126

Slov. Phľd. 1894. 25G. Ten se jinších chlapů
nebojí, nechce-li tebe (neřkuli). Jevíčko. Brt,
D. II. 322.

Chtivec. Bláhový ch. Kká. Puš. 44.

chtn m. chn: lechtník = lichník. Dšk.
Jihč. I. 19.

Chtřecha m. střecha. Dšk. Jihč. I. 40.

Chtříleti m. stříleti. Dšk. Jihč. I. 40.

Chúb, a, m., řeka, něm. Kamb, Champ.
Kosm. A. II. 37. (Gb. H. ml. I. 44.).

Chudačka = chudá žena. Slow. 79.

Chudě. Ch. něčeho dobývati. Krist. 32. a.

Chudec, dce, m. Chůdce chce obohatiti.
XVI. stol. NZ. III. 312.

Chuděra. Pán nosí u bot ostruhy a ch.
palce. Němc.

Chuděrsky zamyšlený. Slád. Mak. 41.

Chuděrův. Hladověti po lásce jako ditě
chuděrovo po koláčích. Šml. VII. 152.

Chudina, rostl. Vz Topárka (3. dod.).

Chudinec, nce, m. = chudák. 1789. NZ.
III. 511., IV. 199.

Chudinký. Toto slovo nelíbilo se Bl. Vz
Bl. Gr. 327.

Chudoba. V ch-hě po lásce přichází chlad.
Černý. Zeji. 31. — Ch. = chudý lid. Ch.
všade trpí! Phľd. 1892. 612. Poctivá ch. cti
netratí. Phľd. 1895. 391. Na ch-be svet stojí;
Ch. i koláče pojí. Slov. Nov. Př. 171, 5 G.

Chudobněti. Phľd. 1892. 584.

Chudobný. Ch. človek — hotová opica.
Phľd. 1894. 205. Ch. člověk sa nikdy dobre
nemal; chcel sa prežehnať, vybil si oko; Ch.
sa dva razy hreje pri drevo (když je poráží
a když si jím topí). Slov. Zátur. Pre ch-bných
dieťatka, pre bohatých teliatka. Slov. Nov.
Př. 410. Hudobnému z harnka (hrnka) vykypí;
Hudobný zez vodu varí; II. človek ani v nebe
pravdy nemá. Slov. Phľd. 1895. 187. Cf. Bo-
hatý (3. dod.).

Chudokvětý. Ch. ostřice. Mtc. XVIII. 195.

Chudoň, ě, m., vz Chodón (3. dod.).

Chudoštětinný. Ch. červi, oligochaeta.
Ott. VII. 405.

Chudoun, a, m. = chodón (3. dod.). Brt.
D. II. 322.

Chudulinký = hubeňounký. Phľd. 1896.
279

Chudý. Chud, a, o. List. fil. 1895. 296.
Není tak chudá, jako ten kámen při cestě;
Na ch-ho všude teče; Ch. k ch-mu, těžký to
život. Šml. I. 34., VII 21., 211. Chudá máti
łáskú płatí; Od chudého si nevypůjčívaj a
škaredému děvčeti hubičky nedávaj (oba se
tím rádi chlubí). Mor. Čes. 1. V. 418. Chudí
se vypovídají ze Skrovnic přes Spořice do
Zboží. NZ. III. 228. Tak jste již chudi v mú-
drosti. Chč. S. 26, - Ch. = málo vynášející.
Truhlář má chudé řemeslo. Na Žďársku. Nár.
list. 1894. č. 107. odp. feuill. - Ch. = hu-
bený. Ch. ruce. Phľd. 1895. 219. Ch. jako
skelet. Phľd. 1895. 9.

Chujavina, y, f. = zápach, zvl. ztuchlina,
puch chlévní. Laš. Brt, D. II. 322.

Chujka, y, ť. m. chvůjka, v odsuto. Brt.
D. II. 278.

Chujší m. chuzší. Gb. H. ml. I. 495.

Chumáčový. Ch. sadba lesní. Nár. list.
1893. č, 277. 5.

Chumaj, o, m. = nemotora, ale potutelný,

prešibalý, vždy na zlé mysliaci; místy — ne-
mrava. Phľd. 1893. 26.

Chumeliti se. Ch-lí se velikými chumáči.
Us.

Chumta, y, m. = kdo se chumtá, plete,
chumtavý, matonoha. Brt. D. II. 323.

Chumtat = másti. Jevíč. Brt. D. II. 323.
Cf. Chumta (3. dod.).

Chumtavý. Vz Chumta (3. dod.).

Chundelka, Windhahn, m. — Ch. =
metlice. ČT. Tkč.

Chup, u, m. = chlup. Dšk. Jihč. L 6.

Churavý. Na nohy ch. Kat. z Zer. 58.

Churý = chorý, špatný. Ch. dobytek.
U Náchoda. NZ. III. 9.

Chus, a, m., vz Čus (3. dod.).

Chuť. O pův. cf. Kotk. 184. O strč. sklon,
cf. Gb. Km. -i. 35. Kto nemá chuti, ľahko
vykrúli; Keď nemáš, pristaň (přestaň) na
chuti. Phľd. 1894. 256., 313. Bez chuti ani
provázka něukruti. Slez. Ces. 1. V. 419. —
Ch. = síla. Chlap v najlepšej chuti. Phľd.
1894. 257. — Ch. = větrník, eryngium, rostl.
Brt. D. II. 502.

Chutiti. Chutí mi to (chutná). Phľd. 1893.
112. Kumys chutil (chutnal) ako kyslá žinčica.
Phľd. 1895. 336.

Chutnatelný. Ch. vecnosť. Ztk. 15. (3. vy-
dání).

Chutnati. A braň v svých rukou ch-li
(zkoušeli). Břez. Font. V. 533.

Chutně = chutě. Byste aspoň ch. řekli;
(Jh. k něčemu přilnouti. Chč. S. 455., 330.
Oh. (rychle) vstaň. GR. Nov. 108. 4. Ch.
(dobře) věděti máš. Arch. XIV. 7.

Chutný. Ch. chuť = veliká. Jedli chutnum
chuťum. Laš. Brt, D. II. 323.

Chuťový. Ch. dojmy. Mus. 1891 564.

chv. Za chv je kv: pokvalit m. pochválit,
Gb. H. ml. I. 461. (mor., Brtch.); naopak je
chv m. kv: zchvapna m. kvapně, chvapen.
Dšk. Jihč. 1. 30. — Z chv se v odsouvá:
chorý ze staršího chvorý, chůje m. chvůje.
Kts., Gb. II. ml. I. 439., Dšk. Jihč. I. 27.

Chvadavý = kdo chvadne. Laš. Brt. D.
II. 323.

Chvadnouti = chřadnouti. Laš. Brt. D.
II. 323.

Chval, a, m. Odvozeniny vz v Kotk. 20.

Chvála. Světska chvaľa ene para. Mor.
Čes. 1. V. 420.

Chvalitebný ve smyslu = chválu obsa-
hující nelíbí se Bl. Vz Bl. Gr. 321.

Chváliti. Nebudu vás ch. z toho, že...
Chč, Mik. 437.

Chvaly. Je z Chval (rád se chvál), Rais.
Zap. vlast. 15.

Chvant = oděv, z něm. Gewand.

Chvat, chvátati. O pův. cf. Gb. H. ml.
I. 76.

Chvatuplný. Ch. ruce. Stč. Kon. 59.

Chvějně. Zář míhavě a ch. létla. Vrch.
Rol. XLII. 187. Zvonky se ch. rozciukaly.
Světz. 1895. 416.

Chvievanka, y, f. Ch. = nepřiléhající
kabátik služek. Obz. 1894. 7.

Chvíle ze sthněm. hwîla. Gb. H. ml. I.
226., 366., 463. Ze stojaté vody a z dlouhé
ch. nerodí se nikdy nic kloudného. Cch. Kand.
16. Přes chvíli = co chvíle. Brt. D. II. 288.