162

56., 155., ť (i 3. dod.). Souhl. t na konci slov
dle Kosť skloňovaných se v Háj. Herb, a Vel.
Kal. neměkčí: chuť, mast. Cf. List. fil. 1894.
452. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 4. Některé
pády tohoto vzorce nepřijímají pohybného e:
kostmi. Gb. H. ml. I. 165. Skloň, na Kroméř.
Vz Brt. D. II. 21. Každa kośt ma svu zlośt.
Slez. Nov. Př. 189. Tak ťa hodím, že si nikdy
tie kosti neposbieraš. Phľd. 1894. 373. Co?
ešte ja budem s tvojmi kostiami hrušky ráňat
(přežiji tě). Ib. 443., 373. Pověry kostí se
týkající vz v Zbrt. Pov. 159.

Kosťai*, e, m. K. sbíral, kupoval a prodá-
val kosti. NZ. IV. 238.

Kostel. Šla spíš do k-la než zvonili
(o zmrhalé). Mor. Nov. Př. 603.

Kostelák, a, kostelář, e, kostelník, a, m.
Tak prý mohli nazývati evangeliše čeští bratří,
kteří slova církev užívali místo slova kostel.
Bl. Gr. 183.

Kosteléčke, ajugaa pyramidalis. Prost. Brt,
D. II. 499.

Kostelničiti. Světz. 1893. 115.
Kostelový, Kirchen-. K. právo. Chč. S.
284.

Kosterný. K. pohřebiště (koster). Vz NZ.
III. 465., Mtc. 1895. 211.

Kostival, ve Zvolensku kostiviar (kostivár),
že sa ním svaria zlámané kosti. Phľd. 1894.
376. — Mtc. 1894. 19. Také: koščival, černý
kořen. Brt. D. II. 507. (rostl).
Kostiviar, kostivár, vz předcház.
Kostlivě. Aby k. mělo býti tělo jeho. Chč.
Mik. 492.

Kostlivý. Masitá a kostlivá zvláštnosť.
Chč. Mik. 476.

Kostmil, a, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.
Kostna, y, f. = nůž na ratišti, na jedné
straně osten, na druhé srpeček. Wtr. Krj. I.
617.

Kostnice. Hádání z k. Vz Zbrt. Pov. 89.
Kostniční = táhnoucí se ke kostnici.
Krs. Moor. 41.

Kostohryz, a, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.
Kostolany, dle Dolany, míst, jm. v Nitře.
Phľd. XII. 159.

Kostolec, lce, m., obec v Ostřihom. Phľd.
XII. 159.

Kostolné, ého, n., míst, jm. v Nitře, Phľd.
XIV. 61.

Kostolný = kostelní. To je nie s k-ným
riadom. Phľd. 1894. 314.

Kostoloprty, dle Dolany. Arch. XIII. 218.,
415.

Kostoš, e, m. = stravník. Slov. Zátur.
Kostřavka, vz Kostřava, Ott. IX. 144. b.
Kostřavkovitý. K. rostliny, festuceae. Vz
Kostřavovitý a Ott. IX. 144. b.

Kostrbál, u, m. = jedlová tyč s rozso-
chami na sušení sena n. jetele. Jicko. Brt.
I). II. 331.

Kostrbatý. K. čeština. Kos. v Km. 1887.
245.

Kostrnký. Hrdlo (Smrti) iba k-nký (bolo).
Phľd. 1894. 717.

Kostruba. Volajú sa po ňom (čele) k-by
vlasov. Phľd. 1892. 586.

Koš. To je jiste jak v košu voda, slez.;
Márna práca košom vodu načierať. Slov. Nov.
Př. 45. Malým děvčatům splétají vlasy do

koša n. na zahrádku (po třech pramenech
od ucha k uchu nad čelem). Brt. D. II. 467. —
K. meče. Wtr. Krj. I. 274.

Košařství. NZ. IV. 214.

Kosatka, y, f. = ošatka. CT. Tkč.

Košato. Strom roste do k-ta. Boušk. 80.

Košcálky, vz Přísada (3. dod.).

Koščeňáčky = měkké oblázky na hru
v drábky. Prost. Brt. D. II. 331.

Koščival, u, m., rostl. Vz Kostival (3. dod.).
Léčení jím na Val. Vz Vck. Val. I. 156.

Košela. Vz Košile.

Košeliar, a, m. = kdo nosil v revoluci
červenou košili. Phľd. 1893. 585.

Košiar, u, m., vz Košár. Vzala motyku
i k. Phľd. 1894. 109.

Košiarik, u, m., zdrobn. košiar. Phľd. 1894.
109.

Košice. Bohaté K., pyšný Prešov, otrhaný
Sabinov, poplátaný Bardiov. Šariš. Phľd. 1895.
378.

Košile. O pův. slova cf. NZ. III. 402. K.
byla známa již v VIL stol. Wtr. Krj. I. 167.
K. v XVI. stol. Vz ib. 497. K. ženská a) od
pasu do polovic lýtek: rubáč (vz Rubáč),
b) od pasu nahoru do půl prsů: opléčko (vz
Opľéčko), c) vrchní čásť: a) rukávce (mor.),
ß) košuta (slez.). Brt. D. II. 463. K. barevná,
bavlněná, hedvábná, karmazínová, lněná, taťa-
tová, vlněná v XVI. st., Wtr. Krj. I, 500.,
valašská (muž.). Vz Vck. Val. I. 28. Cf. Ru-
kávce. Vyžaloval si na červenú košeľu (byl
bit). Phľd. 1894. 313. Nestojí košila na šva-
dleně, ale na polu (musí se len síti a praco-
vati). Cf. Plátno (3. dod.). Nár. list. 1894.
č. 169. odp. feuill. Hádáni z k-le. Vz Zbrt.
Pov. 86. Chtěl bych (na to) do k-le naložiti
(celé své jmění). Wtr. Krj. I. 167. Mám košul
devět a když jednu peru, musím bez ní sedět.
Vck. Val. I. 110. — Košilka někdy = župice.
Wtr. Krj. I. 403.

Košilový. K. rubáš. NZ. III. 7.

Košťál, rybník u Šenova ve Frýdecku.
Věst. opav. 1893. 9.

Koštáliště. Světz. 1893. 367.

Koště, z: chvoštiště, dissimilací. Vz List.
fil. 1893. 465.

Koštenice = deštice, na jejíž spodní
ploše připevněny jsou dva hnáty ovčí n. kozí
n. hovězí; na nich jezdí kluci na ledě. Mor.
NZ. III. 28.

Kostička, y, f. = kožka. Slov. NZ. III.
401.

Koštok, u, m. = kožený míček. NZ. III.
403.

Koštolovati. Aby toho koně s ním k-val
za půl míle (aby s ním jel a zkusil, je-li
dobrý). Arch. XIII. 467.

Koštrnky sú odpadky z peria po drápaní
pozostalé. Phľd. XII. 56. Cť. Kostrnky, Stonky.
Koštýř, koštér. O tvarech cf. Gb. II. ml.
I. 235.

Košulka. Hadí k. (svlečená hadí kůže).
Mtc 1894. 20.

Košut. K-ty převaluje. Phľd. 1894. 315.
Kot = keď. Kot si pomesľím na to. Phľd.
1894. 306. Slov. Vz Kod.

Kotačka, krsačka, kotovka, y, f., dipsacus
silvestris, rostl. Brt. D. II. 502.
Kotál m. kotel. Cf. Ugúrať (3. dod.).