168

Kravirka, vz Kravarka (3. dod.).

Kráž = kruh. Čarovný k. Phľd. 1893. 70.

Krb. Dám, až se v krbe zhvězdí = nikdy.
Bl. Gr. 293. Krbu úcta vzdávaná. Vz Zbrt.
Pov. 96. nn. Pověry o něm vz ib. 159. —
K., krbec = budka na stromě stavěná vra-
nám a vrabcům, aby v ní se hnízdili. Žďár.
Brt. D. II. 332. Cf. násl. Krbec.

Krbál, u, m. = vykrájená řepa. Brt. D.
II. 332.

Krbáľať sa. Kmotor krbála sa dolu s voza.
Phľd. 1894. 388.

Krbálovati řepu = nožem vykrajovati.
Brt. D. II. 332.

Krbaňa, ě, f. = hospodyně. Ve šviháčině.
Brt. D. II. 520.

Krbec = budka. Tam upevňují kavkám
na stromy krby neb krbce na hnízdění. Čas.
Mat. mor. 1893. 302. Cf. předcház. Krb.

Krbka = plosek, bandaska. Na Zvolen.
Phľd. XII. 174., XIV. 132., 1895. 484.

Krblík = třebule. 1440. List. fil. 1893. 394.

Krč == křeč, convulsio. Léčení na Slov. Vz
Mtc. XVIII. 205. — K. = pařez. Cf. Krča.
Omdlela jako k. Sá. Kř. u p. 97. — K. —=
stromový zákrsek. Laš. Brt. D. II. 332.

Krčačina = krkačinec. Naber hliny z k-ny.
Slov. Phľd. XII. 33.

Krčah. Za krčaha sveta = za dávných
davien. Slov. Phľd. XII. 722.

Krčemně něco formovati (jako se to dělá
v krčmách, nedůkladně). Bl. Gr. 113.

Krčeti strč., novoč. kručeti. Gb. H. ml. I. 62.

Krčice = krtice. Hojení jich na Mor. Vz
Mtc. 1894. 338.

Krčisko. Šátčisko na k. Vck. Poh. 24.

Krčma. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 62.
Jdou k němu co k krčmě. Bl. Gr. 297. Jít
z krčmy sám a rovně není lehké. Frid. Coss.
57. Roztrhaný, _v kaj iděš, žádnej krčmy ne-
miněš. Mor. Čes. 1. V. 421. Kdo jenym po
krčmách chodi, tymu pro žida se rodi. Slez.
Nov. Př. 142.

Krčový. K. motyka (na kopání krčů =
pařezů), kučovnica. Brt. I). II. 332.

Křeč. Cf. Kŕč. O strč. skloň. cf. Gb. Km.
-i. 46. Léčení křečí. Vz Mtc. 1893. 145., Zbrt.
Pov. 59., 60.

Křeček m. skřeček. Gb. H. ml. I. 489.
Křečkovi patří křeče (o tom, kdo zlostí ochu-
raví); Trefil k. na křečka (křečkové se nej-
spíše poperou. O malých lidech). Na Zďársku.
Nár.list. 1894. č. 155. odp. feuill.

Křečkář, e, m., Hamsterfänger. Sterz. I.
1185.

Křehčice, e, f., druh hrušky. ČT. Tkč.

Křehoutka, y, f. Byl zmrzlý na k-ku.
Telč. Brt. D. II. 333.

Kréj m. kraj. Brt. D. II. 2.

Krejčí vypovídají se z Lokte přes Postři-
žín do Dobroměřic. NZ. III. 229. K. je boží,
jednomu ukradne, druhému vloží. Mor. Čes.
1. V. 420. — K. F. V., spis.

Krejčovský. K. steh = zpáteční (řetíz-
kový). Vck. Val. I. 43. K. cech v Náchodě.
Vz Hrš. Nách. I. 468.

Krejzlovati obojek. Wtr. Krj. I. 328.
Krekáni = vrchovci novohradskohontian-
ští. Phľd. 1893. 622. Cf. Krekáčský.

Kremace, e, f., lat. = spalování (těl). Vz
Světz. 1894. 538. b.

Krematista, y, m., pl. -sté = příznivec
spalování těl. Světz. 1894. 538. b.

Křemela, y, f. = křemen. Záp. Mor. Brt.
D. II. 333.

Křemen. Má hlavu tvrdou jako k. (o ne-
ústupném). Nár. list. 1894. č. 182. odp. feuill.

Kremeríž m. Kroměříž. Mor. Brtch. —
Gb. H. ml. I. 242.

Křemcha m. (s)třemcha. Doudl. Kts. 18.
Vz násl.

Křemchový = střemchový. NZ. II. 599.

Kremnička, míst. jm. v Tekovskú. Phľd.
1894. 61.

Kremplačka = kvedlačka, páka podobná
podnůšce, ale jde na přič. Vz NZ. IV. 41.

Křemšový = střemchový. Zábř. Brt. D. II,
128.

Křen. K. přejato ze slov. do němčiny. Gb.
H. ml. I. 461., 41. Je jako k. = zdravý a
ostrý. Nár. list. 1894. č. 169. odp. feuill.

Křeňák = ťřeňák (zub). Dšk. Jihč. I. 19.

Křeneček, čku, m. = rampouch. Brt. D.
II. 332.

Křeniti se na koho = škarediti se. NZ.
IV. 503.

Křenka, y, f., rostl. Vz Chebzík (3. dod.).

1. Krepel = střecha. Klobúk s k-lom.
V Nitře. NZ. III. 400.

2. Křepel = vábící píšťala. 153I. Arch.
XII. 323.

Křepelka, slov.: prepelica, preperica. Mtc.
1893. 307. Je jako k. (o lakomé babě a bru-
čivé hospodyni, které stále počítají a na mu-
žích žádají ,pět peněz'). Na Zďársku. Nár.
list. 1894. ě. 155. odp. feuill.

Krepín, u, m. = čepec. Zlatý k. ČT. Tkč.

Krepina, y, f. = širší húsenka (ozdoba
klobouku). Brt. D. II. 333.

Křepký. O pův. cf. Jgé. Arch. XVII. 397.

Kreple, krepličky, Krapfen. NZ. IV. 498.

Krepsr, a, m. = slábingr = kdo jest hned
na hromadě, mnoho (ku př. píti) nevydrží
(žertem). Světz. 1893. 43. b.

Kreptuch, u, m., crêpe, kudrnatina, tře-
pení. XVI. stol. Mus. 1894. 507. Koňom na-
sypali do k-cha ovsa. Phľd. 1894. 677.

Křes, u, m. == zaspivřed, myší úško, biera-
cium pilosella, rostl. Brt. D. ÍI. 503.

Kresinja, e, m., os. jm. u Kosmy.

Křesivka, y, f. = šikmá krátká příčka
spojující postranice stavu na hořejší straně.
NZ. IV. 38.

Křesni = přesný, bez kvasnic. Brt. D. I.
63.

Křesný, vz Křestný. Brt. D. L 63.

Křest. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 172.,
350.

Křesťan. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 99.,
131., 132. Cf. násl. Kristian.

Křestiť m. chřestiti. Vz kř (3. dod.). Dšk.
Jihč. I. 35.

Křestný = křesťanský. Byli sú kromě viery
k-né. Chč. S. 117. — K. = křtící. Keď prvo-
rozenému dajú krestné meno otcovo n. ma-
tkino, skoro umře. Slov. Phľd. 1894. 713.

Křešně m. třešně. Chod. Gb. H. ml. I. 47.

Kret, a, m. = krt. Vz Gb. H. ml. I. 298.
Když k. pod chalupu nebo na náspě ryje,



	168

	Kravirka, vz Kravarka (3. dod.). Kráž = kruh. Čarovný k. Phľd. 1893. 70. Krb. Dám, až se v krbe zhvězdí = nikdy. Bl. Gr. 293. Krbu úcta vzdávaná. Vz Zbrt. Pov. 96. nn. Pověry o něm vz ib. 159. — K., krbec = budka na stromě stavěná vra- nám a vrabcům, aby v ní se hnízdili. Žďár. Brt. D. II. 332. Cf. násl. Krbec. Krbál, u, m. = vykrájená řepa. Brt. D. II. 332. Krbáľať sa. Kmotor krbála sa dolu s voza. Phľd. 1894. 388. Krbálovati řepu = nožem vykrajovati. Brt. D. II. 332. Krbaňa, ě, f. = hospodyně. Ve šviháčině. Brt. D. II. 520. Krbec = budka. Tam upevňují kavkám na stromy krby neb krbce na hnízdění. Čas. Mat. mor. 1893. 302. Cf. předcház. Krb. Krbka = plosek, bandaska. Na Zvolen. Phľd. XII. 174., XIV. 132., 1895. 484. Krblík = třebule. 1440. List. fil. 1893. 394. Krč == křeč, convulsio. Léčení na Slov. Vz Mtc. XVIII. 205. — K. = pařez. Cf. Krča. Omdlela jako k. Sá. Kř. u p. 97. — K. —= stromový zákrsek. Laš. Brt. D. II. 332. Krčačina = krkačinec. Naber hliny z k-ny. Slov. Phľd. XII. 33. Krčah. Za krčaha sveta = za dávných davien. Slov. Phľd. XII. 722. Krčemně něco formovati (jako se to dělá v krčmách, nedůkladně). Bl. Gr. 113. Krčeti strč., novoč. kručeti. Gb. H. ml. I. 62. Krčice = krtice. Hojení jich na Mor. Vz Mtc. 1894. 338. Krčisko. Šátčisko na k. Vck. Poh. 24. Krčma. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 62. Jdou k němu co k krčmě. Bl. Gr. 297. Jít z krčmy sám a rovně není lehké. Frid. Coss. 57. Roztrhaný, _v kaj iděš, žádnej krčmy ne- miněš. Mor. Čes. 1. V. 421. Kdo jenym po krčmách chodi, tymu pro žida se rodi. Slez. Nov. Př. 142. Krčový. K. motyka (na kopání krčů = pařezů), kučovnica. Brt. I). II. 332. Křeč. Cf. Kŕč. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 46. Léčení křečí. Vz Mtc. 1893. 145., Zbrt. Pov. 59., 60. Křeček m. skřeček. Gb. H. ml. I. 489. Křečkovi patří křeče (o tom, kdo zlostí ochu- raví); Trefil k. na křečka (křečkové se nej- spíše poperou. O malých lidech). Na Zďársku. Nár.list. 1894. č. 155. odp. feuill. Křečkář, e, m., Hamsterfänger. Sterz. I. 1185. Křehčice, e, f., druh hrušky. ČT. Tkč. Křehoutka, y, f. Byl zmrzlý na k-ku. Telč. Brt. D. II. 333. Kréj m. kraj. Brt. D. II. 2. Krejčí vypovídají se z Lokte přes Postři- žín do Dobroměřic. NZ. III. 229. K. je boží, jednomu ukradne, druhému vloží. Mor. Čes. 1. V. 420. — K. F. V., spis. Krejčovský. K. steh = zpáteční (řetíz- kový). Vck. Val. I. 43. K. cech v Náchodě. Vz Hrš. Nách. I. 468. Krejzlovati obojek. Wtr. Krj. I. 328. Krekáni = vrchovci novohradskohontian- ští. Phľd. 1893. 622. Cf. Krekáčský.	Kremace, e, f., lat. = spalování (těl). Vz Světz. 1894. 538. b. Krematista, y, m., pl. -sté = příznivec spalování těl. Světz. 1894. 538. b. Křemela, y, f. = křemen. Záp. Mor. Brt. D. II. 333. Křemen. Má hlavu tvrdou jako k. (o ne- ústupném). Nár. list. 1894. č. 182. odp. feuill. Kremeríž m. Kroměříž. Mor. Brtch. — Gb. H. ml. I. 242. Křemcha m. (s)třemcha. Doudl. Kts. 18. Vz násl. Křemchový = střemchový. NZ. II. 599. Kremnička, míst. jm. v Tekovskú. Phľd. 1894. 61. Kremplačka = kvedlačka, páka podobná podnůšce, ale jde na přič. Vz NZ. IV. 41. Křemšový = střemchový. Zábř. Brt. D. II, 128. Křen. K. přejato ze slov. do němčiny. Gb. H. ml. I. 461., 41. Je jako k. = zdravý a ostrý. Nár. list. 1894. č. 169. odp. feuill. Křeňák = ťřeňák (zub). Dšk. Jihč. I. 19. Křeneček, čku, m. = rampouch. Brt. D. II. 332. Křeniti se na koho = škarediti se. NZ. IV. 503. Křenka, y, f., rostl. Vz Chebzík (3. dod.). 1. Krepel = střecha. Klobúk s k-lom. V Nitře. NZ. III. 400. 2. Křepel = vábící píšťala. 153I. Arch. XII. 323. Křepelka, slov.: prepelica, preperica. Mtc. 1893. 307. Je jako k. (o lakomé babě a bru- čivé hospodyni, které stále počítají a na mu- žích žádají ,pět peněz'). Na Zďársku. Nár. list. 1894. ě. 155. odp. feuill. Krepín, u, m. = čepec. Zlatý k. ČT. Tkč. Krepina, y, f. = širší húsenka (ozdoba klobouku). Brt. D. II. 333. Křepký. O pův. cf. Jgé. Arch. XVII. 397. Kreple, krepličky, Krapfen. NZ. IV. 498. Krepsr, a, m. = slábingr = kdo jest hned na hromadě, mnoho (ku př. píti) nevydrží (žertem). Světz. 1893. 43. b. Kreptuch, u, m., crêpe, kudrnatina, tře- pení. XVI. stol. Mus. 1894. 507. Koňom na- sypali do k-cha ovsa. Phľd. 1894. 677. Křes, u, m. == zaspivřed, myší úško, biera- cium pilosella, rostl. Brt. D. ÍI. 503. Kresinja, e, m., os. jm. u Kosmy. Křesivka, y, f. = šikmá krátká příčka spojující postranice stavu na hořejší straně. NZ. IV. 38. Křesni = přesný, bez kvasnic. Brt. D. I. 63. Křesný, vz Křestný. Brt. D. L 63. Křest. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 172., 350. Křesťan. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 99., 131., 132. Cf. násl. Kristian. Křestiť m. chřestiti. Vz kř (3. dod.). Dšk. Jihč. I. 35. Křestný = křesťanský. Byli sú kromě viery k-né. Chč. S. 117. — K. = křtící. Keď prvo- rozenému dajú krestné meno otcovo n. ma- tkino, skoro umře. Slov. Phľd. 1894. 713. Křešně m. třešně. Chod. Gb. H. ml. I. 47. Kret, a, m. = krt. Vz Gb. H. ml. I. 298. Když k. pod chalupu nebo na náspě ryje,