148

Katrľa a husle = nekdajšie trestné ná-
stroje, ináč klada. Phľd. 1894. 545.

Kátrový. K. čepec = mřížkovaný, s mříž-
kovou půdou. NZ. IV. 306.

Kauf, u, m. = výsadní míra železná na
dubový sud 16 věder. 1562. Mus. 1894. 512.

Kaulom lupenkovitý (phyllokladium). Cl.
L. Jos. 25.

Kaumarový. K. sukně, kamrtuchová, ka-
marajová. Krok 1889.

Kavačoun, u, m. Železný k. s řemeny ku
krocení koní, Kapperzaum, m. XVI. stol. Wtr.
Krj. I. 634.

Kavák, a, m., vz Havran, Vrána (3. dod.),
Kavka (3. dod.).

Kaváň, é, f., vz Kavka (3. dod.).

Kavčí Hůrky, trať u Frýdka. Věst. op.

1893. 8. K. hora nad Vltavou u Prahy. Břez.
Font. V. 436.

Kavčonky. Na K-nkách, trať ve Frýdecku.
Věst. op. 1893. 8.

Kaviaš (kawiafs), z lat. scabiosa. 1440.
Mtc. Cf. Gb. H. ml. I. 423.

Kävice, obec v Gemeri. Phľd. XII. 155.
V listinách také Kevy.

Kavka, na Hané kvák, val. kaváň. Brt,
D. II. 493.

Kavoň, ě, m., vz Havran, Vrána (3. dod.).

Kaz. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 83.

Kazač, e, m. = kazatel. Krs. Moor. 33.

Kázaný knieže. Štilf. 203.

Kazatedlník, u, m. = kázání n. zprávy
kazatelům zdržující kniha, vox nova, inusitata.
Bl. Gr. 169.

Kázati ve smyslu poroučeti na záp. Mor.
neužívají, říkají: Povídal, řekl mi, abych to
udělal. Brt. D. II. 326. K. = monstrare, uka-
zovati, v Rkk. Vz Mus. 1896. 269., List. fil.
1896. 353.

Kaziti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 83.

Kázeň, strč. kázn n. kázň. Gb. H. ml. I.
161. O strč. sklonění cf. Gb. Km. -i. 23.

Kazimír. Odvozeniny vz v Kotk. 23.

Kazisvětsky s čím zacházeti. Wtr. Živ.
c. 988.

Kazniti koho. Alx. Nách. k. XXXIII.

Kaž m. kakž, ze skup. kž se k odsouvá.
Kaž jich koli mnoho bylo. AlxV. 1735. —
Gb. H. ml. I. 452.

Každodenka (každodeňka. Světz. 1893.
31.) = každodenní jídlo (brambory). Nár. list.

1894. č. 349. odp.

Každotýhodně. 1597. Kutn. šk. 57.
Každotýhodní potřeby. 1623. Kutn. šk.

161., Mtc. 1895. 276.

Každýkoli. Nemotorná kontaminace z ka-
ždý a kterýkoli. Mus. 1894. 161.

Kažkolivěk m. kakžkolivěk. 01. Tob. 1.
4. — Gb. H. ml. I. 452. Cf. nahoře Kaž.

Kb. Z kb se k odsouvá: belec, belík. Dšk.
Jihč. I. 31.

Kbel = okov. Brušp. Hledíková.

Kbelec. Pravdu pod kbelec stavěti (zata-
jovati). Šml. VII. 235.

Kc m. chc: kci (chci). Dšk. Jihč. I 36.

Kcicě v 2. dod. oprav v kšice.

Kč změněno v kš: kšice m. kčice, Podk.
v. 281 — Gb. H. ml. I. 525.

Kčice. Vedle kšice bývá kštice a to před-
pokládá, že bylo kščice. Gb. H. ml. I. 514.

Kd m. k: s nekdym tam byl. Dšk. Jihč. I.
16. — Z kd (kt) se k odsouvá: de (kde), dyž,
dybych. Dšk. Jihč. I. 31.

Kdák z: kdopak, kdepak, kdypak. Gb. II.
ml. I. 91., 564., 565. Cf. stahování oa, ea, ya.

Kde = kam. Kde ideš? Vck. Poh. 86. Ne-
věděla sem, kde se poděl, Kat. z Žer. 133.,
kde se obrátil. Ib. 131.

Kdě m. kde v Rkk. Cf. List. fil. 1896. 339.

Kdecky, štoky atd. dělají bednáři. Hrš.
Nách. I. 516.

Kdehe m. kdeže. Gemer. Pastr. L. 145.

Kdecnme = kde bychom. Mor. Kruml.
Brt. D. II. 207.

Kderak m. kterak. Gb. H. ml. I. 450. Bl.
Gr. 278. má kderak za špatné.

Kderaký m. kteraký. Bl. Gr. 278. Cť.
předcház.

Kderý m. který. Gb. H. ml. I. 450. Bl.
Gr. 278. má kderý za špatné.

Kdež. ,Kdež já vědév toho potřeby' ne-
dobře m.: Já pak vida toho potřebu. Bl. Gr.
256.

Kdo. Hlaď nie kdo, ale co. Slov. Nov. Př.
270.

Kdolek = vdolek. V Bolesl. NZ. IV. 109.

Kdulný = z gdoulí. K. lektvař. Arch.
XIV. 297.

Kdysik = kdysi. Brt. D. II. 33.

Ke trnu, šp. m.: k trnu. Vz Gb. H. ml. I.
156. — Ke — kde. Ke jest matka má? Ev.
víd. 121. Mat. 12. 48. (Mnč.).

-ke: v záhradke, v polievke. Vz -ce. Pastr.
L. 52.

-ké: dneské, včilké. Us. mor. Gb. II. ml. I.
452.

Kebeš — kabátový oděv. V Zelovicích na
Slov. NZ. III. 404.

Kecal, a, m., vz Chřastel (3. dod.).

Kecala — chřástel (3. dod.).

Kecati = práskati bičem; hloupe mluviti.
Laš. Brt. D. II. 326.

Kecek, cka, m., vz Chřástel (3. dod.).

Keckal, a, m. = chřástel. Brt. I). II. 493.

Keckář, e, m., vz Chřástel (3. dod.).

Keckelec, lce, m. = chřástel. Mor. Sterz.
I. 249.

Kecnúť — maličko udeřiti. Phľd. 1894. 745.

Keč! Tak se odhání tele. Phľd. 1893. 634.

Kédat = natahovati kédy (dudy, kajdy),
velmi plakati. Záp. Mor. Brt. D. II. 326.

Kedrle. Sukně s k-lemi. Wtr. Krj. I. 397.,
328.

Kedruta, y, f., z Gertrud. Vš. — Gb. II.
ml. I. 353.

Kedy = kdy. Každý vtedy, keď má k. Slov.
Nov. Př. 638.

Kédy = kejdy. Cf. Kédat (3. dod.).

Kedys říkají někteří m. kdys. Bl. Gr. 265.

Kefa, y, ť. = kartáč. Slov. Phľd. 1894. 35.

Kefalika, y, f., řec. = hlavní žíla (na
hlavě). Bl. Gr. 230.

Kefka, y, f., zdrob. kefa. K. na zuby.
Phľd. 1893. 509. K. na ťúzy. Ib. 1895. 66.

Kefočka, y, f. = kefka. Slov. Phľd. 1894.

Kehdy. Vz Krok 1892. 256.
Kehdyže, quum. Ev. seit. 15. M. 13. 3.
Kej C. Pastr. L. 150. (gemer.).
Kejdat také: zvolna povídati. Kotk. 116.