158

do něho saze). NZ. III. 485. — K. = čes.
tanec u Nimb. Vz NZ. III. 509.

Kominník = kominík. Kominník vyslo-
vuje se místy jako kominík. Gb. II. ml. I.
374.

Kommulator, u, m. K. proudův elektri-
ckých. KP. V11I. 17.

Kommunard, a, m. = prívrženec kommuny
pařížské r. 1871. Sterz. I. 614. a.

Komonka, y, f., vz Řebčík, Ott. IX. 721.

Komoráš, e, m. = poddaný komoře (ae-
raru). Phľd. 1894. 202., 1895. 74.

Komorní soud. Soud dvorský byl za doby
Jana krále privilegovanou stolicí pro osoby
ku král. dvoru náležité a soudil zejména král
úředníky a služebníky, many, nápravníky,
veské rychtáře, všecky násilníky a vůbec kaž-
dého, koho na dvorské soudce odkázal. Za
Karla IV. byl příslušným, běželo-li o práva
královská, ku př. o práva odúmrtí. A poněvadž
se konal v komoře královské, začal se v době
Václava IV. nazývati soudem komorním. Za
Vladislava dostal se do podruží soudu zem-
ského. A poněvadž mu za nepřítomnosti krá-
lovy předsedal zemský hejtman, zván soud
tento také hejtmanským. Působnost pak jeho
byla omezena na případy rušení míru zem-
ského a veškeré rozepře důležitější vyhrazeny
byly soudu zemskému. Vz více v Nár. list.
1894. č. 32. lenili.

Komornice, e, f. = podruhyně. U Opavy.
NZ. IV. 447.

Komorničdruh. Cf. List. fil. 1895. 323.

Komorník; kumorník v Dombrové, v Her-
manicích = hoféř, nájemce komory, podruh.
Slez. NZ. III. 194.

Komorný, vz Komorní. K. dvéře. GR,
Nov. 103.

Komotl, u, m. K. damaškový, kanafasový,
ženský oděv. 1784. NZ. III. 323.

Kompa = vor. Keď videli kompu a plte
(na řece). Phľd. 1896. 234.

Komparativ. Tvoření k-vu na Dolnobečov.
Vz List. fil. 1893. 117. K. příslovcí rovná se
u Malenovic, Kojet. a Přerova komparativu
adj.: pěkňéší, tepléjší. Brt. D. II. 2., 55.
Kom.p. místo superlat. S bratrem vaším mlad-
ším. Živ. Jos. v Kroku 1887. 263. Před tím
čteme: bratra vašeho nejmladšího. Hron by
ze všech múdřejší nazýván. Dal. C. 146. a.
Starší, die Aeltesten. Vz Mus. 1895. 492.

Kompas. Cf. KP. VIII. 27.

Kompit, a, m. = nešíka. Žďár. Brt. D.
II. 330.

Kompleta, vz Kumpleta.

Komplexní útvar geometrický. Vstnk. IV.
68.

Komprdata = kompaktata. U katolíků.
Wtr. Živ. c. I. 22.

Komvo, a, n. = konec. Týnec. Brt.D.
II. 96.

Komzit = trhati, dráti. Val. Brt. D. II.
330.

Kon v II. dod. Příklad tam uvedený polož
ke: Kůň.

Konač, e, m., zriedlo v Požúnsku. Phľd.
XII. 424.

Konacinec změň v: konačinec, koňské
lejno. NZ. III. 330.

Konáč z Hodištkova Mik., spis. Vz Mus.
1896. 128.

Koňadra sykora, parus major, místy na
Mor: sýkorka (velká), koněrza (i v Čech.),
kunorza, konurz (slov.). Vz Mtc. 1893. 304.

Koňak od fr. města Cognac. Čern. Př. 63.

Konár, vz Panoha (3. dod.). Konáry má
toliko strom listnatý, jehličnatý strom má
haluze. Brt. D. II. 509.

Konař. Hra na k-ře. Vz Duf. 100.

Koňavka, y, f., ryba. Nár. list. 1896.
č. 128.

Konavosť, i, f. Mark. (Krejč. Psych. 21.).

Koncíř = vrba, z níž košíky pletou. Dml.
List, 28.

Končava m. kolčava. Brt. D. II. 232.

Končina = jetel. Slez. NZ. III. 164.
Kondejšiti = konejšiti. Severovýchodní
Čechy.

Kondel = chumáč. Jevíčko. Brt. D. II. 330.

Kondensator = hustič, nástroj, kterým
se slabá elektřina tak sesiluje, že jest změ-
řitelnou. KP. VIII. 11.

Kondrat, a, m., z Konrad, d vsuto. Gb.
H. ml. I. 408.

Kondrys, a, m. = prase (huňáč). Kotk. 47.

Kondýlek, lku, m., zdrobn. kondel (3. dod.).

Konec. K. mostu. V. Kal. 158. Nepochodí
dobrým koncom. Slov. Nov. Př. 635. — K. =
počátek. Jeho kralovánie konce nemá ani
béře. Kat. 525. List. fil. 1894. 63.

Konečný. Nechtěl do k-ho konca. Zlín.
Brt. D. II. 330.

Koněrza, y, f., vz předcház. Koňadra.

Konězla, y, f., pták, vz Koňorza (3. dod.).

Konev = nějaká pokrývka. (Darius po-
slal Alexandrovi) zlatú k., jenž člověčí hlavu
obláčí a obkličuje. Alx. Nách. k. XIX.

Konfekční. K. zboží, Confectionswaare.
K. sklad, obchod (závod s oděvem). Sterz. I.
618. b.

Kongenitalně srůsti. Čl. L. Jos. 31.

Kongenitalní. K. tuberkulosa. Vstnk.
III. 385.

Koniaš Ant., jez. Vz Mus. 1893. 78., 1895.
321.

Koníček = vybavení-se celé řady před-
stav v mysli utkvělých a spojených, vybaví-li
se jeden člen její. Mus. 1894. 567. — K. =
bramborníček hnědohrdlý. V Podluží. Mtc.
XVIII. 245. — K., rostl., vz Herličky (3. dod.). —
K., pták, vz Mynářka (3. dod.). - K-ky —
mordovník, Aconitum vapellus, rostl. Brt. D.
II. 491.

Koníčkář, c, m. Zličtí k-ři. Nov. Př. 486.

Koník, u, m., rostl. Vz Ocún (3. dod.). -
K., zdrobň. kůň. Malý k. Dobře ťahá. Slov.
Nov. Př. 269.

Koniklec m. poniklec od ponikati = ztrá-
ceti se. Čern. Př. 55.

Konipas. K. bílý, motacilla alba, místy na
Mor.: bílá plstka, pliska (také u Kr. Hradce),
bílá pleska, bílá třaska; k. horní, motacilla
sulphurea, místy na Mor.: k. žlutý, budites
flavus. Mtc. 1893. 305., 306.

Konitrud, rostl. Vz Ott. X. 436. a.

Konivosť, i, f., Rossigkeit, f. Sterz. I. 729.

Konivý, rossig. Sterz. I. 729.

Konjunktivitis, -tidy, f. (Conjunctivitis)
= zánět spojivky (oční). Schb.