135

Jaroměřice v. Jaromiřice. Vz Gb. II. ml.

I. 218.

Jaroslav, a, m. Odtud: Jarek, Járek, Jára,
Jarka, Járka; Jaroš, Jarošek, Jarůšek, Ja-
roška, Jarouš, Jaroušek, Jaruška; Jareš, Jarš,
Jarša; Jarník, Jarníček. Kbrl. Sp. 16. (8.).
Cf. Kotk. 21.

Jaroš, e, m., os. jm., vz předcház. Jaro-
slav.

Jarošek, ška, m., os. jm., vz předcház.
Jaroslav.

Jaroška, y, m., os. jm., vz předcház. Jaro-
slav.

Jarouš, e, m., os. jm., vz předcház. Jaro-
slav.

Jaroušek, ška, m., os. jm., vz předcház.
Jaroslav.

Jarš, e, m., os. jm., vz předcház. Jaroslav.

Jarša, dle Bača, os. jm., vz předcház. Jaro-
slav.

Jarůšek, ška, m., os. jm., vz předcház.
Jaroslav.

Jaruška, y, m., os. jm.,vz předcház. Jaro-
slav.

Jarý. Zbéřeš jaré i ozimé. Bl. Gr. 297.

Jasan, fraxinus. Cf. Ott. IX. 657.

Jasanová, é, f., ves v Oravsku. Phľd. 1894.
122.

Jasavý = drzý, všetečný. Bl. Gr. 175.

Jasen, jesen. Vz Gb. H. ml. I. 97. — Jasen,
území v Turci. Phľd. XII. 250.

Jaseň (laš.), jesén, fraxinus, rostl. Brt. D.

II. 503., Pastr. L. 9.

Jasenica, e, f., místo v Oravsku. Phľd.

1894. 61. — J. = potok u Vsetína. Vck. Poh.
115.

Jásenka = dáseňka. Slov. Čes. 1. V. 160.

Jasenov, a, m., potok v Trenčínsku. Phľd.
XII. 250.

Jasent m. asent (odvod), j přisuto. Záhoří.
Brt. D. II. 18.

Jasietka = kási báječná bytosť asi jako
striga. Skákala do mňa ako j. Phľd. 1894. 491.

Jasíní, n. = jasanové větvičky s listy. NZ.
IV. 538.

Jasle za volom (krávou, teľatom) nechodia.
Slov. Phľd. 1893. 701.

Jásna, pl., n. = dásně. Mor. Brt. D. I. 15.,
List. fil. 1894. 91.

Jasnavo, a, n. = jasno zde onde z mraků
prokmitající. Laš. Brt. D. II. 324.

Jasnohlavý. Lerm. II. 55.

Jasnotina, y, f., Helldunkel, n. Koll. Mus.

1895. 96.

Jasnovánie, jubilatio. 1418. List. fil. 1895.
438.

Jasnovid, u, m., heller Blick. Nemá tolik
j-du, aby . . . Nár. list. 1894. č. 311.

Jasnovidství, n., Hellsehen, n. Mus. 1894.
448.

Jastný m. jasný, t vsuto. Gb. H. ml. I.
396.

Jastovečka, vz Vlaštůvka (3. dod.).

Jastřabí, n., přítok a trať ve Frýdecku.
Věst. opav. 1893. 8.

Jastrabie, n., děd. u Kremnice. Phľd.
1894. 176.

Jaščerka, y, f. = ještěrka. Mor. Brt. D.
I. 84.

Jaščerník, a, m., příkop ve Frýdecku.
Věst. op 1893. 8.

Jaščúr, a, m., Salamander, m. Brt. D. II.
324.

Jaščurka, y, f., hospoda ve Frýdecku.
Věst. op. 1893. 8.

Jašíček, čka, m., os. jm., vz předcház.
Jakub.

Jašiti. Hovelo by sa i druhému, keby sa
nebolo jašilo. Phľd. XII. 547.

Jaška, y, m., os. jm., vz předcház. Jakub.

Jašo = ras. Po tomto bol Turkom (který
zastával kata) a jašom odveden (na popravu).
Phľd. XII. 693. — J. = šílenec. Vz Šaľo
(3. dod.).

Jašter. To ti je celý j. Slov. Nov. Př. 534.

Jaštěrka = ještěrka. Slov. Gb. H. ml. I.98.

Jatel = datel. V Dol. Rakous., jinde na
Slov. jetel. Mtc. XVIII. 243. Vz Datel (3. dod.).

Jatelina, y, f. J. černá, cytisus nigritans,
rostl. Brt. D. II. 502.

Jatelinka, Vyšívání na j-ku. V Kunovsku.
Vz NZ. IV. 231., 225. — J. = sluníčko, brouk.
Duí". 370.

Jatka, y, f. = lávka, krám. J. pekařská.
1724. Pras. Řem. 42. aj. J. řemeslnická. 1503.
Ib. 55. Íst na jatku po mäso. Phľd. XII. 173. —
Jatky, Schlachthaus, n. Phľd. XII. 173.

Jatný, ého, m., hora a trať ve Frýdecku.
Věst. opav. 1893. 8.

Játra. V Háj. Herb. 16. a.: játry. List.
fil. 1894. 448. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -a.
12., Gb. H. ml. I. 105.

Jatrnice — jitrnice z jẹtr. Gb. H. ml. I.
105.

Já ty voly nepoženu. Vz Tanec čes.
(3. dod.).

Javor, nepřehlas. tvar. Gb. H. ml. I.102. —
J., acer platanoides? Vz Krok 1895. 49. nn.—
J., vrch ve Spiši. Phľd. XII. 250., hora v Šu-
mave. Šml. I. 9.

Javorka, y, f. = červená kráva. Us. v Ko-
zlově u ČT. Tkč.

Jáz, vz Já (3. dod.).

Jazek, zka, m., vz Jelec (3. dod.).

Jazerany, osad. v Gemer. Phľd. 1895. 351.

Jazourek. Vz Ott. X. 14. (houba vřeckatá).

Jazovec = jezevec. Zlinsky. Brt. D. I. 7.

Jazviť = horliti? Pekný arcibiskup, jazvil
Ivanyč. Slov. Phľd. 1894. 293.

Jazýček. Olověný j. = jitrocel. Čes. 1. V.
347. Jazýček psí, plantago lanceolata; cyno-
glossum off. (myšinec). Brt. D. II. 506., 502. —
Jazýčky = osec, matúšek, carex acuta. Ib. 501.

Jazyčiti. Keď matka j-la Phľd. 1894. 537.

Jazyčnice = klepna, dryačnice. Phľd.

1894. 657. a j.

Jazyk, nepřehlas. tvar. Gb. H. ml. I. 102.
O pův. cf. Krok. 1894. 98. Zánět j-ka, glos-
sitis, Ott. X. 206. Človeka cahaju za j. a vola
za rohy (pred súd — do mäsiarne). Phľd.

1895. 187. Ej, veď tá z ocele j. má. Slov. Nov.
Př. 609. Jazyk dává mocnú ránu, proto má
dvoju bránu; Ve zlosti j-ka s uzdy nepuščaj.
Ces. 1. V. 420. (mor.). Ženu jazyk bije (pro
řeči bývá bita). Slov. Zátur. — J. volský,
echium vulgare. Vz Ott. VIII. 447. a.

Jazykolomný, zungebrechend. J. jméno.
Stč. P. př. 131.