165

Kozarovať. Katerina, biela zora, trefila
si na kozára, on ťa bude kozarovac, tvoje
vlásky natahovac. Sl. spv. II. 62.

Kozdras = Kodros. GR. Nov. 132. 25.

Kozel. Ty deti dnes k. bere (mnoho do-
vádějí). Us. Nár. list. 1894. č. 149. feuill.
Tenkrát dělá k. (= muž), dobrotu, dyž je
huvádzanej ku plotu. Na Zďársku. Ib. Hra
na kozla. Vz NZ. III. 25. Choditi s kozlem.
Vz ib. 595. S tebum mluviť a s kozlem řikať,
to je jedno. Slez. Nov. Př. 574. Šel tam rád,
jako když strká kozla na hřeben (chalupy). Šml.
VII. 161. Shazování černého kozla s věže. Vck.
Val. I. 92. — K. Obilie skládá sa do kozla.
Vz Kobelina, PhľD. XII. 559. K. = stoh obilí
n. slámy. Brt. D.. II. 332. — K., překlad
ném. Bockbier, lépe: samec. Čern. Př. 63. —
K. bradatý = rabín. _vNZ. III. 595.

Kozelec, pták, vz Žlutochvost (3. dod.). —
K., rostl. Vz Dřeveňák (3. dod.).

Kózelníček, čku, m. K. má nať nebrz
(= skoro) jako cerelová. Mor. Mtc. 1893. 202.

Kozelský. K. skopcování (skákání, tan-
čení). Lomn. (Zbrt. Tan. 135.).

Kozí mluva. Vz NZ. III. 331. — K. hřbet
= louka u Poděbr. 1748. NZ. III. 408. K.
střevo, psotník, stellaria media, rostl. Brt. D.
II. 507. — K. brada, rožky, střichy/, houba,
vz Tanečnice (3. dod.). — K. Brandýs =
Brandýs nad Orlicí, poněvadž jim tam snědly
kozy měsíc listopad. Tkč.

Kozíbradka, y, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.

Kozička. Len do k-ček stavěti (kůl se
zarazí do země, okolo něho nastaví se len
a kůl se vytáhne. U Humpolce. NZ. II. 562.

Kozílek, vz Parukářka (3. dod.).

Kozina, y, f. = lajdík flanelorý. Han.
Brt, D. II. 464.

Kozinec, nce, m., hora v Turci, Phľd. XII.
251., ve Slez. 1680. L. posíl. I. 73.

Kozka. Špatně k. dojí (malý důchod). Bl.
Gr. 297.

Kozlany, ves u Plas, dle Kroka 1892.
303.--304. lépe Kožlany. Vz tam.

Kozlí krev, inepte dle Bl. Gr. 320. m.:
krev kozlů. Cf. Volí (3. dod.), Kozlový.

Kozlíček, čku, m. = kolovrat o čtyřech
nožičkách. ČT. Tkč.

Kozlík, u, m., valeriana. 1440. List. fil.
1893. 396. — K., vz Parukářka (3. dod.). —
K. = prisma štěrku na silnici. Slov. Pomo-
raví. Brt. D. II. 332. — K., vz Šejtrok
(3. dod.). — K. Do k-ku svázati (trest kluků
při hře). Vz NZ. III. 27.

Kozlovec, vce, m., čásť Věclavovic ve Frý-
decku. Věst. opav. 1893., 9.
Kozlovský, hora u Čes. Třebové. Tkč.

Kozlový. K. sádlo, Háj. Herb. 287. b.,
kůže, 1546. Pras. Řem. 22. Cf. Kozłí.

Kozly = čes. tanec. Vz NZ. III. 436.

Koznica, e, f., trať ve Frýdecku. Věst.
op. 1893. 9.

Kozojel v dod. polož před Kozojídky.

Kozonoh, a, m. —- kozonožec. Sbor k-hů.
Vrch. Lingg. 107.

Kozorič n. Kozorice, území v Nitře. Phľd.
XII. 424.

Kozub = kulatý výstrček střechy nad
svislemi. Val. Brt. D. II. 434.

Koža smetany = škraloup. Mor.

Kožanky = koženky. V Čabě na Slov.
NZ. III. 403.

Kože. O pův. cf. Jgć. Arch. XVI. 396.
Botnání kůže kyselinami mineralními, bílou
tekutinou, červenou tekutinou. Vz KP. VI.
658. Máčení koží, ib. 648., vydělávání 648.,
barvení, lakování 686., hlazení 675., srovná-
vání 676., vydělávání tříslem 663., sušení vy-
dělané kůže ve vzduchu v krytých prostorách,
v teplých komorách či v sušírnách 667., dru-
hy koží 681. Z kože by ho vyzviekol; Kožu
by dral s neho. Phľd. 1894. 257.

Kožednej = kožený. Gb. H. ml. I. 375.

Koželuhovna, y, f. = koželužna. Hrš.
Nách. I. 484.

Koženkář, e, m. — sedlák. Nár. list. 1895.

Kojený. K. kroupy = doma ve stoupě dě-
lané. CT. Tkč. — K. buchta = buchta do zad
(udeření). Mor. Nár. list. 1896. č. 224. odp.
feuill.

Kožešina m. kožišina podle Kožený. Gb.
H. ml. I. 219.

Kožešinný. K. šat. Wtr. Krj. II. (seš.) 13.

Kožešinový m. kožišinový. K. šat, Wtr.
Krj. I. 46.

Kožešník m. kožišník podle Kožený. Gb.
H. ml. I. 219.

Kožich a kožíšek v XV. stol. Cf. Wtr. Krj.
I. 97., 152. nn. K. muž. a žen. v XVI. stol.
oblékací, choděcí, krátký, dlouhý, do země,
votáhlý, všední, šubový. Wtr. Krj, I. 454.—458.
Kožíšek pod kabát = leibpelc, malý kožíšek
prsní. Ib. 463. Suba = svrchní šat kožichový,
ale lehčí a parádnější kožicha. Kožuch byl
všecek kožešinou podšitý, byl jen na zimu a
měl vždy rukávy; šuba měla málo kožešiny
a byla i bez rukávů a oblékali ji i v létě
místo pláště n. chodicích sukní. XV. stol. Ib.
153. Prsní k. slul plech, plíšek, nejkratší ko-
žich. XV. stol. Ib. 153. Cf. Brt, D.II. 467.
Pro kus k-cha zapřel božího kalicha. Rokyc.
(Vlč. Lit. 192.). Hleď svého a ni kožucha
mojeho. Slov. Nov. Př. 274. — K. Stavení
dáti do k-chu — do roubení narážeti suché
bukové floky a mezi ně maltu naházeti a to
uhladiti a obíliti. Ott.VIII. 9. a., Oestr. Mon.
(Böhm.) I. 427.

Kožina. Pak naň (mrtvého) klade jiné
k-ny. Kub. Rol.73.

Kožka, y, f., zdrobn. kůže. Z kožky by
vyskočil. Slov. Nov. Př. 555.

Kožkovitý. K. buňka. Vstnk. IV. 103.

Kožnatý. K. želva, dermochelys coriacea.
Vz Ott. VII. 333.

Kožnice, e, f., membrana. Dob. Dur. 312.

Kožovaný. K. pavéza (kůží potažená).
1458. Wtr. Krj. I. 268., Arch. XIV. 474. Vz
Kožovati.

Kožuch, vz Kožich. Už je o k. teplej.
Phľd. 1894. 314.

Kožušek = tanec. Vz Tanec mor. (3. dod.).

Kožušnica, e, f., vz Mlynářík (3. dod.).

Kožušníček, čka, m., pták, vz Mynářka
(3. dod.).

kr m. chr, chř: krštal m. chřtán, krchlat
m. chrchlati. Dšk. Jihč. I. 36.

kř m. chr: skřipka m. chřipka, křestiti m.
chřestiti. Dšk. Jihč. I. 35.

Krabice. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I.
33. — K. z Weitmile. Vlč. Lit. 32.