132

Brt. D. II. 279.); 3. k ě-, ie-: jedl, strč. jědl;
4. k i: jíti, jikra, jilec, jircha; 5. k o: černé
joči, černojoký, joklamati, joče moj (cf. Pastr.
L. 114.); 6. u: jutro, ju studénky, juherský;
7. k ь: jььạ, (jdu); 8. k ẹ -, ạ.-; 9.Marija, šta-
tuja, fijala; 10. v adv.: vícej, méněj, přecej,
včilkej; 11. v superlativním naj- m. na-; 12. do
slabik před -ť, -ď, -ň: plajť (plať), bujď (buď),
dolejní; 13. po různu i jinde. Gb. ib. 530.
(Pbí'd. 1893. 239.). V již. Čech. Vz Dšk. Jihč.

I. 46. — J se odsouvá 1. z ja-: ako, piák
(Přer. Brt. D. II. 36.); 2. z je-: eště, enom
(Brt. D. II. 251.); 3. -z ji-, jí-: í m. jí, ich
m. jich, na krai (kraji), ísť (jísti) (u Zábř.
zřídka: jiva, juž. Brt. D. II.131.; jinde: iný,
zaíc, ib. 5.; u Krum. íva, im, ich, ib. 8.);
4. 7, jo-: Osef; 5. z ju-: zítra, už; 6. z jd-:
přidu (du, pudu, u Kunšt., Jemnice. Brt. D.

II. 235.. 270.); 7. z jh-: hra z: jhra; 8. z jm-:
méno (jméno); 9. z jsem, jsi; v slož. ,ncjsem'
většinou zůstává; 10. z postjotovaného aj, ej,
ěj, ij, oj, uj, yj imperat. a jinde: dáž m.
dajž (pučit. Slav. Brt, D. II. 148.). Gb. H. ml.
I. 534. Ver a (věru já), ved e (veď je). V Lu-
bošči na Slov. Phľd. 1893. 357. Yva (jíva).
žedlík (dva žejdlíky. 110. a). Háj. Herb. 12.
b., 13. a. V již. Čech., vz Dšk. Jihč. I. 46.

Já. O původu slova a nepřehlas. tvar. cf.
Gb. H. ml. I. 24., 25., 102. Já od počátku
XIV. stol.; staré jáz ještě na sklonku XV. stol.
Gb. ib. 496. O skloňov. na Chromecku cf. List.
fil. 1894. 278. nn. O skloň. u Kroměř., Kojet,
Přer., Bystř., Litovl., Konic, Jevíčka, Zábř.,
Slavkova, Tišn., Kruml., Kunšt., Žďár., Jemn.
vz Brt. D. II. 24., 50., 78., 117., 136., 149.,
192., 216., 237., 255., 272.

Jabčánka, y, f. = jablková polévka. Val.
Brt. D. II. 474.

Jabčenica. K Vck. přidej: Val. I. 54.

Jabčiště plané. Světz. 1893. 85.

Jabkanec = bramborová placka překlá-
daná a povidly nadívaná. Tkč.

Jabkovisko, a, n. = brambořiště. Tkč.
Cf. Jablko.

Jabléčko. J-ka na hrdlo proti moru. Vz
Zbrt, Pov. 51., 151.

Jablejško. Vyšívání na j. Vz NZ. IV. 233.

Jablko. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 61.,
63., Cern. Př. 58. O tvarech (gt. jablek, jablk) cf.
Gb. ib. 367. Ze zhnilých jablek málo na vy-
branou. Slád. Žen. 25. Než se jabko přiko-
túľá, dobrá pl'áňka. Mor. Čes. 1. V. 420. Tak
dluho visi j. na jabluni, až spadně. Slez. Nov.
Př. 266. — J. vlčí, aristolochia clem., vz Vlčí;
svinské, vz Zelé králové (datura), rostl. Brt,
D. II. 499., 502. — J. == brambor. Jabka vo-
vorávat. Zďár. Brt. I). II. 262. Jabka drcený
= bramborová kaše. Ib. 474.

Jablkovitý či plesnivý hengst. 1566. L.
posíl. II. 23.

Jáblo (?). Pod každý talíř stavívají (chod-
ské ženy) lžíci jáblem dolů (má býti m. jáhlem
chybně uvedeným v NZ. III. 19"). Chod. NZ.
III. 398.

Jabloň, obec v Požúnsku. Phľd. XII. 250.

Jabloní, Apfelbaum-. J. plod. Kolz. 142.

Jablonka, míst. jm. v Oravsku. Phľd.
1894, 61.

Jablonov, a. m., potok ve Frýdecku. Věst.
pp. 1893. 8.

Jablovec, vce, m., příkop ve Frýdecku.

Věst. op. 1893. 8.

Jabríková, é, f., míst. jm. na Zvolensku.
Phľd. 1894. 61.

Jačmenky = kroupy z ječmene. Brt. D.
II. 474.

Jačmyk, u. m. = ječmenné zrno na oku.
Laš. Brt. D. II. 487.

Jadérce, o, n., vz Jádro. Bav. 36.

Jaderník jabika, Kerngehäuse, n. Vz Phľd.
XII. 568.

Jadra, vz násl. Ňadra.

Jadrce, e, n., vz Jadérce, Jádro. Eozk.
1041. (Gb. H. ml. I. 166.).

Jádro, vz Idre (3. dod.). J. na jádro (do-
bytče zrnem krmené). Mor. Čes. 1. Y. 420. —
J. = středové láno elektrické (ve středu ji-
ných položené). KP. VIII. 199.
Jag = jak. Týnec. Brt. D. II. 95.

Jagárka, y, f. = myslivna (cizí). V Pod-
luží. Brt. D. II. 515.

Jagati sa. Na výstave jagá sa tisíc svetil;
Biskupská čiapka jagala sa na slnci; Jagajú
sa na bylinkách. Slov. Phľd. 1892. 409., 414.,
1894. 265.

Jagavý. J. palác, hviezda. Phľd. 1891.
416., 1892. 678.

Jagžev = jakživ. Brt, D. II. 95. (Týnec).
Jáhlo (?). Cf. předcház. Jáblo.

Jahniatka, n. = púzalky, kočičky. Vz
Barka (3. dod.).
Jahoda. O nepřehlas. tvaru cf. Gb. II. ml.

I. 102. Pod vysokými stromy malé j-dy rostou,
(bohatí — chudí)." N ár. list. 1894. č. 169. odp.

feuill. Cf. násl. Strom. Kto by (ve vinohradě)
škodu učinil na j-dách, na révě n. na dříví.

Čel. Pr. m. II. 925. — J. psí, vz Dřevěník

(3. dod.).

Jahodičový. J. kořen, fragaria vesca. Mtc.

1894. 103.

Jahodná, é, f., vinohrad u Bzence. 1583.
Mtc. 1893. 335.

Johodník, u. m., fragaria. Vz Ott. IX.
444. — J. = obec v Turci. Phľd. XII. 250.

Jahodoyka. Sá. Kř. u pot, 89.

Jahřabina, y, f., sorbus aucuparia, rostl.
Brt.D. II. 507.

Jahůdka. J-ky slzné zvětšení, encantliis.
Vz Ott, VIII. 596. — J. = rybíz. Brušp. Hle-
díková,

Jách. J. (já jsem) videla. Myjava, Phľd.

1895. 119. J. = já bych. (Blízkov). Brt. D.

II. 251.

Jachati. Kdo dobre mastí (maže), dobre
jachá (jede). Slov. Nov. Př. 366.

Jáchimový. J. masť = diachylová. Us.
Čern. Př. 59., Brt. D. II. 323. (Třešť).

Jajblík = lajblík, krátká šněrovačka. Duf.
203., NZ. IV. 539.

-ják příp.: stavják, poviják, kuják atd. Na
Dolnobeč. Vz List. fil. 1893. 118.

Jak. Dnes ani nebýi jak jarmak = byl
slabý jarmark. Dnes ani není j. neděle. Zlín.
Brt.D. II. 323.

Jakeš, kše, m., vz násl. Jakub.

Jakín, a, m., Ancona. Phľd. XII. 374.

Jakkerak, vz Jak kterak. Brt. D. II. 323.

Jako. Namáhal sa kde len jako = nič ne-
prospelo. Slov. Phľd. 1894. 549. — J. = po-