Předchozí (159)  Strana:160  Další (161) |
|
|||
160
|
|||
|
|||
Kopinničí. K. zbroj. Snm. I. 517.
Kopka — vrch kamen. Brt. D. JI. 435.
Koplhon, u, m.= veliká silná motyka
do skály, na pařezí. Jevíčko. Brt. D. II. 300. Slov. Kylhof. Koplice, e, f. = strouháč rovný a oblý
na vysekávání okřínů. Vz Skoblík, Náseč. Chod. NZ. III. 21. Kopňák, u, m. = řebřinový vůz k odvá-
žení kop obilí s pole. Brt. D. II. 330., 466. Kopnit se. Z krávy se kopnilo, kouřilo,
pařilo. N. Město. Brt. D. II. 330. Kopno = místo, kde sneh skapal (zmizel),
Phľd. 1894. 375. Kopový. K. sklo. Vz Mrš. 116., 118., 133.
Kopr. K. v staročeském léčení. Vz Zbrt,
Pov. 62. Kopřiva. Je palčivá jako k. Nár. list.
1894. č. 169. odp. feuill. Trhl sebou, jakoby ho byl někdo k-vou šlehl. Šml. VII. 189. Léčení k-vou. Vz Vck. Val. I. 156. Mrtvá k., cumlán, laimium. Brt. D. II. 504. Kopřivný. K. sémě, acanthum. 1440. List.
fil. 1893. 393. Koprnět = dychtivě čekati. Zábř. Brt, D.
II. 330. Koproforna, vz Koprofárna, Hrš. Nách.
I. 237. Kopronitril, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 17.
Koprvadlo m. pokrvadlo = pokryvadlo =
poklička, Dšk. Jihč. I. 49. Koprvátko = koprvadlo (3. dod.). Dšk.
Jihč. I. 49. Kopší, n.= kopčí (3. dod.). Brt. D. II.
330. Kopšoví, n. = kopší (3. dod.). Brt, D. II.
330. Kopte dryv = hlupák, Původně asi =
horák vyvolávající: kupte dřev! Prost. Brt. D. II. 330. Kopyšník, vz Ott, XI. 1.
Kopytár, a, m. = kdo nosí kopýtka, dře-
věnky. Slov. Phľd. 1894. 372. Kopýtko. K-tka = dřevěnky, trepky. Na
Zvolensku, Phľd. 1894. 372. Kopytník, u, m. Hojení jím. Vz Vck. Val.
I. 156. Kopyto = zakončenie lidskej nohy, prie-
hlarok, nárt. Phľd. 1894. 372. Vystrčil kopyta = umrel. Ib. 372. — K. = kapitola. Chč. Obraz šelmy. Kopitovatosť a Kopitovatý za Kopyto
(L. 748. a.) oprav v: Kopytovatosť, Kopytovatý. Kora. O původu slova cf. Krok. 1892. 305.
Koráb. O pův. cf. Dob. Dur. 387., 388.
Korába, y, f. = kůra stromová. Drásov.
Brt, D. II. 484. Korábek, bku, m., druh studánky. Vz
Belík (3. dod.). Korál. K. proti neštovicím, psotníku. Vz
Zbrt. ľov. 51., 52. - K., a, m. = choralista. 1513. Wtr. Živ. c. 532. Korálek, vz Kolar (3. dod.). — K-lky, vz
Žabí oči (3. dod.). Kořalka. Na Mor. také: bramboria, br-
blavá, čmrňa, čutra, gebula, jerjelica, halas, chochoľena, kočvaryja, kornůvka, móra (můra), patália, strkula, trklica, šmajda, šmatlavá, švihula, švitoryja, trápení, volské sluze, vrzula, židorské sluze, žmíchanica. Cf. Brt. D. II. 486. |
Korallodobný. K. koreň bľudolyzníku.
Phľd. XII. 657. Kořalník, a, m. 1560. Phľd. 1894. 1,
Korálský kněz = choralista. 1564. Wtr.
Živ. c. I. 409. Koranda Vád., mistr. Tk. X. 617. Cť.
Vlč. Lit. 218., 275. — K. Jan Jindř., 1712. až 1739. farář v Brtnici na Mor., čes. spis. Mus. 1895. 503. Korbáč. Na sebä si k. pletie (kdo s rodiči
špatně nakládá). Slov. Zátur. — Mtc. 1895. 250. Korbelár (-ř), a (-e), m. = pijan. Phľd.
1894. 5. Korbice, e, f. = korba (vůz). Arch. XIII.
252. Korcový. K. koleso (ve mlýně, s korci),
Phľd. 1896. 30. Korčák, u, korduláč, e, m. = kratší po-
boční zbraň než meč, Wtr. Krj. 1. 176. Kord v XV. a XVI. stol. Cf. Wtr. Krj. I.
274., 610. Kordovanky, obuv z kordovanu. Wtr.
Krj. I. 164. Kordovanský. K. řemeslo (dělající kordo-
van). Wtr. Krj. I. 359. Korduan. Výroba k-nu. Vz Kľ. VI. 684.
Korduláč ze střl. cortellus m. cultellus,
z lat. culter = nůž. Čern. Př. 68. Cf. Korčák (3. dod.). Kordulat, u, m., druh hrubého sukna.
Wtr. Krj. I. 365. Kordulka, y, ť., vz Kordula.
Korela m. kolera, cholera. Dšk. Jihč. I. 48.
Kořen. K. pustil, zapustil = ubytoval,
zahniezdil, uchytil sa, Zlostník od koreňa (od rodu); Nenechá im ani koreňa, ani klika. Slov. ľhľd. 1894. 373. Dal 100 zl. za seno hned' ua kořeni (na louce, neposečené). Brt, D. II. 330. — V bot. K. vredový, imperatoria ostruthium, rostl, Brt, D. II. 504.; K. černý, vz Čemerka (3. dod.). Léčení jím na Val. Vz Vck. Val. 1. 155. — K. bílý, vz Zelina ochvatná (3. dod.). — K. bílý či masný, vz Merlík (3. dod.). - K. fijalový, rostl., vz Šabla (3. dod.). Kořenář, e, m. K. sbíral léčivé byliny
(koření) a jimi léčil. Vz NZ. IV. 237. Kořenčák, u, m. = co rostlo z kořene
(stromek, čagan atd.). Vých. Mor. Brt, D. II. 330. Korenčok = kořínek. Dlhý k-čok tam
pustil (dlouho tam pobyl). Slov. Phľd. 1891. 59. Koření = kořání. A ty jámy byly k-ním
přikryté. (GR. Nov. 142. 24. — K. sv. Ducha, vz Čemerka (3. dod.). - K. čertovo = tabák. Brt, D. II. 261. Kořenka, y, f. = dýmka. Světz. 1893.
346., 1895. 602. Kořenně, gründlich. K. té při rozuměli.
Arch. XIV. 459. Kořenný. K. váha (na koření). 1549. Čel.
Pr. m. 1. 403. K. panna Maria = svátek na- nebevzetí p. Marie. Kořenonožci, rhizopoda. Cf. Ott. VIII.
806., IX. 357. Korhelská (i. e. světnice, šenkovna). Slov. -
ľhľd. 1893. 542. - K. = babisko. Ib. 1894 571. |
||
|
|||
Předchozí (159)  Strana:160  Další (161) |