166

Krabicový. K. telefon. Vz KP. VIII. 328.

Krahoška = podhradí, krytí brady kusem

železným, podbradným (při šalíři). Wtr. Krj.

I. 235.

Krácení. K. hlásek v Kosmografii (1554.)
vz List. fil. 1894. 454.

Kráčiny, pl., f. = role v Lipě u Vyzovic.
MzO. 1890. 90.

Kráčivec. Cf. Ott. VII. 901.

Krádežný. K. příhoda. Wtr. Krj. I. 542.

Krádl = vzorkovaná látka (barevná a ne-
barevná). Krádle lněné, damaškové, bavlnené,
bílopřízné. Lizn.

Kradmy = kradmo. Slov. Brt. D. II. 332.

Křadnouti m. chřadnouti. Cf. kř.

Kraďó = úkradkem. Han. Brt. D. II. 33.,
285.

Krahnúť — chřadnouti. Vz kr. Phľd. Xn.
696.

Kraholec, vz násl. Krahulec.

Krahulák, a, m., pták, vz Vostřížek (3.
dod.).

Krahulec. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I.
33. K. místo krahujec, j v l.šk. Jihč. I. 45.
O tvarech cf. Gb, H. ml. I. 529. K. sluje na
Mor. místy ostřížem, jinde říkají krahujec,
ptačí krahulec, kraholec, jestřabek; někdy
znamená k. malého dravce ptačího vůbec. Cf.
Ostříž (3. dod.). Mtc. 1893. 301. K. holubí
(Kelč) = jestřáb. Brt, D. II. 493.

Kraíc = krajíc, j odsuto. Dšk. Jihč. I. 46.

Kraj regio, krajina; kraj, margo, strana.
Chod. Gb. H. ml. I. 610. Od kraja kašu jedia
(od předku začínej). Phľd. 1894.313. Od kraja,
ako čert židov berie. Ib. Celú horu pochodil
a na kraji utnul (kdo daleko nevěsty hledal
a konečně ze sousedství si vzal). Phľd. 1895.
495.

Krajan. Ministr krajan. Vz násl. Kra-
janský.

Krajanec. Také slov. Phľd. 1893. 71.

Krajanský. K. ministr (český a polský).
Us.

Krajce = krajky, porty. Na Zvolen. Phľd.
1894. 615.

Kraje, e, m. = krejčí. Slov. Phľd. 1893.
371.

Krajčieřský mistr. Arch. XIV. 445.

Krajec = krajíc, již za Bl. zastar. Bl. Gr.
185. — K. = kraje, krejčí. K. šije nohavice.
Phľd. 1894. 108.

Krájeti. Až bude mít z čeho k. (až bude
samostatným). Nár. list. 1896. č. 113. odp.

Krajíček. Ukrojí-li děva k. (chleba), do-
stane mládence, pakli skývu, dostane vdovce.
Čes. 1. V. 233.

Krajinový = z krajin. K. plot. Ott. VIII.
8. b.

Krajiny = kraj lesa. Záp. Mor. Brt. D.

II. 332. K. = pole z kraje, u cest. Tuřany.
Hledík.

Krajka = zoubkovaná lišta jako ozdoba
lomenice a stavení. Ott. VIII. 8. a., Oestr.
Mon. (Böhm.) I. 432.

Krajkářský. K. škola. NZ. IV. 44.

Krajné, ého, n. = dědina v Nitře. Phľd.
1894. 126.

Krajnička — druh krajek, ozdoba rúcha.
Phľd. XII. 319.

Krajník, a, m., calosoma, brouk. K. jam-

kovitý, c. sericeum, síťkovaný, c. reticulatum.
Klim. 4.

Krajský. Před právo k. či zemské nále-
želi šlechtici. Pras. Těš. 79. Cf. Komorní
(3. dod.).

Krakonoš je lidu známější pod jm. Rybr-
coul, z něm. Rübezahl. Čern. Př. 27. K. byl
Čechům znám již na zač. XVII. stol. Cf. o něm
Nár. list. 1889. č. 28. feuill.. NZ. III. 49., Čes.

1. V. 439., 479., III. 49.
Krákorcový. K. most. Vz Ott. IX. seš.

10.—11. Obraz.

Krakovany, dle Dolany, míst. jm. v Nitře.
Phľd. XII. 74., 425.

Krakvice nabroušená. Vck. Val. I. 73.

Král. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 33.
I pro pána krále (výkřik obdivu)! Us. Ten
k. dobře kraluje, kterýž najprve sám se dobře
spravuje. GR. Nov. 32. Hra na krále. Vz Duť.
97. — K. Svátek tří králů. Pověry vz Zbrt.
Pov. 159., Phľd. 1894. 131. (v Ban*. Bystrici),
Oestr. Mon. (Böhm.) I. 439., Duť. 127., Vck.
Val. I. 59. Příjezd sv. tří kr. do Betlema (vá-
noční hra). Vz NZ. IV. 127. nn. Na tři krále —
zima stále. Duť. 242. — K. = pasák, který...
Cf. Hovnivár (3. dod.). — Chození s králem
o letnicích v okolí Vlastibořském. Vz NZ. IV.
32. nn. — K. = vysoký smrček při májové
slavnosti. NZ. IV. 1. — K. Jos. Mirovit,,
1789.—1841., farář, spis. Vz Květy 1841. č.
8. str. 64. a Mus. 1894. 148. — K. Janko,,
slov. básník.

Kralevati = kralovati, zastr. List. fil.
1894. 477.

Králíček, regulus cristatus, skoro vše-
obecně zlatohlávek, místy zlatohlavka. Mtc.
1893. 304. — K. či polní kanárek, vz Zvono-
hlík (3.dod.), Střízlík.

Králík = malý, nepatrný král. Ev. víd.
107. Joh. 4. 46. (Mnč.). — K., Kaninchen.
Že chytím k-ka za uši (že uhodnu)! Šml. VII.
155. — K., vz Střízlík (3. dod.).

Králiti. Loďka po vodě králi. Kop. 61.

Kralivati = kralovati. Ev. víd. 43. M.

2. 22.

Kráľova, é, f., děd. na Slov. Phľd. 1895. 46.

Královédvorský Rkk. Cf. Mus. 1893.,
Nár. list. 1894. č. 18. příloh, str. 9., List. fil.
1893. 430. nn. (metra básní), Osv. 1896. (první
sešity, o Rkk.), Rukopis (3. dod.).

Královic, e, m. XV. stol. Mus. fil. 1896.
184., Mus. 1896. 195. nn., List. fil. 1896. 275.
nn.

Královský. K. Hvozd v Šumavě. Šml. I.
31. K. šat v XV. stol. Vz Wtr. Krj. I. 188.

Králový. K. zelé, vz Zelé (3. dod.). Tři
koruny k-vé královým řádem udělané obě-
toval. GR. Nov. 31.

Králův. K-vo zelí, vz Větrník (3. dod.).

Kraľůvka, boletus regius. Brt. D. II. 511.

Krám. Jakový pán, takový krám. 1607.
Phľd. 1894. 5. Jdi od krámu, schodíš prkno
(říká se lidem všetečným). Nov. Př. 563.

Kramář. K. slul, kdo kromě kořenného
také střižné zboží prodával; kupec byl pro-
davač suken. Pras. Rem. 24.

Kramol, kramola. O pův. slova cf. Gb. H.
ml. I. 33.

Krampampuli z lat. crematum praepa-
ratum, pálenka. Čern. Př. 60.