129

-ie klesá ztrátou jotace v é: ciesař strč.,
později césar, Gb. H. ml. I. 197. nn.; úží se
v í: hřiech — hřích, dušiem — duším. Odpoč.
XIII. stol., počátkem XVI. stol. je úžení pro-
vedeno, ale v nářečích udrželo se ie. Gb. ib.
19(1. nn. — ie se mění v á: vystrzyehl, Št.
Uč. 105. b., aby střáhli ho. Br. (Gb. ib. 204.). —
Dlouhé ie bývá -psáno ve starých spisech vět-
šinou tak jako é, většinou spřežkami ie, ye:
bdienie; někde literou e: posměvaje se; někdy
iee, yee: ot Bethanyee; někdy ie, ye': jiésti;
někdy ie, ýe: miesto, všichni mnýe; jindy ie:
porozeníé; yie, ije, íje: nevijem (nevím) atd.
Vz Gb. ib. 188. — Na Slov. čte se ie jako je:
trieda — trjeda, Nár. list. 1896. č. 105. odp.

-ieř: haltieř. Lact. 173. a.

-ierský {-írský): kacierský, později kacíř-
ský působením příslušných substantiv základ-
ních (kacíř). Gb. H. ml. I. 335.

Iguanodon, a, m. = zaniklý zeměplaz.
Ztk. 20. (3. vyd.).

Ihráč, dědina u Kremnice. Phľd. 1894. 176.,
1895. 440.

Ichorosní. I. hmota. Schb. Nád. 13.

ij dvojhláska ve Chromecku na Mor. List.
fil. 1894. 88. U Letovic, Slavkova, Letonic,
Brna, Přer., Kroměř., Tišn., Kunšt., Žďár.
mění se ij v imper. v i: nali, pi, napi se, bi,
bite, Brt. D. II. 15., 101., 147., 156., 165.,
184., 231., 247. U Holešova, Záhoří, Kojet.,
místy u Přer., Týnce, Konic, Litovle, Jevíčka
mění se po š a ž v é n. í, ostatně v i: oží,
nabi, napi se, oší, ožé (ožij), ošé (ušij). Cf. ib.
15., 45., 69., 92., 111. U Holešova zůstává:
bij, pij, ušij, užij. Ib. 35.

-ijá n. -ijác koncov, kompar. příslovcí umor.
Kruml.: špatnijá, teplijác. Brt. D. II. 221.,
260. (Zďár).

iji staženo v í. Plur. nom. mas. dobri-ji =
dobří. Gb. H. ml. I. 557.

-ik m. -ík v Háj. Herb.: malik. List. fil.
1894. 298.

-ík se mění v Brn. v několika slovech
v -ék: psék, bičék. Brt. D. II. 162. Cf. í (3.
dod.). Zdrobnělých na -ík na Zábřežsku ne-
znají: vozík, nožík, nýbrž jen na -íček: vo-
zíček, nožíček. Na Boskovsku ani těch neznají
říkajíce: male nuž, male červ. Ib. 290. Cf.
-ek (3. dod.).

-íka m. -ika: Hedvíka (v Háj. Herb.). List,
fil. 1894. 299.

Ikro, a, n. = lýtko. Deti tiež začaly hma-
tať ikry Kátine. Phľd. 1893. 280.

-il příp. os. jm.: Budil, Přibil. Kbrl. Sp. 12.

-ilec příp. os. jm.: Hanilec. Kbrl Sp. 12.

-ilík příp. os. jm.: Martilík. Kbrl. Sp. 12.

Illustrativní stránka knihy. List. fil. 1893.
409.

Ilmek, niku, m., rostl. Vz Dřínek (3. dod.).

Hone, obec v Nitransku. Phľd. XII. 74.,
424.

Iluš, e, f., obec v Mtransku. Phľd. XII.
74., 424.

Imal m. ilm = jilm. Dšk. Jihč. I.48. (pře-
smykn.).

Imaly = jmelí. Dšk. Jihě. I. 46.

Imě, chybně strč. místo jmě. Gb. Kuk. 506.
Cf. Mus. 1896. 242., List. fil. 1896. 317.

Imel, ímel m. jilm, j odsuto. Dšk. Jihč.
I. 46.

Iměti chybně strč. m. jmieti. Gb. Ruk.
506. Cf. Mus. 1896. 242., List. fil. 1896. 317.

Imidový. I. kyselina. Vstnk. III. 246.

Imo = mimo. Již. Čech. Dšk. Jihč. I. 23.

Imokokainový. I. alkaloid. Vstnk. IV. 26.

Imperativy pod' a choď (jdi) pojí se s dru-
hým imperativem asyndeticky: Poď ho (dítě)
vezmi! N. Město. Choď je zapros. Zábř. Brt.
D. II. 290.

Imperfektum v Rkk. Vz Gb. Ruk. 531.
nn., Vašek. Filol. důkaz. 73., Mus. 1896. 219.

Imperial = jemný zelený čaj. Vilím. Cen-
ník.

Imperiales = druh doutníků. Us.

Impost na muziku. 1709. L. posíl. L 76.

Impressařský = knihtiskařský. I. to-
varyš. Wtr. St. nov. 57.

-in: čelist osličina. Ev. víd. 127. Mat. 18.
6. (Mnč.). Skloň. adj. v -in vz v List. fil. 1895.
271. — -in místo -ín bývá ve Vel. Kal.: Bu-
din. List. fil. 1894. 299.

-ín z: -janin. Vz Gb. H. ml. I. 99. — -ín
příp. osob. jmen: Cyrín, Cuřín, Kubín. Vz
Kbrl. Sp. 12.

-ina příp. os. jm.: Sobina, Petřina. Kbrl.
Sp. 12. Jm. místní v -ina na Slov. Vz Phľd.
XII. 68. — -ina mění se v Brn. místy v -ena:
malina — malina. Brt. D. II. 161. Cf. i (3.
dod.).

Inam = jinam, j odsuto. Dšk. Jihč. I. 45.

-inda příp. os. jm.: Malinda. Kbrl. Dmžl. 13.

Inden, u, m.,v lučbě. Vstnk. IV. 1.

Indian, a, m. = krocan. Us.

Indianisovati koho: přistěhovalce. Stč.
P. př. 128.

Indický. I. prosodie a metrika. Vz Zl. Jg.
222.

Individualisovati co. Čl. L. Jos. 20.

Indra, y, m., vz násl. Jindřich.

Indruch, a, m., vz násl. Jindřich.

Indukce, e, f., z lat. I. (elektřiny) = sou-
bud.

Indukovati elektrický proud. Vz KP.
VIII. 43.

Indy = jindy, j odsuto. Dšk. Jihč. I. 45.

-inec mění se u Brna v -enec: kobelenec.
Brt. D. II. 161.

-inečké příp. označující něco hodně zdrob-
nělého: malinečké. Dolnobeč. List. fil. 1893.
115.

-inejm v instr. sing, místo -iným místy.
Vz List. fil. 1895. 274, -ovejm (3. dod.).

-ínek příp. jm. os.: Havlínek, Kubínek. Vz
Kbrl. Sp. 12.

-inem konc. instr. adj. v -in m. -iným. Cf.
List. fil. 1895. 274., -ovem.

-inenké příp. označující něco hodně zdrob-
nělého: malinenké. Vz List. fil. 1893. 115.

-iněves v. -iňoves. Zrčinaves, k tomu dat.
a lok. sg. Zrčiněvsi, z toho pak nom. sg.
-iňoves: Vitiňoves, Jičiňoves, v. -iněves.

Infiltrat, u, m. Čas. čes. lék. 1888. 53.

Infinitiv, vz -ti. Kvantita i-vu dvou- a
víceslabičného. Vz Gb. H. ml. I. 602. I. místy
v Přerovsku a Kojet. končí se v ť, místy v t.
Brt. D. II. 40. V N. Dědině v ť: nésť, dať.
Ib. 4. U Malenovic v t. Ib. 3.

Influence či soubud elektrický. Cf. In-
dukce, KP. VIII. 31. Magnetická i. Vz KP.
VIII. 22.