147

IV. 307., Wtr. Krj. I. 365. Cervený ako k.
Slov. Nov. Př. 606.

Karneta. Kat, z Žer. 174.

Kárník, a, m. = kůň.1532. NZ. III. 103.

Karnyfel, fla, m., vz Karnifl. Wtr. St.
nov. 176.

Karotka, y, f. = karetka, karta. Phľd.
1890. 296.

Karous, a, m., vz předcház. Karel.

Karoušek, ška, m., vz předcház. Karel.

Kärovať. Dobré by bylo bývalo k. Prachov
(minouti). Phľd. 1893. 617.

Karpaty, ze slov. Hrebaty. NZ. III. 164.

Karta = list knihy. Prevracel karty. Phľd.
XII. 290., 596.

Kartit komu co = haněti. Jevíčko. Brt.
D. II. 320.

Kartka, y, f. = korrespondenční lístek.
Mor.

Kartoun, z něm. dial. Kartun v. Kattun.
Gb. H. ml. L 393.

Kartouzská brána v Praze na Oujezdě.
1562. Wtr. St. Pr. 145., Čel. Pr. m. I. 431.

Kartúnky = šatky pre starejších (při
svatbách). Phľd. 1895. 654.

Kartus, u, m. = kuklík, geum urbauum,
rostl. Vck. Val. I. 155.

Karty. Hra v karty. Kartu snímati, ab-
heben. Oko, point. Vyhazovati: mítati, býti
na mítce, míti mítku, vymítati. Chaba = talon.
Rác = adout. Racovat = atoutovati. Brt. D.
II. 326.

Karulesy, hory v Gemeri. Phľd. XII. 424.

Karvakrol, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 9.

Karvánek, nka, m., vz předcház. Karel.

Karyton. K-na honiti (zábava; skákati
s lavic, se stolů žertujíce). Vz Zbrt. Tan. 267.

Karyzie, druh hrubého sukna. Wtr. Krj.
I. 116., 365. Cf. Lindyš.

Kasace = zastaveníčko, hrálo se nevěstě,
staré svatbí, družičce, smluvčímu a ženichovi,
byl-li z též vsi. V Českobrod., Bolesl. a j.
Vykl. Svat. 25.

Kasač (lodních plachet), Aufgeier, m. Sterz.
I. 273.

Kasalka, y, f. Poboční k., Dämpfgürtel,
m. Sterz. I. 641.

Kasanka, také letnice, ľeknice. Brt. D. II.
464.

Kasát, a, m. = lenoch, pobuda. Chodí
k-tem (nemá co dělat). Han. Brt. D. II. 326,

Kasati. Jiné kaše a sám se pihlá (piplá).
Bl. Gr. 296. Opiš sem, co je chybně položeno
ku: Katiti (VII. 1289.). Cf. Pihlati, Jagič.
Arch. XVI. 3. 4. Heft.

Kásflekl, u, m. = koláč tvarohem poba-
braný. Phľd. 1895. 79.

Kašivo, a, n., jídlo. Slez. NZ. IV. 498.

Kasnáriť. Phľd. 1893. 707.

Kasoun, u, m., Geitau, v lod. Sterz. I.
1040.

Kasran, a, m. = zbabělec ? To bol ňákej
k. Němec. U Dmžl. Světz. 1894. 351.

Kassonada, y, f. = farin, písek cukrový,
Cassonade, f. Sterz. I. 594.

Kastrol, a, m. = pastor při hře míčem
na pastora = od kozy míčem uhozený dříve,
než doběhl cíle (mety). Tkč.

Kasuistický, kasuistisch. K. předpis. Dhnl.
exc.

Kaša. Na kašu = taneční zábava při svatbě
Vz Phľd. 1895. 590., Kaše.

Kašař, e, m. = opichovač pohanky (pro-
dává ji). Mor. NZ. III. 228.

Kašařství, n. = opichování pohanky. Vz
NZ. III. 224. nn.

Kaše. O pův. cf. Jagić. Arch. XVI. 3. 4.
Heft. Kaša s mliekom — to Slovákom; Ten
volačo viac vie ako len kašu dúchať (chlieb
jiesť). Slov. Nov. Př. 301., 523. Kedy oheň
horí, vtedy kašu varia. Phľd. 1894. 194. Zle
té kaši, která na cizí mléko čeká. Šml. VII.
167. Nebude viac kašu dúchať (= zemřel).
Papejte kaši, papejte kaši (mlácení v pěti).
Tkč. — K. = opíchaná pohanka. Mor. Vz
NZ. III. 224. nn.

Kašel. Léčení kašle. Vz Mtc. 1894. 109.
Na Val Vz Vck. Val.J. 132.

Kasička, y, f., vz Žabí oči (3. dod.).

Kašiti v 2. dod. (VII. 1289.) oprav v Ka-
sati a citat tam polož.

Kaška. Biela k. = bezový květ. Phľd. 1893.
129

Kašket, han. kaškýt. Brt. D. II. 468.

Kašlice, hermannia. Vz Ott. XI. 184.

Kašna m. kaštna z Kasten. Gb. H. ml. I.
397.

Kašový mlýnec = na pohankovou kaši.
Vz Kaše (dod.). NZ. III. 224.

Kašpar. Odvozeniny vz v Kotk. 23.

Kašperlík, a, m., historik. Pras. Těš. 5.

Kaštan, a, m., jm. holubí. Tkč.

Kaštanář, e, m. Světz. 1894. č. 52.

Kaštelán, a, m. = župan. Pras. Těš. 28.

Kaštelanie = župa. Pras. Těš. 28.

Kaštry = lúka vo Zvolene. Vz Phľd. XII.
424.

Kat. Oděv katu. Vz Wtr. Krj. I. 296. K.
na kata se netře. 1600. Nov. Př. 39. Bodajže
ťa schytl k.! Slov. Ib. 621. — K. = nadávka
úředníkům a jejich zřízencům. XVIII. stol. NZ.
III. 512.

Katak ni = proč ne ? Místek. Hledík.

Kataleptiformní stav. Vstnk. II. 427.

Katanák, a, m. = voják. Ve šviháčině.
Brt. D. II. 521.

Kateřina. K. nese vejce do komína! Na
Žďársku. Nár. list. 1894. č. 234. odp. feuill.
Chodí-li Štěpán po blátě, chodí K. po ledě.
Duf. 242. Sv. K. zakazuje veselosť pod smi-
chem a sv. Ondřej pod břichem. Slez. Nov.
Př. 463. - K. = tlusté střevo vepřové, kača.
Brt. D. II. 325.

Katerynky = druh prolamovaného vyší-
vání. Mor. a slov. NZ. III. 432., Ces. 1. V.
227.

Katllion (lépe než kation). Vstnk. III. 403.

Káti, imper. kej, kejme, kejte, nyní zase:
kaj, kajme, kajte; přehláska zrušena. Vz Gb.
II. ml. I. 135.

Katilinárka, y, f. = řeč Ciceronova proti
Katilinovi. Sterz. I. 594. b.

Katiti se. Do boje se katí. Vrch. Rol.
XVII.—XXII 139. Když se zlostí katí. Słow.
Lil. Ven. 25.

Kátiti = klátiti. Dšk. Jihč. I. 6.

Katličky, pl., f. = visací zámek. Brn.
Brt. D. II. 326.

Katra = dolová díra. Arch. XII. 419. aj.
Otvírají ústa co kátru. Bl. Gr. 350.