145

přístěnek či komora v chalupě na mléko a p.
Ve vých. Čech. Ott. VIII. 8. a., Brt. D. II. 433.
Cf. Zděnice. — K. = kamení. Některé sto
vozů k. na ten stav navezli. 1566. L. posíl.
II. 79.

Kameníček, čka, m., vz Kulík (3. dod.).

Kamenitý = les, potok a trať ve FrýDecku.
Věst, op. 1893. 8.

Kamenník, a, m., vyslovuje se místy ka-
meník. Gb. II. ml. I. 374. — K. = liluška,
kyvis, kyviska, linduška, pták. U Sloupu.
Brt. D. II. 493.

Kamenný. K. nástroje (staré) v Čech. a
na Mor.Vz NZ. III. 276. nn. O mladší době
k-né v Čech. vz ib. 353. nn.

Kames m. kams. Bl. Gr. 265. Cf. Kamos
(3. dod.).

Kamcha, y, f. = hedvábná látka. XV. stol.
Wtr. Krj. I. 116., Arch. XIII. 35.

Kamij v dod. oprav v Kainy. Flš.

Kamík v dod., lépe: Kamýk.

Kamillový. K. thé z: chamomilla. List.
til. 1893. 465., Čern. Př. 60.

Kamlotka, y, f. = druh ženské sukně;
pro neděli a svátky z lepší látky. Slez. Věst.
opav. 1894. č. 4., 9. Cf. Mezulánka.

Kamna z lat. caminus. Mtz. 192. Části
kamen mor. Vz Brt. D. II. 435.

Kamos = kams. Bl. Gr. 265.

Kamp, u, m., vz Kampování, Ott. VIII.
1.b.

Kampna. Mst. 5. (Gb. H. ml. I. 108.)

Kampování = vsazování trámu na ozub,
aby se nepošinovaly. Ott. VIII. 1 b.

Kamýšek, šku, m., vz Bramor (3. dod).

Kamzičník, u, m., doronicum, rostl Vz
Ott. VII. 862.

Kamzík, a, m., jm. holubí. Nár. list. 1894.
č. 86. odp.

Kan = kam. Šb. D. 17. (domažl.).

Káňa = každý větší dravec. V Dol. Ra-
kousku. Mtc. XVIII. 243. Vz Káně.

Kanafas bavlněný a lněný. Lizn. K., ka-
navač, kanavaz, ganavaz, kanebacz, kanabáč,
pův. látka konopná, potom také míchaná
z bavlny a lnu i z hedvábí. Wtr. Krj. I. 365.

Kanárek. K. v chlévku = prase. Nár.
list. 1894. č. 149. odp. feuill. — K. lesní, vz
Sykavka (3. dod.). — K. polní, králíček,
serinus hortulanus. Brt. D. II. 496.

Kancle, z něm. Aj kňaz na kancli (ká-
zání) sa pomýli; Shodil ho z kancla (na kázání
provolati). Slov. Nov. Př. 287., 651.

Kancníř, e, m. = kantnýř. Brt. D. II. 326.

Kaňčka, kančka m. tkanička. Chod. a
v severových. Čech. Vz Gb. H. ml. I. 228., NZ.
IV. 408.

Kandelit, u, m. = kanellské uhlí, Cä-
nellkolde, f. Sterz. I. 588. b.

Kandidat. K-ti vypovídají se z Čekánova
přes Psáry do Chleba. NZ. III. 230.

Kandík, rostl. Vz Ott, VIII. 737. b.

Kandrasovat, kandrasit (sa) = dříti se.
Val. Brt. D. II. 326.

Kanduch, u, m., vz Župan (3. dod.).

Kanduš. Sá. Kř. u Pot. 87.

Kandúšek, šku, m., vz Župan (3. dod.).

Kaně, pl., f. = husté sliny. Záp. Mor. Brt,
D. II. 326.

Káně. Také gáňa, kána, kanúr, kršiak,

buteo vulg. Místy na Mor. Mtc. 1893. 301.
Káně vůbec větší dravec ptačí. Ib. 301. Cf.
Káňa.

Kanevačový. K. kabát. Wtr. Krj. I. 432.
Cf. Kanafas (3. dod.).

Kaňhanice = kaňhanina. Sterz. I. 1072.

Kanis tvoja mater (starootcovská kliatba).
Slov. Phľd. 1896. 239.

Kanka, y, f., jm. býv. rybníka u Poděbr.
Vz NZ. IV. 100.

Kánka, y, f. = ozdoba ze zrcátek a skle-
něných perel nad čelem nevěstiným. NZ. III.
429. Cf. Gánka, Pantlík (3. dod.).

Kanonika. Přímluva (předmluva) v první
k-ku sv. Petra (řeholi). Bl. Gr. 102.

Kanoť, ě, f. = krapka. Jevíčko. Brt. D.
II. 326.

Kanovnice, e, f., Canonissin, f. Sterz. I.
589. a. — K., jm. potoka. Cf. Černovka
(3. dod.).

Kantárik, vz Kantar. Phľd. 1894. 509.

Kantíř, e, m. = kantnýř. Brt. D. II. 326.

Kantry, vz Kvatembr (3. dod.).

Kanúr, a, m., hora ve vých. Mor. Mtc.
1896. 22.

Kaňúr, a, m., vz předcház. Káně.

Kanutka, y, f. = kapka. U Hranic na
Mor. Glos.

Kanůvky. Na K-kách = míst. jm. na
Poděbr. 1748. NZ. III. 408.

Kapacita elektrická = schopnosť těles,
aby se určitým množstvím elektřiny nabila.
KP. VIII. 47.

Kapalec. Cf. Wtr. Krj. I. 235., 595.

Kapalica = rantoš (3. dod.).

Kapalka, y, f., vz Syviočka (3. dod.).

Kapalnotekutina. Ztk. 29. (3. vyd.).

Kapaný. K. voda = dešťová. ČT.'Tkč.

Kaparejr, a, m. = kaparal. Wtr. St.
Pr. 146.

Kapati. Sněh kape = hyne, tratí se, taje.
Phľd. 1894. 375. — odkud. Kap mi z očí
(= hybaj). Ib. Cf. Odkapati, Pokapati (3. dod.).
Kapte, baby, ode dveří (jděte). Brt. D. II.
826. — jak. Ten člověk z očí kape = hyne
úbytěmi. Ib.

Kapavčitý. K. nitky v moči. Ott. X. 297.

Kapavka, y, f., Tripper, m. Vz Ott. X. 297.

Kapce, kopice, kopica. V Oravě, Liptově,
v Gemeri a j. Phľd. 1893. 696., NZ. III. 45.
Vz Botoše.

Kápě a kukly v XV. stol. Vz Wtr. Krj.
I 131. nn., 452., 569. K. akadem. (sutana).
Ib. 569.

Kapeluh. Ve Spiši. Phľd. 1893. 433.

Kapitál. Daň z k-lu (od r. 1734). NZ. III.
219. — K. = v knihařství proužek pergamenu
n. kousek stuhy na hřbetě knihy nahoře a
dole přilepený. Dhnl. exc.

Kapka. Mala k. tvrdy kameň vrta. Slez.
Nov. Pŕ. 128.

Kaplan = čes. tanec u Nimburka. Vz
NZ. III. 508.

Kaplanka = obydlí kaplanovo. 1622. Kutn.
šk. 160.

Kaplanská, vz Tanec čes. (3. dod.).

Kaple. O strč. skloň, vz Gb. Km. -a. 11.

Kapléř m. skapléř. Gb. H. ml. I. 514.

Kapnomantie, e, f.,řec. = hádání z kouře,
z ohně. Cf. Zbrt. Pov. 98.