130

Informační, Informations-. I. kancellář.
Dhnl. exc.

Infule biskupů. Vz Wtr. Krj. I. 222.

Inguinalní žláza. Vstnk. II. 572.

Inhed, přesmyknutím ihned, sesutím hned.
Vz Krok 1892. 256.

-inka příp. os. jm.: Holinka, Hlavinka.
Kbrl. Dmžl. 13.

-ínka m. -inka bývá v Háj. Herb.: bublinka.
List. fil. 1894. 298.

Inkde = jinde. Ye Vel. Revúci. Phľd.
1893. 562.

-inké příp. označující něco hodně zdrob-
nělého: malinké. V Dolnobeč. List. fil. 1893.
115.

Inkoust dle Dob. Dur. 312.

Innervace. Středomotorická i. Mus. 1894.
443.

Innervační činitel, Mus. 1894. 567., pocit.
Krejč. Psych. 31.

-ino, ustrnulý nom. neut. sg. obyč. v Čech.
jihozáp.: sestřino (syn, dcera, dítě). List. fil.
1895. 277. Cf. -ovo.

z inokial = odjinud, Phľd. 1895. 440.

Inomora, y, f., území v Nitransku. Phľd.
XII. 74., 424.

Inorečový. I. dedina, Phľd. 1895. 602.

Inorodec == jinorodec. Phľd. XII. 315.

Inošík, a, m. = junák, Phľd. 1893. 56.

-iňoves, vz -iněves.

Insektidin, u, m. = prostředek hmyz hu-
bící. Vz Nár. list. 1894. č. 224. inser.

Instinkt znamenalo původně co naše slovo
pud, nyní = ušlechtilejší pud. Vz Krejč.
Psych. 14.

Instinktivně tmy se báli. Krej. Psych. 14.

Instrumental. Cf. Brt. D. II. 287.

Instrumentista, y, m. = kapelník. 1556.
Mus. 1894. 210.

Inší. Inšia řeč. Brt. D. I. 46. (Lhot,).

Inť m. jenť. Dšk. Jihč. I. 46.

Intarsiový. I. práce. Hlas. nár. 20./5.1894.

Interabdominalní žláza. Vstnk. II. 572.

Interurbarní, z lat. I. spojení telefonní
(mezi městy, meziměstské). KP. VIII. 363., 367.

Intonace jest jako nějaké několika slovy
ukázání, jaký bude budoucí zpěv buď s strany
noty aneb s strany věcí těch, o nichž se má
zpívati. Bl. Gr. 356.

Intramolekularní pohyb. Vstnk. III. 245.

Intrauterinní. I. infekce. Vstnk. III. 385.

Intrižka, y, f. = intrika. Phľd. 1895. 155.

Introligator = knihař. XVI. stol. Mus.
1894. 518.

Inu. Výklad v Dob. Dur. 149., 152.

Inušec, šce, m. = rozrazil. Brušp. Hle-
díková.

Invertin, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 23.

Iný = jiný, j odsuto. Dšk. Jihč. I. 45.

Inženýr. Inženýři vypovídají se z Plaňan
přes Úvaly do Horoměřic NZ. III. 230.

io dvojhláska jenom v dialektech. Častá
u Olom., Prost., Brn., Tišn. a Kruml. Vz Brt.
D. II. 68., 164., 184., 206. Cizí koncovka -io
změněna v -ie, -e: lectio, strč. lekcie, novč.
lekce. Gb. H. ml. I. 250.

Ion, gt. iontu, m., v lučbě. Vstnk. III. 4., 57.
Ionon, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 15.

Ípoľ, potok na Slov. Phľd. 1893. 145.

Ipsijak, psíjak, u, m., Apostelsalbe, f. Vz
Apoštolská masť (ji. dod.).

-iř m. -íř bývá v V. Kal.: kaciř. Vz List.
fil. 1894. 299.

Írečitý = dědičný. 1 měšťan, Phľd. 1892.
405., způsob písania, Ib. 1893., 448. Kúpil íre-
čitým právem. Ib. 626. Cf. Úrok. Místy na
Slov.: úročitý, úrečitý.

Írek. Í. podselný na rozdíl od kopaného
a lazného íreku. Phľd. 1893. 371., 622.

-íreň: ovčíreň. Telč., Dač. Brt. D. II. 278.

Iridektome dialysis= operace jako u irido-
dialysy spojená s vyříznutím částky duhovky.
Ott. VIL 127.

lridenkleisis, řec. = vhojení duhovky clo
šikmé rány a tím utvoření štěrbinovité zor-
nice. Ott. VIL 127.

Iridodesis, řec. = operace podobná iriden-
klesi, při které se z rány vyhřezlá duhovka
podvazuje. Ott. VII 127.

Iridodialysis, řec. = odtrhnutí částky
duhovky od svazu hřebínkovitého. Ott. VIÍ.
127.

Iridokyklitický. I. zánět oka, Schb.
Nád. 6.

Iridokyklitis, -tidy, f., řec. = zánět du-
hovky a těliska řasinkovitého. Schb. Nád. 47.
a j.

Iridotome dialysis == operace jako u irido-
dialysy spojená s naříznutím duhovky. Ott.
VII 127.

Iridotomie, e, f., řec. == vyříznutí části
duhovky. Vz Ott. 127.

Irigenin, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 14.

Irisaroma, -omata, n., v lučbě. Vstnk. III.
14.

Irisglukosid, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 14.

Irmo, a, n. = halže, točenice n. řetěz daný
na hrdlo, zastr. Bl. Gr. 171.

Irmovati = irmo vložiti. Vz předcház.
Irmo.

Iron, v lučbě. Vstnk. III. 14.

Ironický. Ton i. mění význam každého
slova. Vz Kla. Sklad. 61.

Ironične = ironicky. Slov. Phľd. 1894.
727.

Ironičnosť, i, f. Frid. Coss. 103.

-irský, vz -ierský (3. dod.).

-is (-ys), příp. jm. osob.: Pavlis, Hodys,
Honys, Vondrys. Vz Kbrl. Sp. 12.

Isatropylkakoin, u, m., v lučbě. Vstnk.
IV. 26.

Ísc = jísti, j odsuto. Dšk. Jihč. I. 45.

-ísek příp. jmen osob.: Vitísek. Vz Kbrl.
Sp. 12.

Ischiadický. I. nerv. Vstnk. II. 507.
-iska příp. jmen osob.: Pavliska. Cf. Kbrl.
Sp. 12.

Iskavka, y, m. = rozpustilec. Dšk. Jihč.
I. 46.

Iskerka = chudobka. Krátké stopky i-rek
polních jsou znamením, aby hospodáři ne časně
z jara, ale později seli. Vck. Val. I. 162. —
I., vz Rmenec (3. dod.).

-isko m. -iště na Dolnobeč. Cf. List. fil.
1893. 120.

Iskra = jiskra, j odsuto. Dšk. Jihč. I. 46.
Iskrenno. Na ktorú nik neverí i. Slov.
Phľd. 1893. 610.