Předchozí (149)  Strana:150  Další (151)
150
Kladnička, y, f., polyporus squammosus,
houba. Brt, D. II. 512.
Kladnitý, paseka ve Frýdecku. Yěst. op.
1893 9
Kladodiový. K. osa. Cl. L. Jos. 21.
Kladodi-um, a, n. Druhy rodu rusku vy-
značují se tím, že na svém stonku a jeho vět-
vích nesou toliko šupinkovité, blanovité listy,
z nichž některé mají v úžlabí svém lupeno-
vité, ploché, zelené výrostky, které mnozí za
ploché, listovité větve, tak zvané phyllokla-
die neboli kladodie mají. Vz Cl. L. Jos. 5.,
Vstnk. II. 420. O kladodiích asparageí. Naps.
dr. Lad. Jos. Čelakovský. V Praze. 1893.
Kladskopolský. K. stezka zemská. Hrš.
Nách. I. 15.
Kladynet m. klarinet. Brt, D. II. 207.
Klam. O pův. cf. Krok 1893. 53. Klam —
k nám (kdo klame, sám se oklame). Phľd.
1895. 188.
Klamant, a, m. = klamař = nadávka ka-
tolíků protestantům. Wtr. Ziv. c. I. 211.
Kľamka u pluhu, vz Stolice (3. dod.).
Klamočit se, vz Naklamočit se (3. dod.).
Klaňca = klanice. Na záp. Mor. Vz Gb.
H. ml. I. 228.
Klanice. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 35.
Klankl. Motá se co nepečený k. (o ne-
stálém). Bl. Gr. 296.
Klanonohý. K-zí korýši, copepoda sipho-
nostomata. Ott. VIII. 705. a. Vz násl.
Klanonožec. Vz předcház. a Ott, VIII.
795.
Klapačka u bidel tkadlcovského stavu.
NZ. IV. 40.
Klapce = sníženie sa k zemi na špičkách.
Sedět na k-coch. Myjava. Phľd. 1895. 446.
Klápec, pce, m. = klopota, soužení. Třešť.
Brt, D. II. 327.
Klapěti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 83.
Klapeto. Brt. D. I. 84.
Klapka. K. ořechová = skořápka. ČT.
Tkč. — K. = huba. Zavři už tu klapku (mlč)!
Us.
Klapotati. K marnostem samo přirození
člověka klapotá. Bl. Gr. 355.
Klapoušiti oprav dle Brt, D. II. 327. v:
klapoušeti (klapóšeti).
Klára. K. — v noci šije, ve dne pára,
Slov. Nov. Př. 643.
Klas. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 35., Krok
1893. 53. K. má žito (pšenice), réž (žito) a
ječmen. Brt. D. II. 509. Ľahko je okolo kopy
klasy sbierať. Phľd. XII. 695.
Klasňovati. Obilí klasňuje = vymetá, ň
vsuto. Dšk. Jihč. I. 13. K. cf. Šibat (3. dod.).
Klašovie, n. = klasy. Phľd. XII. 646.
Klásti. Krávy se kladou = telí se. 1631.
Kat, z Žer. 13.
Klasula, y, f., trať ve Frýdecku. Vést.
op. 1893. 9.
Klášter. Dějiny k-rň v XVI. stol. Cf. Wtr.
Živ. c. 688. nn.
Klát. Dávati muzikantům do kláta (do
cimbálu). Val. Vck. Val. I. 92.
Klatba, klatva. O strč. skloň. cf. Gb. Km.
-a. 10.
Klátečky, vz Dřevěnky (3. dod.).
Kláti. O pův. cf. Gb. H. ml. L 35., 85.
Klátiti. O pův. cf. Gb. H. ml. 35. — K.
se = kývati se. Klátí se mně zub. Brt. I). II.
327.
Klátivý, wankend. K. stavba z polien.
Phľd. XII 204.
Kľatka, kľatečka, klecka na matku včelní.
Laš. Brt. D. II. 327.
Klátka, y, f., u vozu. Vz Brt, D. II. 444.
Klaudy Karel rytíř, advokát, + 11./2. 1894.
Klausa, vz Klouza. Cf. Musika — muzika.
Klausula. K. neb, jak nevlastně říkají,
rytmy a to je u Bl. = rým. Cf. Bl. Gr. 365.
Klavikoŕd, hud. nástroj v XVI. stol. Vz
Mus. 1894. 236.
Klavírový. Výroba k-vé kůže, Vz KP.
VI. 686.
Klazan = bezbožný kluk. Zábř. Brt. D.
II. 327.
Klazír, u, m. = skleněné hladítko na hla-
zení čepců.
NZ. IV. 411.
Klbčiť sa. Klbčia sa medzi sebou = klo-
fají, hašteří se. Slov. Phľd. 1894. 754. Klbčí
sa ako holubi. Ib. 1895. 313.
Kľcat = křesati. Val. Brt. D. II. 327.
Klč, e, m. = klíč. Zlinsky. Gb. H. ml. I.
288.
Klčný = kličný. Alb. 64. b. - Gb. H. ml.
I.  288.
Klčovina, y, f. = klč, vyklučovaný, na
pole upravený les. Zdánice. Brt. D. II. 327.
Klebetář, vz Klevetář.
Klebetnice, vz Klevetnice.
Klebetný, vz Klevetný.
Klebetovat = klevetovat.
Klebitórský. K. pentle (u zástěry). Han.
Brt, D. II. 362. Cf. Brčavý (3. dod.).
Klec, m. Na Mor. Brt. D. II. 484. Sotva
byla sama, pouštěla své domněnky z klece.
Šml. I. 112.
Kľecačka, y, f. = ovčí nemoc, když ovce
kľecú, kulhají. Val. Brt. D. II. 492.
Klecka = kľatka na včelní matku. Brt, D.
II. 327. — K. = klícka, malá klec. Kld. III. 93.
Kľeč (han.), kľéšče (zlín.) = dřevěné okrají
chomoutu. Brt. D. II. 451.
Kléč, vz Klíč (3. dod.).
Klečeti. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 106.
Slov. kľačať; u Hrozenkova klačac. Brt. D.
I. 42.
Klečky. Na Klečkách u Čes. Brodu. Cern.
Př. 35.
Klech. Jezovitské a školské klechy. Wtr.
Živ. c. I. 147. Nuzní čeští klechové. Ib. 850.
Klejčíř, e, m. = krejčí. Dšk. Jihč. I. 9.
Klejina, y, f., Collodium. Sterz. I. 611. a.
Klejopryskyřice. Vz Ott. IX. 836.
Klejovka, y, f., espeletia. Vz Ott. VIII.
754. b.
Klejtovaný. K. zboží. Hrš. Nách. I. 690.
Klekačky plej (kleče, klečíc). Čejč, Hledík.
Klekanice. Cf. Vck. Val. 1. 102.
Klektati. Vejce klekce, je prázdné. XVI.
stol. NZ. III. 311.
Klem, a, m., vz násl. Klement,
Klembati = klímati. Kotk. 100.
Klemeš, mše, m., vz násl. Klement.
Klement, a, m. Odtud: Klem, Kleines,
Klempera?, Kliment, Klimenta, Klim, Kli-
mek, Klimeš, Klimš, Klimša, Klimšo, Klí-
ma, Klimánek.
Kbrl. Sp. 16. Cf. Kotk. 23.
Klempera, y, m., vz předcház. Klement.
Předchozí (149)  Strana:150  Další (151)