Předchozí (129)  Strana:130  Další (131) |
|
|||
130
|
|||
|
|||
Informační, Informations-. I. kancellář.
Dhnl. exc. Infule biskupů. Vz Wtr. Krj. I. 222.
Inguinalní žláza. Vstnk. II. 572.
Inhed, přesmyknutím ihned, sesutím hned.
Vz Krok 1892. 256. -inka příp. os. jm.: Holinka, Hlavinka.
Kbrl. Dmžl. 13. -ínka m. -inka bývá v Háj. Herb.: bublinka.
List. fil. 1894. 298. Inkde = jinde. Ye Vel. Revúci. Phľd.
1893. 562. -inké příp. označující něco hodně zdrob-
nělého: malinké. V Dolnobeč. List. fil. 1893. 115. Inkoust dle Dob. Dur. 312.
Innervace. Středomotorická i. Mus. 1894.
443. Innervační činitel, Mus. 1894. 567., pocit.
Krejč. Psych. 31. -ino, ustrnulý nom. neut. sg. obyč. v Čech.
jihozáp.: sestřino (syn, dcera, dítě). List. fil. 1895. 277. Cf. -ovo. z inokial = odjinud, Phľd. 1895. 440.
Inomora, y, f., území v Nitransku. Phľd.
XII. 74., 424. Inorečový. I. dedina, Phľd. 1895. 602.
Inorodec == jinorodec. Phľd. XII. 315.
Inošík, a, m. = junák, Phľd. 1893. 56.
-iňoves, vz -iněves.
Insektidin, u, m. = prostředek hmyz hu-
bící. Vz Nár. list. 1894. č. 224. inser. Instinkt znamenalo původně co naše slovo
pud, nyní = ušlechtilejší pud. Vz Krejč. Psych. 14. Instinktivně tmy se báli. Krej. Psych. 14.
Instrumental. Cf. Brt. D. II. 287.
Instrumentista, y, m. = kapelník. 1556.
Mus. 1894. 210. Inší. Inšia řeč. Brt. D. I. 46. (Lhot,).
Inť m. jenť. Dšk. Jihč. I. 46.
Intarsiový. I. práce. Hlas. nár. 20./5.1894.
Interabdominalní žláza. Vstnk. II. 572.
Interurbarní, z lat. I. spojení telefonní
(mezi městy, meziměstské). KP. VIII. 363., 367. Intonace jest jako nějaké několika slovy
ukázání, jaký bude budoucí zpěv buď s strany noty aneb s strany věcí těch, o nichž se má zpívati. Bl. Gr. 356. Intramolekularní pohyb. Vstnk. III. 245.
Intrauterinní. I. infekce. Vstnk. III. 385.
Intrižka, y, f. = intrika. Phľd. 1895. 155.
Introligator = knihař. XVI. stol. Mus.
1894. 518. Inu. Výklad v Dob. Dur. 149., 152.
Inušec, šce, m. = rozrazil. Brušp. Hle-
díková. Invertin, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 23.
Iný = jiný, j odsuto. Dšk. Jihč. I. 45.
Inženýr. Inženýři vypovídají se z Plaňan
přes Úvaly do Horoměřic NZ. III. 230. io dvojhláska jenom v dialektech. Častá
u Olom., Prost., Brn., Tišn. a Kruml. Vz Brt. D. II. 68., 164., 184., 206. Cizí koncovka -io změněna v -ie, -e: lectio, strč. lekcie, novč. lekce. Gb. H. ml. I. 250. Ion, gt. iontu, m., v lučbě. Vstnk. III. 4., 57.
Ionon, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 15. Ípoľ, potok na Slov. Phľd. 1893. 145.
|
Ipsijak, psíjak, u, m., Apostelsalbe, f. Vz
Apoštolská masť (ji. dod.). -iř m. -íř bývá v V. Kal.: kaciř. Vz List.
fil. 1894. 299. Írečitý = dědičný. 1 měšťan, Phľd. 1892.
405., způsob písania, Ib. 1893., 448. Kúpil íre- čitým právem. Ib. 626. Cf. Úrok. Místy na Slov.: úročitý, úrečitý. Írek. Í. podselný na rozdíl od kopaného
a lazného íreku. Phľd. 1893. 371., 622. -íreň: ovčíreň. Telč., Dač. Brt. D. II. 278.
Iridektome dialysis= operace jako u irido-
dialysy spojená s vyříznutím částky duhovky. Ott. VIL 127. lridenkleisis, řec. = vhojení duhovky clo
šikmé rány a tím utvoření štěrbinovité zor- nice. Ott. VIL 127. Iridodesis, řec. = operace podobná iriden-
klesi, při které se z rány vyhřezlá duhovka podvazuje. Ott. VII 127. Iridodialysis, řec. = odtrhnutí částky
duhovky od svazu hřebínkovitého. Ott. VIÍ. 127. Iridokyklitický. I. zánět oka, Schb.
Nád. 6. Iridokyklitis, -tidy, f., řec. = zánět du-
hovky a těliska řasinkovitého. Schb. Nád. 47. a j. Iridotome dialysis == operace jako u irido-
dialysy spojená s naříznutím duhovky. Ott. VII 127. Iridotomie, e, f., řec. == vyříznutí části
duhovky. Vz Ott. 127. Irigenin, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 14.
Irisaroma, -omata, n., v lučbě. Vstnk. III.
14. Irisglukosid, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 14.
Irmo, a, n. = halže, točenice n. řetěz daný
na hrdlo, zastr. Bl. Gr. 171. Irmovati = irmo vložiti. Vz předcház.
Irmo. Iron, v lučbě. Vstnk. III. 14.
Ironický. Ton i. mění význam každého
slova. Vz Kla. Sklad. 61. Ironične = ironicky. Slov. Phľd. 1894.
727. Ironičnosť, i, f. Frid. Coss. 103.
-irský, vz -ierský (3. dod.).
-is (-ys), příp. jm. osob.: Pavlis, Hodys,
Honys, Vondrys. Vz Kbrl. Sp. 12. Isatropylkakoin, u, m., v lučbě. Vstnk.
IV. 26. Ísc = jísti, j odsuto. Dšk. Jihč. I. 45.
-ísek příp. jmen osob.: Vitísek. Vz Kbrl.
Sp. 12. Ischiadický. I. nerv. Vstnk. II. 507.
-iska příp. jmen osob.: Pavliska. Cf. Kbrl. Sp. 12. Iskavka, y, m. = rozpustilec. Dšk. Jihč.
I. 46. Iskerka = chudobka. Krátké stopky i-rek
polních jsou znamením, aby hospodáři ne časně z jara, ale později seli. Vck. Val. I. 162. — I., vz Rmenec (3. dod.). -isko m. -iště na Dolnobeč. Cf. List. fil.
1893. 120. Iskra = jiskra, j odsuto. Dšk. Jihč. I. 46.
Iskrenno. Na ktorú nik neverí i. Slov. Phľd. 1893. 610. |
||
|
|||
Předchozí (129)  Strana:130  Další (131) |