 1894. 577.

Choroziti v AlxV. chybně m. ohroziti.
Mus. 1896. 257.

Chorý. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 76.
Ch. místo staršího chvorý. Ib. 439. Ch. v duši.
Lerm. II. 59. Chorý na bachory. Slov. Nov.
Př. 546.

Choštiště m. chvoštiště, v odpadlo. List.
fil. 1895. 433

Choť. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 85.
O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 35.

Chotár = pole. Jaké ch-re, také koláče.
Slov. Phľd. 1893. 699.

Chotěbor, a, m. Odvozeniny vz v Kotk. 20.

Chotěbud, a, m. Odvozeniny vz v Kotk. 20.

Chotemír, a, m. Odvozeniny vz v Kotk. 20.

Choudnouti = chudnouti. U Stříbra. Dšk.
Oestr. Mou. (Böhm.). I. 488.

Choulilý = přítulný, krotký. Jevíč. Brt.
D. U. 322.

Chova = chování, výživa, strava. Pásol
statek na chovu; Za chovu a chlieb dalo sa
72 denarov. Phľd. 1892. 581., 1894. 181.

Chovačka = chůva. Ch. někdy se zmaže
od dítěte, proto jím nedá o zem. Bl. Gr. 307.

Chovatedlnice, Pflegerin. 1418. List. fil.
1896. 202.

Chovati koho = pozorovati. I ch-li jeho,
zda by v sobotu léčil. Ev. seit. 13. Luc. 6., 7.
(Mně.). — se = stříci se. Chovaj se, aby nic
jiného nemluvil, než což tobě přikáži. XIV.
stol. Mus. 1895. 300. — se od čeho. Aby
se od zlého ch-li a činili dobré. Chč. S. 162. —
se čeho kde. Aby se pilně ch-li žaloby před
nimi. Chč. S. 163.

chr m. hr: chramnout — hrábnout. Dšk.
Jihč. I. 31. — hr m. chr: křapati, skrana m.
schrána, křástel v. chřástel. Gb. H. ml. I. 461.

chř m. hř: chřbet — hřbet. Dšk. Jihč.
I. 31.

Chrabrý. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 32.

Chřadnouti. O tvarech vz Gb. H. ml. I.
105. Ch. strachem. Št., Krist. 84. a.

Chrákati = chrkati. On krvou chrákal.
Slov. Phľd. XII. 354.

Chrám. 0 pův. slova cf. Gb. H. ml. I.
32. — Dostal na chrám páně (bití na záda).
Přidává se: až se mu zákrystie otřásla. —
Deisté okolo r. 1780. v Chrudimsku se vy-
skytnuvší nazývali tělo své ,chrámem páně',