167

Krampulec, lce, m. = rampouch. Záp.
Mor. Brt, I). II. 332.

Krampus --= nastrojený čert. Nár. list.
1893.

Kranát m. granát. XV. stol. Wtr. Krj. L
183.

Kraneček lnu = věnec. Duf. 2B0.

Kraniometrický kompas. NZ. IV. 353.

Krapa, y, f. = krapka; okap. Třebíč. Brt,
D. II. 332.

Krapadli m. kapradí, přesmykn. Dač. Brt.
D. II. 279..

Křapák, u, m.= veliký knoflík cínový
u vesty. Brn. Brt. D. II. 470.

Krápníček v krápníkové jeskyni. Mtc.
1895. 27.

Křápnouti, vz Křápati.

Křápot, u, m. K. stroje. KP. VIII. 353.

Krapť, vz Krapet.

Krása. Padá-li drobný déšť a slunce při
tom svítí, padá na staré panny rez, na mladé
krása. NZ. II. 613. K. je kvítek, který se
všude draze váží. Šml. VII. 201. — K. Uzdáři
prodávají nábedrnie i šle, kryky i krásy. 1425.
Arch. XIV. 438. — K. poctivá. Pýtanie na
k. p. Vz Phľd. 1895. 588.

Krasec, brouk. Cť. Ott, VIII. 808.

Kráska, y, f., rostl. Vz Sirotka (3. dod.).
- Kraskovany, území v Nitran. Phľd. XII.
74., 425.

Kraskovo, a, n., míst. jm. v Gemer. Phľd.
XIV. 61.

Kraslice na mor. Slov. Vz NZ. III. 430.
K., o jejich původu, zhotovování atd. vz Ces.

I. V. 67., 429.

Krásně di si = pro mne a za mne. Třešť.
To je na k. = zřejmo. N. Město. Brt. D. II.
332.

Krásnolící. Mus. 1895. 217.

Krásnovlasý. K. paní, Kald. 59._; Žala,
Krs. Moor. 9.

Krásný. K. skutky nemají být skryté.
Vrch. Rol. XXXVII. 13. Krásná je prý je-
nom p. _vMaria; ženské jsou jenom hezké,
pěkné. Žďár. Brt. D. II. 332. K. jako květ,
jako panna, jako růže. Nov. Př. 606.

Krasocitý člověk. ZI. Jg. 59.

Krasoduch. Sm. oprav v: Šm. a přidej:
Ml. Hüb. 387.

Krasohybný. K. umění. Nár. list. 1893.
č. 318.

Krasomilství, n., Philokalie, f. Vz Ott,
IX. 221.

Krasomluva. Vest. I. 37. doporučuje
krásnomluva, Vz tam.

Krasomluvnosť. Bl. Gr. 116. Cf. předcház.

Krasomysl, u, m. Ztk. 122. (3. vyd.).

Krasopanna = fraucimor. 1771. Nár. list.
1895. č. 46. feuill.

Krasoumný, lépe prý krásnoumný. Vz
Vest. I. 38.

Krásovaný. To je k. obraz. U Žleb. NZ.

II. QM.

Křástel, vz Chřástel (3. dod.).

Krásti. O pův. cf. Jgé. Arch. XVII. 396.
Otče náš — tatka náš posadil nás na lavičku,
dal nám chleba po kúštičku: o vy deti, ne-
kradnite, čo vidíte, uchmatnite; já som starý,
nekradnul som, čo som videl, nenechal som

(na tajného zloděje). Slov. Zátur. Cf. Uchmat-
nouti (3. dod.).

Křášč, e, m., pták, vz Chřáste! (3. dod.).

Kráštel m. klášter, přesmykn. Brt. D. II.
251.

Krát. O pův. cf. Gb. H. ml. L 33.

Kratač, e, m. = drevený hák, ktorým ha-
luze so stromu k sebe priťahujú. Phľd. 1894.
313.

Krátče = rozpírka (u horu., tesařů), Ein-
strich, m. Sterz. L 780.

Krátka = jarok v Honte. Phľd. XII. 251.

Krátko. Stoj tu dlúho nebo krátko. Št.
N. 118.

Krátkočelistník, a, m., ricinus, brouk.
K. sploštčlý, 1. cassideus, zúžený, 1. depressus
atd. Klim. 69. nn.

Krátkodloužení, n. K. slabik. Pal. —
List, fü. 1894. 20.

Krátko jazyčný. K. ještěři, brevilinguia.
Ott. X. 665.

Krátkolebec, bce, m. NZ. III. 51., 359.

Krátkolebosť, i, f. Z. III. 359.

Krátkovlný. K. ovce. Phľd. 1895. 736.

Krátkozraký. K-cí vypovídají sc z Malo-
vid přes Brejlov do Vyhlídky. ŇZ. III. 228.

Krátký. O pův. cf.. Gb. H. ml. L 33.

Krausa. K. u sukně (karnýr. obruba). Slez.
Vest, opav. 1894. č. 4. str. 12.

Kráva. O pův. slova cf. Gb. H. ml. L 33.,
Krok 1892. 437. Je líná jako k.; Je silná
jako k. (pochvala); Ta k. je jako panna
(pěkná); Ta hospodyně je tam jako k. v cizím
chlévě (v hospodářství neobeznámená). Na
Žďársku. Nár. list. 1894. č. 149. odp. fcuill.
Predajná k. každá je telná a kobyla jako
chceš (jak chceš žrebná, jak chceš nie). Phľd.
1894. 195. Drží krávu za rohy a iný ju dojí
(kto sa dá k prospechu iného použiť pri spo-
lečnej práci). Ib. XII. 253. Bude tak robiť,
kým mu čierna k. (= trest) nestúpi na nohu.
Slov. Zátur. Něstarej se ženo, dy jen mume
seno, nestarej se mužičku, dy jen mume kra-
vičku; Měj kravy dycky v pořádku a maš
plnou lofku; K. na kunčině hnedky ti za-
hyne, ako člověk rozpučí se ve velkej sla-
dině; Krave dej za halíř a noš plny taliř;
Darmo žena. mlika bledo, kdy sve krave nedo;
slez.; Kráva nedojí ceckami ale pyskom (musí
se krmiti); Krávu a ženu najlepšie brať po
známosti. Slov. Nov. Př. 432., 388. Udělati
kravám. Vz Mtc 1895. 250., NZ. III. 334. nn.
Cf. Husa (3. dod.). — Hádanka. Ctyry nohy
v tanci, dvě na tatrmanci a ŕigcl má na konci
(kráva); Polátané, pokarpané, nikdy jehlú ne-
pichané (strakatá k.). Brušp. Hledíková. Aby
krávy hodně dojily a aby se jim uškoditi ne-
mohlo. Vz NZ. III. 524. (pověry), Phľd. 1895.
183., 184., Vek. Val. I. 144. — K. To je k.! •
= tlustá neohrabaná ženská. Us.

Kravák, u, m. = vůz, do něhož se za-
přahají krávy; kravák, a, m. = pastýř krav.
Val. Brt, D. II. 332.

Kravarka, kravirka (laš.), y, f., houba,
vz Serůvka (3. dod.).

Kravička — mamička. Phľd. 1894. 256. —
K. = ucho od hrnce ulomené. Děti si jimi
hrají. Us. Tkč. — K. = kravarka (3. dod.).

Kraví huba = střevíc při prstech, široký.
XV. stol. Wtr. Krj. I. 163.