163

Kotař, e, m., hora ve Frýdecku. Věst. op.
1893. 9.

Koťátko = hrsť lnu. Brt, D. II. 441. —
K-tka = kočičky na květnou neděli. Brn.
Ib. 331.

Koťaťnica, e, f = jíva, jejíž roční vý-
hony s kočičkami na květnou neděli se světí.
NZ. II. 7C0. Cf. Jíva (3. dod.).

Kote. Hledí co k. devátýho dno, co pe-
čený vrabec. 131. Gr. 295. Hledí jako k. z kó-
dele. Heršpice. Rous. — O tvarech cf. Gb.
H. ml. I. 126. — K. = svazek prutů o květ-
nou neděli svěcených. Cf. NZ. IV. 323.

Kotec = spelunca. Vy jste učinili jej
(chrám) kotec lotrový (peleš). Ev. seit. 32.
Luc. 19. 46. (Mnč.).

Kotečnice. Dával jsem (jestřábům) holuby,
kuřata a k tomu domácí k-ci (krmil je). Arch.
XIV. 268.

Kotek, tku, m. = svatební tanec v Chrud.
Cf. NZ. III. 489., Zbrt. Tan. 486.

Kotel = kamnovec. Brt. D. II. 435.

Kotelna v továrnách. Nár. list. 1894.
č. 223. 3.

Kotěnec, noc, m. Otc. 311.

Kotiti se. Potom kulemi kotí. Hus. I. 472.
(Mus. 1896. 279.). - K. = dlouho odněkud
se vypravovati. Brt. D. II. 331. Cf. Vykotiti
se (3. dod.).

Kotkavý m. koktavý, přesmykn. Brt. D.
II. 210.

Kotkodákati. Zle je v dome, kde žena
kikiríka a muž k-ká (kde žena nohavice a
muž sukňu nosí). Slov. Phľd. XIV. 195.

Kotkoráčeť, chod. kokoráčet = kdákati.
Dšk. Jihč. 1. 15.

Kotlačka, y, f., vz Žgolek (3. dod.).

Kotlina = husí chlév. Husím v k-nê stláti.
Žďár. Brt. D. II. 263.

Kotlůvka, y, f., vz Jelitnice (3. dod.).
Kotly, hora ve Frýdecku. Věst. opav.
1893. 9.

Kotmel, a, m. = kdo mele koty, kozelce;
odtud kotrmelec. Kotk. 171.

Kotný, al. vrtký. K. povětří, aër volubilis.
1418. List. lil- 1895. 213. (Hrnn.).

Kotoľa = mosazné kolečko, jež se navléká
na řemeny koňům na ozdobu. Brt. D. II. 331.

Kotor = který. V Gemeri, Phľd. 1893.
564.

Kotouč, e, m., hora u Štramberka. Vz
Mtc. 1895. 23.-25., Vck. Poh. 125. Cf. Kotúč
(2. dod.).

Kotovka, vz Kotačka (3. dod.).

Kotr, u, m. = kadeř. Kotk. 181.

Kotŕcať sa, namáhavě jíti. Kunšt. Brt. D.
II. 331. Vynda z krčmy k'-cal sa. Phľd. XII.
697.

Kotrč, e, m. = chumáč. Brn. Brt. D. II.
331. — K. = houba s kadeřavým povrchem
hlavy. Kotk. 47. Cf. Tanečnice (3. dod.). Brt.
D. IÍ. 511.

Kotrčák, a, m., j m. holubí. K. metavý
(metá kotrmelce). Tkč.

Kotrdlenec, nce, m. = kotrmelec. Nové
Město. Brt. D. 11. 331.

Kotrha, y, f. = maso. Ve šviháčině. Brt.
D. II. 520.

Kotrhác, e, m. = řezník. Ve šviháčině.
Brt. D. II. 520.

Kotrhelec, lce, m. = kotrmelec. Dšk.
Jihč. I. 23.

Kotrkal. Wtr. Krj. I. 269., Arch. XIII. 304.

Kotrmelec: rovný, zpátečný, za palce a
zkřižného panáka. Vz NZ. III. 24., Kotmel.

Kotržina, vz Grža (3. dod.).

Kotsmoud, u, m. = líčidlo ženské. Zbrt.
Tan. 123.

Kotúč. Světlý k., eryngium campestre.
Slov. Mtc. 1894. 108. Cf. násl. Kotúčový. —
K., vz Kotouč (2. dod.).

Kotúčka, y, f. Zeny nosí vlasy pútcem
rozdělené, pak na k-čku obkrútené. Slov.
Phľd. 1894. 254.

Kotúčový. K. kořen, eryngium campestre.
Mtc. 1894. 331. Cf. Kotúč (3. dod.).

Koťuha, y, f. = veš. Ve šviháčině. Brt.
D. II. 521.

Kotúleček na hlavě. NZ. IV. 437.

Kotulečka, y, f. = obručka. Slov. Phľd.
1894. 108.

Kotušky. V k-kách. Vz Tanec slez. (3.
dod.).

Koťušov, a, m., potok v Gemersku. Phľd.
1892. 155.

Kotva = brusle. Jezdí na kotvě. Přer.
Brt. D. II. 331.

Kotvice = šišky na dubě. Záp. Mor. Brt.
D. II. 331.

Kotvrdovice, zaniklá ves na Mor. Mtc.
1896. 117.

Kotvrha, vz Sejko (3. dod.).

Kotvrla, y, f., vz Skřivánek (3. dod.),
Sejko (3. dod.).

Kotýcavý. K. chůze = potácivá. Kotk. 90.

Kou = kôl. Slov. Phľd. 1893. 372.

Kouba, y, m., vz Jakub (3. dod.).

Koubek, bka, m., vz Jakub (3. dod.).

Koubíček, čka, m., vz Jakub (3. dod.).

Koubík, a, m., vz Jakub (3. dod.).

Kouble, vz Jakub (3. Dod.).

Koudel. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 202.
Hra: Koudel hoří. Vz Duť. 88.

Koudelný. K. plátno. Duf. 206.

Koufhaub, u, m., zbroj. Arch. XIII. 407.

Koukol, e. Háj. Herb. 93. b. a j. Cf.

Chrpa (3. dod.). Zasévá k. do naší pšenice

(svár mezi nás). Šml. I. 194. Kúkol — za

est týdní chleba ukroj. Brušp. Hledíková.

Cf. Stoklasa.

Koula, y, m., z Mikuláš. Kbrl. Sp. 9.

Koulenka, kulenka, rostl. Vz Ott. X. 198.

Koupátko, a, n., Badecabine, f. Jeř.

Koupě. Zlá to k., velmi neodbytná (zlá
žena). Bl. Gr. 295. Na dobrou koupi (zboží)
netřeba kupců pobízeti. NZ. IV. 391.

Koupel. Dostal sa do horúceho kúpeľa.
Phľd. 1894. 373. — O strč. sklon. cf. Gb. Km.
-i. 19.

Koupelištč. Ml. Hüb. 186.

Koupiti, sthněm. choufôn. Gb. H. ml. I.
265. (37.). Jaká čapka, taky prym, co si
kupil, to si vem. Slez. Nov. Př. 275. Keď
kupuješ, jednaj, jakobys nepotreboval a kúpiš.
Phľd. 1893. 644.

Kouř. K., že by ho mohl krájet. Nov. Př.
650.

Kouřidlo, fumada, ve vojenšt. znamení
za dne kouřem dané. Vz Ott. IX. 767.

Kouřim. O pův. slova cf. Cern. Př. 28.,