140

Jirsa, y, m., os. jm., vz předcház. Jiří.

Jirsák, a, m., os. jm., vz předcház. Jiří.

Jirsík, a, m., os. jm., vz předcház. Jiŕí.

Jirš, e, m., os. jm., vz předcház. Jiří.

Jirů, vz Ú os. jm., vz předcház. Jiří.

Jirutka, y, in., os. jm., vz předcház. Jiří.

Jiskra. Jiskry v ohništi věští hosti. Vz
Zbrt, Pov. 98. J. se snadno shasí, oheň z těžka.
Šml. 254. Poznal po iskrách, že ... (z lesku
očí). Brt. D. II. 324. Jest požár nejlíp zhasit,
pokud v jiskře malé. Vrch. Tryz. 250.

Jiskřice, e, f., rostl., proti zření u dobytka
a proti rozdouvání. Duť. 278.

Jiskřiti se = jitřiti. Rána se jiskří. Val.
Brt. D. II. 324.

Jiskrnatý plamen. 1487. Krok 1895. 321.

Jiskrovec, vce, m., Oolith. Sterz. II. 469.

Jiskrový. J. elektr. zapalovadlo plynových
světel. KP. VIII. 213.

Jistebnice. O lidové etymol. vz Čern. Př.
30.

Jistec. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 83.

Jísti. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 42.
Přech. jeda. Chč, Mik. 471. O časov. na Mor.
vz Brt. D. II. 32., 83., 196., 220. Jezte, dokeď
stě su v městě, jak budětě v dědině, to vás
to pomině. Mor. Čes. 1. V. 420. Jie, ako by
ho najal; Jedol, pil, až mu oči na vrch vyšly,
slov.; Co uvidi, to by žid (snědl). Slez. Nov.
Př. 597.

Jistina. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 83.
Aká istina, také úroky. Phľd. 1894. 514. —
J. — corpus delicti. K GR. polož: Nov. 87. 6.

Jistiti mezi sebou, certare. GR. Nov. 135.
24. Pozn. 4. (dole).

Jistník, a, m. = jedlík. Laš. Brt. D. II.
324.

Jisto. Dnes nesu máslo na jisto (zamlu-
vené). Us. Hledík.

Jistojistý. J. zpráva, Čes. 1. V. 242.

Jistota. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 83.

Jistý. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 83.
Ten hraje dycky s jistum (vypočítavý). Mor.
Čes. 1. V. 420.

Jíša, dle Bača, os. jm. Vz předcház. Jan.

1. Jíti, jdu. O pův. slova cf. Gb. H. ml.
I. 72., Dob. Dur. 189. O časov, na Mor. cť.
Brt. D. II. 27., 52., 325. O tvarech (šel, šěl,
šiel, sal atd.) cť. Gb. ib. 144., 148., 171., 379.
Podiž ke mně. Chč. S. 302. Šli po něm (= za
ním) zástupy. Ev. seit, 12. Mat, 8., 1. (Mnč.).
Jde to, jako když hraje. Nov. Př. 647.

2. Jíti, jmu. O pův. slova cf. Gb. II. ml.
I. čl., 55., 112.

Jitřina. Světlá j. — tmavé stodoly. Duf.
242.

Jitřinka = dennice. Vz Ott. VIL 300. a.

Jítřiti. O tvarech jatrit cť. Gb. II. ml. I.
105. Slov.

Jitrnice. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 53. Kus
plic do jitrnic (podivení)! Tkč,

Jitrnicový. J. honorář = který se platil
pozváním na jitrnice místo peněz = nepatrný,
žádný. Nár. list. 1895. č. 95. ťeuill. J. po-
levka. Její jména, vz Zabíjačka, Ovarový
(3. dod.), Jelitnice (3. dod.).

Jitro, jutro. O pův. cf. Krok 1894. 97.

Jitrocel, jitrocíl, jitrocejl, jitrocí, jitroví,
celníček. Vz Gern. Př. 54. Léčení jím vz Vck.
Val. I. 155.

Jíva = kocan, kocanka, koťatnica, bahníř,
makyta, salix capraea, rostl. Brt. D. II. 507.

Jizba m. jistba, ze strlat. stuba, istuba.
Gb. H. ml. I. 397. Části j-by mor. Vz Brt.
D. II. 435.

Jizbečka, y, f. = komora. Slez. NZ. IV.

Jízdecký, J. robota = tažná. NZ. III.

224.

Jízdenka, y, f. = jízdní lístek, Fah: billet,
n. Petrl. 13.

Jízdenkový. J. pokladnice, Fahrbillet-
schalter. Petři. 20.

Jízební dvéře. Dač. Brt. I). II. 283.

Jizlivka, eumenes, vosa, Vz Ott. VILI. 814.

Jízný = jízdný. Gb. II. ml. I. 411.

Jizva, přehlas. z jázva; gt. pl. jízv a. jízev.
Gb. H. ml. I. 98., 165.

Jizvení, n. J. kůže. Vz KP. VI. 675.

Jízvina. Lišky mají své j-ny (jiezwiny).
Kruml. 317. a, Cf. Jezvina.

Jižňan, a, m. = jižan. Ml. Hüb. 30.

Jman, a, m. = man, Vasall. Pulk. 51. b.
a j.; j přisuto. — Gb. H. ml. I. 442., 534.

Jmě = jméno. O tvarech cť. Gb. II. ml.
I. 171. Ve jmě. Cf. Mus. 1895. 495. To rozdal
ve jmě Boha. XV. stol. Mus. fil. 1896. 184.

Jmelí. O pův. cf. Gb. H. ml. 532. J. v lido-
vém podání. Vz Zbrt. Pov. 158.

Jmění v pl. XV. stol. Čel. Př. m. II. 403.
Se všemi jich jměnimi. XV. stol. Ib. 355.

Jméno. Cf. List. íil. 1895. 84. ,Ve jméno,
ve jmě´ často v bibl., lat. in nomine. Vz Mus.
1895. 311. Formule ,ve jméno' = ve jménu
obhajuje Durich. Vz Dob. Dur. 202.-204.
Námitky ib. 209. (Dob.). Ač co budete pro-
siti otce mého v mé jméno (doleji: v mé jmě),
dá vám. Ev. víd. 86. Joh. 16. 23. (Mnč.).
Když se v to uvalí člověk pod jménem služby
boží. Chč. S. 256. — J. vlastní. Původ vlast-
ních jmen. Cf. Mkl. Slav. Personennamen.
Wien 1859. — J. Černý. Příspěvky k čes.
etymologii lidové. V Praze 1893. str. 24, —
Keberle v progr. real. gymn. na Spálené ul.
v Praze za rok 1889. a v progr. domažl. za
r. 1892. — Kotík. Ces. příjmení. 1894. — J.
místní. Cf. Mkl. Slav. Ortsnamen aus Perso-
nennamen und aus Appellativen. Wien 1861. —
J. Černý. Příspěvek k čes. etymologii lidové.
V Praze. 1893. str. 28. Česká m. jm. podivně
na německá přeložená. Vz Čern. Př. 37.-39.
Místní jm. složená z osobních jmen a s před-
ložkami u a na. Vz Jagič. Archiv. XVI. 3.,
4. Heft. 450. nn. — J. = osoba. Třmi jmeny
jsúcí jeden sluch. Kat. 903. (dle Jedličkova
výkladu). Cť. List. til. 1894. 53.

Jmenopravda, y, f. == hádání z jména,
Vz násl.

Jmenopravectí, n. = hádání z jména,
Onomatomantie. Sterz. II. 868. Vz předcház.

Jmouti se činiti čeho, inft, k jmouti byl
slovesa imperfektního. V Rkk. co a inft. slo-
vesa perťektivního. Vz Mus. 1896., 264., List,
fil. 1896. 346.

Jmovitý = movitý. J. statek. XV. stol.
Čel. Pr. m. II. 79.

Jmu (j'mu) = jemu. Snad jmu dna láme
uši. Mst. 124.

Jobka, y, f. = Pepka. Cf. Jobek. Na
Zďársku. Nár. list. 1894. č. 234. odp. feuill.