138

Jeřavý z řeřavý a to z žeřavý. Gb. H. ml.
I. 518.

Jeřevie, carboues. Ž. kap. 17. 9. Vz Že-
řevic.

Jeřiřek, čka, m., pták = jiřička. Kruml.
Brt. D. II. 210.

Jericha z řeřicha a to z žerucha. Gb. H.
ml. 1. 518.

Jeřík. Vz Jer. J. (fa) ve Spišsku zaniká
zanechávaje po sobě měkkost: cma (tьma),
ceľadz (celjadь); nebo zastoupen jest hlá-
skou e, která změkčuje: dzeň (dьnь). Phľd.
1893. 429. J. v Gemersku, vz Phľd. 1893. 550.

O j. na Slov. cf. Pastr. L. 83. nn.

Jeřní = jarní. J. počasí. Št. N. — Gb. H.
ml. I. 97.

Jero, a, n. — jaro. Z jera. Kts. 10.

Jeronym. Odvozeniny vz v Kotk. 21. Spisy
mnicha J-ma pražského. Vz Mus. 1895. 442.
nn. J. pražský. Vz Vlč. Lit. 114., 150.

Jerový. J. pravidlo v Rkk. Cf. List. lil.
1896. 359. — J. e. Vz Jer, Jeřík, Gb. H. ml.
I. 154.

Jertel = jetel. Doudl. Kts. 14., Dšk. Jihč.
I. 9. — J. = věrtel, v odsuto. Dšk. Jihč. T. 27.

Jeřucha m. řeřicha. Žďár. Brt. D. II. 248.

Jerusalemsťví, n. Smutil se Herodes a
vše J. s ním. Ev. víd. 44. Mat. 2. 3. (Mnč.).
Vz násl.

Jerusalemstvo, a, n. Herodes se smútí

i vše J. s ním. Ev. seit, 10. Mat. 2. 3. (Mnč.).

Jesan m. jasan, Doudl. Kts. 10.

Jesci = jisti. Mor. Mtc. 1895. 156.

Jesén, u, m., vz Jaseň (3. dod.).

Jesená, é, f. = potok v Zemplínsku. Phľd.
XII. 250.

Jesenica, e, f. = potok ve Zvolensku.
Phľd. XII. 250.

Jeseník, a, m. = potok v Trenčínsku.
Phľd. XII. 250.

Jeskyně. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I.
96. nn.

Jesľ= jestli. Mor. Brt. D. II. 221.

Jesle, přehlas. tvar. Gb. II. ml. I. 97. Cf.
Jasle (3. dod.); Gb. Km.-i. 19. (strč. skloň.).

Jesličky a dramatické hry vánoční. Vz:
Z časů dávných a našich. Naps. F. Vykoukal.
1893.

Jestli. Cf. Brs. 3. vyd.

Jestliže. J. uznáno bude, že by v čem
scesten byl. Arch. XII. 350. J-by po prvé
klesl = klésku učinil. Půh. III. 575.

Jestojska, esca, pokrm. Neboť duše více
platí než j. Ev. seit. 35. Mat. 6. 25. (Mnč.).

Jestřáb, přehlasov. tvar. Gb. H. ml. I. 97.
O pův. slova vz ib. 108., Čern. Př. 53.

Jestřábek, bka, m., vz Krahujec (3. dod.).

Jestřábník, hieracium. Cf. Ott. XI. 274.

Jesuita. Nadávky: jezevec, ježivit, ježek,
ježíšenec, jesuiter. Vz tato slova. J-té přišli
do Prahy r. 1556. Wtr. Živ. c. I. 136.

Jesuitar. Světz. 1895. 3.

Jesuiterové = jesuité. 1558. Wtr. Živ. c.
I. 149.

Jesuitka, y, f. = řeholnice. Vz Wtr. Živ.
c. 771.

Ješata, y, Ješek, škn, Ješín, a, Ješina,
y, m., vz předcház. Jan.

Ješčba, y, f., essontia, strč. Gb. H. ml. I.
372.

Ješita, y, m. = ješitník, Dünkling, m.
Sterz. I. 711. b.

Ješitenství. Slovo to má již Bl. za za-
staralé. Bl. Gr. 102.

Ješiutně = ješitně. List. fil. 1895. 105.

Ještěr přehlás. z jaštěr, strč. ješčer. Vz
Jaštěr, Gb. H. ml. I. '98.

Jetel, strč. dětel, mor. jatel. Gb. H. ml. I.
105. — J. = datel strakapoun. Mtc. 1893.
303. Vz Datel (3. dod.).

Jetelina, mor. jatelina, slov. ďatelina. Vz
Gb. II. ml. I. 105.'

Jetev = větev, v odsuto. Dšk. Jihč. I. 27.

Jeti. O pův. slova cť. Gb. H. ml. I. 39., 42.

Jetý. J. robota (opak pěší). Val. Brt. D.
II. 361.

Jev. Na jevě. Gb. H. ml. I. 98.

Jeviti přehlas. z javiti.

Jevonásobný, offenbar zusammengesetzt,
Mark. (Krok 1896. 8.).

Jevový. J. konsens. Mtc. 1895. 79.

Jezbeřice z: Jestbořice. Čern. Př. 32.

Jezbor, a, m., os. jm. Odvozeniny vz
v Kotk. 21.

Jezda = jízda. Prosil, aby jej vjezdu od-
pustil. GR. Nov. 86. 25.

Jezekuce — exekuce. Dšk. Jihč. I. 45., 49.
Cf. List. fil. 1896. 160. (m. ekzekuce, k vy-
suto).

Jezerná, é, ť. = území v Liptove. Phľd.
XII. 250.

Jezerní stěna na Šumavě. Šml. I. 9.

Jezernica, e, f., potok v Turci. Phľd. XII.
250.

Jezero, a, n., příkop ve Frýdecku. Věst.
op. 1893. 8.

Jezevec, strč, jezvec. O tvarech cť. Gb.
H. ml. I. 162. Je jako j. (o skoupém); Ztrávil
by svoje vlastní sádlo jako jezvec (o závisti-
vém). 'Nár. list. 1894. č. 155. odp. feuill. —
J. = jesuita. Wtr. Živ. c. I. 151.

Jezný. Ve svém vozíku měl sem své koně
jezný. 1549. Mus. 1894. 406.

Jezovec, vz Jezevec. — J. = jezuita. Čern.
Př. 83.

Jezukristův. Slovo Jezukristovo. Chč. S.
13., 14.

Jezusek, ska, m. Jezusku markote (výraz
podivu)! Tkč.

Jezuvité, vz Jesuité.

Jež. Drží to jako pes ježa (kto niečo len
tak leda bolo drží). Slov. Phľd. XII. 253. Vz
Ježek.

Ježďať = jezditi. Kojet., Týnec. Brt. D. II.
55., 100.

Ježďula, y, f. = běhula. Han. Brt, D. II.
324.

Ježe. Místo ježe je odsutím ež, 'že, 'ž'.
Vz Gb. H. ml. I. 152.

Ježek. Má pichláče jako j. (koho se ostatní
bojí). Ví j., nač má pichláče (posměšek zmůže
někdy více než dobré slovo). Na Žd'ársku.
Nár. list, 1894. č. 155. odp. feuill. — J. = hu-
stá vochle hl. na konopí, 1748. NZ. III. 406. —
J. = jesuit. Wtr. Živ. c. I. 151.

Ježíšenec, nce, m. = jesuita. Wtr. Živ.
c. I. 137.

Ježivité = jesuité. Wtr. Živ. c. I. 151.

Ježkový. Šel na to S j-vou palicí (s po-