169

někdo tam umře. Brušp. Hledíková. Dyby
(kdvbvch) bvl jak vůl, pravil k. žábě, všecko
bych roztrhal. Mor.Čes. 1. V. 420.

Kretka = uzel. Šátek na kretku zavázaný.
Rais. Rod. 29.

Krev. O pův. slova cf. Gb, H. ml. I. 63.,
67., 61. O tvarech (ve kirvi, Ž. vit. 57. 21.,
ze kirve, Z. wit. Deut. 24. atd.) cf. Gb. H.
ml. I. 172., 299., Gb. Km. -i. 18. V Brn. krýv,
gt. Do krvje, Dat. a lok. krvji, instr. krvjó.
Brt. D. II. 170. V Jemnicku: kryv, gt. krvě,
Dat. a lok. krvji, instr. krvjí. Ib. 271. Jak
zastavují na Slov. tečení krve z nosu. Vz Phl'D.
XII. 567. Vytáhne vše na krev peníze (cení
vysoko). Us. Tkč. Pověry o ní vz v Zbrt. Pov.
159.

Kre ven, vz Ott, X. 726.

Křevký m. křehký. Zlin. Brt. D. L 15.

Krevní cukr. Vstnk. III. 9.

Krevníček — třezalka, množí prý krev.
U C. Brodu. Nár. list. 1896. č. 244. feuill.

Křez, diplotaxis. Vz Ott. VIL 588.

1. Krhanice == nádoba na mléko. Sá. Kř.
u pot. 121.

Krhla — nádoba na vodu, Kufe, f. So mňa
leje sa pot jako z krhly. Phl'd. 1893. 345.,
1894. 238.

Krhůvka, y, f., míst. jm. Dmi. List. 23.

Krhýňať = silně kašlati, až v krku brčí.
Val. Brt. D. II. 333.

Krch. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 62.

Krchat = chrchlati. Vz kr (3. dod.), Dšk.
Jihč. I. 6.

Krchlat = chrchlati. Vz kr (3. dod.), Dšk.
Jihč. I. 36.

Krchlehy. O pův. slova cf. Čem. Př. 36.

Krchlička, krchlečka, y, f. = hrnec s jed-
ním uchem. Han. Brt, I). II. 333. Cť. Dvóšnik.

Krchón, a, m. = krchňák, kdo Dělá krchou
(levou) rukou. Záp. Mor. Brt. I). II. 383.

Krchtat = kašlati. Jevíčko. Brt. I). II. 333.

Křib, a, m. = hora u Čes. Třebové. Tkč.

Křiby m. Chřiby, jm. pole. Vz kř (3. dod.),
Dšk. Jihč. I. 35.

Křičeti. K-la co hrdla, Brt. D. II. 286.
Tak kričal, ako mu len hrdlo dalo; Kričí,
ako by ho drel. Slov. Nov. Př. 609.

Křičící. K. Důkaz lásky (dítě). Světz. 1895.
51.

Křidélka = poklička. Kld. III. 151.

Křídlatec, tce, m. = pták. Vrch. Rol.
XX1L—XXIX. 154.

Křídlo. K-dla pláště v XV. stol. Vz Wtr.
Krj. I. 148. Pustit koho na krídla (učiniti ho
samostatným). Phľd. 1895. 525. — K. = klín.
Natrhala je do křídla. NZ. IV. 300. Dítě si
sedlo matce na k. Záp. Mor. Brt. D. II. 464.
Nak. oprav: na k. — K. = zadní čásf ru-
chadla. Brt. D. II. 448. — K. čertovo = čertí
kus, succisa pratensis, rostl. Brt. D. II. 507.

Křídovník, u, m., v plavectví, Kraier, m.
Sterz. II. 109.

Kříha, y, m., vz násl. Kříž.

Krikehájský škrek. PhľD. 1895. 297.

Křikev, kve, f. = slíva (moučnatá). ČT.
Tkč.

Křiklavo. Ať se vám na k. štukne (hodně
na znamení, že si na vás zpomínáme). Krum-
víř. Hledík.

Křikloun. K-ni vvpovídají se z Bouřilky
přes Hlasivo Do Tišicľ NZ. III. 229.

Krikovati se oč: o království. GR. Noy, 25.

Křilovačiny, dříve Křivolačiny. Čern.
Př. 51.

Křims, u, křimsa, v, f. = římsa, z ksims,
Gesims. Dšk. Jihč. I. 31. Dle List. fil. 1896.
159. povstalo k. priklonením k čes. římsa,

Křinka, y, f. místo skrinka. Gb. II. ml.
I. 489.

Křípati m. skřípati. Gb. H. ml. I. 489.

Krípit sa = dohadovati se, spírati se (uh.).
Brt. D. II. 333.

Kriset, u, m. = látka. K. bílý a barevný
(na podvlékačky, spodní sukně). Lizu.

Křísťánek, nka, m. Nebylo tam ani k-ka
(nikoho). Chod. NZ. IV. 318.

Křístati = řehtačkou řehtati. NZ. II. 606.

Křístel, a, m., vz Chrastěl (3. dod.).

Kristián, a, m. = křesťan. Filomates. Vz
Bl. Gr. 152. Křesťan odvozuje od křest, tedy
= baptizatus, baptismian. Odvozeniny vz
v Kotk. 23.

Krištof. Odvozeniny vz v Kotk. 23.

Kristofův. Krištofovým sklom možno vi-
deť do vnútra zeme a duchy vycitovať. Vz
Phľd. XII. 38.

Křišťál m. křišťál. Gb. 11. ml. 1. 388. Há-
dání z k-lu. Vz Zbrt, Pov. 87., 89.

Křišťan z Prachatic v XV. stol. Cf. Vlč.
Lit. 133., 153., 233. nn.

Krištofka, y, f. = zaklínací kniha. Kld.

Krivá, é, f., míst. jm. v Oravskú. Phľd.
1894. 61.

Krivačkárňa. Pod pilou bude k. NZ.
IV. 160. ^

Krivajzl, u, m., z Krummeisen. Příbor.
Brt. D. II. 511.

Křivák. K. k chlebu vždy se najde. Mor.
Nár. list. 1896. č. 174.

Křivánek = skřivánek. Us.

Křivánkovy (holub). Tkč.

Křivanův. V Křivanovejch = poloha
u Poděbr. NZ. III. 520.

Krívati = kulhati. Po hlavo ho, aby ne-
kríval. Slov. Phľd. 1894. 258. Kríva to ako
starý čert. Ib. 1894, 388.

Křivda. V zhoubu spěchá, kdo křivdě
k pomoci se pohnout nechá. Vrch. Rol.
XVII.—XXII. 208. Lepšie malú krivdu nésci,
jako dluhy proces vésci. Slov. Phľd. XII. 56.

Křivec, vce, m., potok ve Frýdecku. Vest.
op. 1893. 9.

Křivica (val.), křivka, nos = konec sanice
(u saní) spředu ohnutý. Brt. I). II. 451.

Křiviny = přední křivé nohy řezačky.
Brt. D. II. 454.

Křivka, y, f. = pták, loxia crucirostra.
V Tatrách křivonos. Červeným říkají na Ji-
mramovsku: červenky. Mtc. 1893. 307. K. a)
zelená, b) červená, c) sivá s šedými kapečkami,
šprtka (zlíň.). Brt. D. II. 495. -- K. = chřipka.
Cf. kř (3. dod.); p v r. Dšk. Jihč. I. 23. —
K., vz Křivice (3. dod.).

Křivo = křivě. K. stojí. Sš. P. 626.

Křivocestný. K. logika. Čas. X. 23. 2.

Křivohlávek, vka, m., os. jm. Kbrl. Dmžl.
22.

Křivohlavý, ého, m., os. jm., Kbrl. Dmžl.
22. . ;.\