151

Klen, u, m. = klenec, klenica, acer cam-
pestris, rostl. Brt. D. II. 498. K., acer pla-
tanoides? Vz Krok 1895. 49. nn.

Klenba. Herbartova k. rozstřídění před-
stav ve vědomí. Mus. 1894. 567.

Klenec, nce, m., vz Klen (3. dod.).

Klení. Klením polehčit chce bol si tuhý.
Vrch. Rol. XXX. 5.

Klenica, e, f., vz Klen (3. dod.). — K.
= potok v Bolesl. Šml. VIII. 88.

Kleník, a, m., obec v Nitře. Phľd. XII.
74., 424.

Klénkovať se, z něm. sich kränken. Han.
Brt. D. II. 515.

Klenkybunky, z: Gelenkübungen. Us.
u vojska. Cern. Př. 69.

Klénotný, vz Klénotní. K. nádhera (jevící
se užíváním klénotů). Wtr. Krj. I. 343.

Klenouti. 0 pův. cf. Gb. H. ml. I. 83.

Klenovec, vce, m., míst. jm. v Gemersku,
Phľd. 1894. 61.

Kleňuťák (celák), u, m., oděv nějaký.
NZ. IV. 56.

Klep. Při máku polní klepy počínají a při
lnu přestávají; domácí klepy začínají dráním
a přádlem se končí. Duf. 249.

Kľepač, e, m._; vz Vidľák (3. dod.), rostl.

Klepáč, e, m. = kladívko, jímž se kosy
vyklepávají. Brt. D. II. 453.

Klepacka, y, f. Hra na k-čku. Vz Duf. 99.

Klepátko u telegrafu. Vz KP. VIII. 251.

Klepati. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 83. Bída
se tady klepá. Brn. Brt. D. II. 328.

Klepec, vz Král (3. dod.).

Klepeto, rostl., vz Žabí oči (3. dod.).

Klepetovitý. K. ruce. Světz. 1895. 105.

Klepibýk, a, m., nadávka. Jsou to selští
klepibýkové. XVI. stol. Wtr. Živ. c. 850.

Klepouchý. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 83.

Klepovaný. K. klobouk mužský = kade-
řavý. 1562. Mus. 1894. 509.

Klerikálství. Žen. listy. 1896. 68.

Klerikálština, y, f., Klerikalwesen, n.
Nár. list. 1894. č. 110. str. 2. a.

Klesati. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 106.

Klestiti = chvojí na drobno přesekávati
(na stelivo). Záp. Mor. Brt. D. II. 328.

Kľéšče, vz Kľeč (3. dod.).

Klešně, pl., f. V Klešňách = pole v Lu-
toníně na Vyzovsku. MzO. 1890. 89.

Kleštěnec, obscoena vox est; doporučuje
panic. Vz Řezanec. Bl. Gr. 174.

Klestíce = lusky; št m. st. Dšk. Jihč. I. 38.

Kleť, kleju = 1. klnouti; 2. tlíti; 3. klí-
čiti. Brt, D.II. 328., 128.

Kleveta. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 19.

Klevetář. Kľebetař a veľka voda beru
zlato. i bľato. Slez. Čes. 1. V. 420.

Klevetárka, y, f. K-ky vypovídají se
z Klep přes Bezdružice do Neřečína. NZ. III.
229.

Klevetati. Psy něchojme štěkať a ludi
kľebetovať. Slez. Nov. Př. 90.

Klevetnice, e, f., Plauschstübchen, n.
Phld. 1896. 29. — K. = klevetářka. Kľebet-
nice chodí po pořadovým podmáslí. Mor. Ces.
1. V. 420.

Klevetný. Klebetný ako straka. Slov. Nov.
Př. 654.

Kleviti se čím = třásti se. K. se zimou
Světz. 1893. 18., 118.
Klí, m. Ten klij. 1554. Kosmogr. List. fil.

1893. 457.

Klibna. Chození s klibnou. Vz NZ. II.
595., IV. 299.

Klibók m. klobouk. Brt. D. II. 163.

Klic, u; oprav: klic, e = klička. Škar. 15.,
16. a j.

Klíceti, strč. kléceti, claudicare. Gb. H.
ml. I 106.

Klickovati se = povalovati se, zaháleti.
U Žleb. NZ. II. 614.

Klickový. K. rána (klickem). Kld. IV. 43.

Klíč, u Litovle klóč, u Konic klíč, u Bo-
huslavic kléč. Brt. D. II. 109. K. od bílého
dne. Vz NZ. IV. 294. K. telefonický. Vz KP.
VIII. 377.

Klíček. Pambíčkovy klíčky = štírovník.
ČT. Tkč.

Kličný, klučný, strč. = aptus, způsobilý.
K. miesto k modlitbě. Alb. 64. b. — Gb. H.
ml. I. 228.

Kliditi se o kom. Král atd. Alx. V.
2366. — kam. Ve vlastní hnízdo k. (kakati).
Břez. Font. V. 532. Do nádob (kostelních)
k-li sou. Ib. 410.

Kliesniti sa. Čo je v piesni, nech sa
kliesni. Slov. Phľd. 1894. 458. Kliesnil si cestu.
Ib. 651.

Kliešte. Žeravé (řeřavé) k, Phľd. XII. 690.

Klihák, a, m., vz Žlova, Žluna (3. dod.).

Klihovatěti. Všecko mé myšlení k-tí (tu-
hne). Světz. 1894. 78. a.

Klichna = klisna. Arch. XIII. 497.

Klík. Nenechá im ani koreňa ani klika.
Phľd. 1894. 373.

Kliksam, klik mezi vás (volá čert k pa-
stýřům narození Páně slavícím). NZ. IV. 126.

Klim, a, m., vz předcház. Klement.

Klíma, y, m., vz předcház. Klement.

Klimánek, nka, m., vz předcház. Klement.

Klímek, mka, m., vz předcház. Klement.

Kliment, a, m., vz předcház. Klement.

Klimeš, mše, m., vz předcház. Klement.

Klimplovaný. K. krajka = paličkovaná,
zhotovená paličkou. NZ. IV. 146.

Klimš, e, m., vz předcház. Klement.

Klimša, dle Bača, vz předcház. Klement.

Klimšo, a, m., vz předcház. Klement.

Klín. Zabil, zarazil, zahlobil klin do zeme
= padl. Slov. Phľd. XII. 559. Vrazit komu
klín do hlavy = těžkou starosť mu způsobiti.
Phľd. 1894. 314. — K. = střední vrstva do-
brého kamene. Brt. D. II. 325. — K. hro-
mový = kámen. Vck. Val. I. 136.

Kliňák, u, m. = veliký klín, Bletz, m.
Sterz. I. 516. a.

Klínatka, gomphus, rod vážek. Vz Ott.
X. 285.

Klincový. K. vrstva. Vstnk. III. 388.

Klinček (v podkově) = hřebík. Slov. Phľd.

1894. 108.

Klinec = hřebík. Každý k. sa pred ním
trase (o zloději). Phľd. 1894. 257. Na k. za-
vesit = odložiti co. Phľd. 1894. 482.

Klínek. Mosí netak oči na klinek zavesit
(nesmie driemať). Slov. Phľd. XII. 697.

Klinkavý. K. rým. List. fil. 1894. 26., Zl.
Jg. 218.