144

(na táčky, na zálety). Nár. list, 1894. č. 99.
odp. feuill. Na Žďársku. Vykl. Svat, 5.

Kalendář. K. kabinetní, nástěnný, pod-
ložkový, salonní, útržkový. Nár. list. 1895.
č. 334. Prostonárodní k-ře mor. Vz Brt. Mor.
lid. 1892. Rozdíl mezi k-řem. a minucí. VzPal.
v Mus. 1829., Mtc, 1895. 235., Mimice.

Kalendářnictví, n., Kalenderei. Sterz.

II. 6.

Kalhotový. K. moda, Wtr. Krj. I. 476.

Kalhoty zavedeny teprve v XVI. stol.,
kryly nohu po kolena; dříve byly nohavice
a ty kryly celou nohu až ku kotníkům. Cf.
Nohavice, Wtr. Krj. I. 159., 473. Popis mor.
kalhot, Vz Brt, D. II. 467. K. pytlaté, duté.
Vz Pytlatý, Dutý; tažené, vz Tažený.

Kalianov, a, m., ostrov v Nitře. Phľd.
XII. 156.

Kaliailt = galihot, kalhot. XVI. stol.
Wtr. Krj. I. 473.

Kaličti, Phľd. 1895. 32.

Kalihotní = kalhotní. Hosen-. K. kapsa,
Wtr. St. nov. 9.

Kalihoty, vz Stehenní (3. dod.).

Kalich, sthněm. chalih, lat. calix. Gb. H.
ml. I. 462. Hádání z k-chu. Vz Zbrt, Pov.
78. Rukávce vyšité na kalich. Čes. 1. V. 226.

Kalik, a, m. = člověk i zvíře na úmor.
Laš. Brt, D. II. 325.

Kalika, y, m. a f. = mrzák. Keby ja
nobol k., ja by som robil. Phľd. 1894. 735.
(1892. 166.).

Kalinov, a, m., poloha v Poděbr. NZ. III.
520.

Kalíšek, šku, m. K. na vejce, Eierbecher,
m. Jeř.

Kaliti. Od slunečné vzpály tak se onen
piesok kalí (rozpaluje, suší). AlxV. 2178.
Sv. Augustin ve krvi se kalí řka. Chč. S. 168.

Kaliumhydrochinon, u, m., v lučbě.
Vstnk. IV. 22.

Kaliumhydrochinonmethylether, u,
m., Vstnk. IV. 22.

Kaliumsalicylaldehyd, u, m., v lučbě.
Vstnk. IV. 22.

Kaliumstearad, u, m., v lučbě. Vstnk.
IV. 18.

Kalkulatura, y, f., Calculatur, f. Sterz.
I. 586. a,

Kallub m. kadlub. U Mikušova. Phľd.
1895. 120.

Kalníky, dle Dolany, potok a mě, na
Slov Phľd. XII. 178.

Kalojer, a, m. = řecký kněz: Mus. 1894.
525.

Kalokeř. Vz Ott. VIII. 565.

Kalorimetr, u, m. = merítko tepla. Vstnk.

III. 332.

Kalorimetrický. K. veličina. Vstnk. III.
54.

Kalorimetrie, e, ť. = měření tepla. Živo-
čišná k. Vstnk. III. 332.

Kalorimotor, u, m., z lat. = zinková a
měděná deska, mezi něž vloženo jest kus
sukna a prouťoví a vše navinuto na dřevěný
váleček (k způsobování elektrických proudů).
Vz KP. VIII. 48.

Kalósek, ska, m., vz Sýček (3. dod.).

Kaloun, u, m., fr. galon stuha. Gb. H.
ml. I. 397.

Kalour. Čepce dlouhými kaloury přivá-
zané. NZ. III. 44.

Kalousek, vz Sejček (3. dod.).

Kalšice, e, f., jm. louky. Arch. XIV. 239.

Kalupád, u, m., vz Tanec čes. (3. dod.).

Kalus, a, m., vz Sejček (3. dod.).

Kalužné, ého, n., les ve Frýdecku. Věst.
op. 1893. 8.

Kalužný Vrch, hora ve Frýdecku. Věst,
op. 1893. 8.

Kalvinovati koho = říkati, že jest Kal-
vin. Wtr. Živ. c. I. 311.

Kalvoda, y, m. = Kalivoda. Gb. H. ml.
I. 228., Kbrl. Dmžl. 22.

Kalý. Holubinka kalá (hezky vyšívaná).
NZ. IV. 177. — K. = zakalený. Laš. Brt.
D. II. 325.

Kam. Mnozí užívají kde m. kam (kde
půjdeš m. kam) a řekne-li někdo: Kam půjdeš,
odpovídají nevážně: K Kamkovi. Bl. Gr. 156.

Kamarád, a, m., z něm. Kamerad. Gb.
H. ml. I. 286.

Kamarajový = kaumarový. K. sukně.
Krok 1889.

Kamarátstvo, a, n. K vóli k-stvu sa mnich
oženil. Slov. Zátur.

Kam čo. To tečie kam čo (u neživotných
a neosobných; u osobných: Rozběhli se kam
ktorý). Phľd. 1894. 550.

Kamednej m. kamenný. Žďár. Brt. D. II.
248.

Kamejčky od kamýk. Vz List. fil. 189G.
157.

Kamelor z něm. Kameelhaar. Čern. Př.
670.

Kámen. K. v lidovém podání. Vz Zbrt.
Pov. 41., 158. Pěstí kámen neroztlučeš; K.
by se byl na něm ustrnul (tolik zkusil); Je
mlčenlivý jako k. v studni. Nár. list. 1891.
č. 182. odp. feuill. Hoď k. do vody (zabudni
na to); Kameň dujú (tajnou radu vedú).
Phľd. 1894. 195., 441. Měkka voda tvrdy
kameň ohlodá; Lepši je kameň nechať ležet
a vodu běžet. Slez. Nov. Př. 128., 275. K.
snadno vyhodíš, ale trefíš-li, kam míříš ? Šml.
VII. 161. To všicko jedno: kamenem o hlavu
alebo hlavu o k. Šariš. Phľd. 1895. 378.
Mnohý k. tepruv s cesty svrže urazí se oň.
Tov. (Vlč. Lit, 215.). — K. = nemoc. Léčení
k-ne na Slov. Vz Phľd. XII. 565., Mtc, XVIII.
215. — K. modrý, míst. jm. podle maďar.;
ľud jej zove Hradom. Phľd. XII. 75.

Kameňák, u, m. == druh hřibu (hlavička
černá, okolek pod ní červený). Brt. D. II. 511.

Kameňanky, druh tvrdých hrušek, cf.
Chleboranky (3. dod.). Brušp. Hledíková.

Kamencová, é, f., trať ve Frýdecku. Věst.
opav. 1894. č. 4. 20.

Kamenec, nce, m., potok ve Frýdecku.
Věst, op. 1893. 8.

Kamenečnictví, n. = jirchářství, Alaun-
gerberei, f. Sterz. I. 119.

Kamének, vz Bramor (3. dod.). — K.
(Mik. Albert z Kaménka či Kamének), spis.
v XVI. a XVII. stol. Mus. 1896. 126.

Kameněný. NZ. IV. 391.

Kamení. Když je tolik k. na cestě, člověk
někdy zakopne. Světz. 1895. 171. a.

Kamenice, e, f., mellilotum rubeum, rostl.
1440. List. fil. 1893. 395. — K. = vyzděný