170

Křivoklát, dříve Krvoplat. Čern. Př. 33.

Křivolaký, strč. též křivoleký. O pův.
slova cf. Gb.H. ml. I. 49., 106.

Křivoleký, vz předcház. Křivolaký.

Křivonos, a, m., vz předcház. Křivka
(3. dod.).

Křivota, y, f. Všeliké bezpráví aneb k.
Chč. S. 149. Odpouštieme vám k-tu všeho ne-
poslušenství. Alx. Nach. k. XXXVI. _v

Křivousy, ves. O pův. slova cf. Čern. Př.
35.

Křivý. K. jako lukoť (loukoť). Slov. Nov.
Př. 605. S krivou rukou k úradskému chodiť
= podpláceti. Slov. Phľd. 1894. 313. K. středa
= škaredá, poněvadž v ten den Krista křivě
vinili. ČT. Tkč.

Kříž. Starobylé kříže v okolí Domažlic,
N. Brodu, na Táborsku a v Lužici. Vz NZ.
III. 178. nn. Staré k. kamenné. Vz ib. IV.
270. nn. Cf. Voj (3. dod.). Pověry o k. vz
v Zbrt. Pov. 159. — K. = znamení kříže.
Svałenému kříži pocta se neděje (o výměnkáři,
o člověku z úřadu složeném a p.). Mor. Čes.
1. V. 418. Nad něčím k. udělati (něco za věc
ztracenou pokládati). Us. Také na Slov. Phľd.
XII. 55. — K. Krížom hovorí = s cesty mluví.
Mtc. 1894. 21. — K. = práce, soužení. To je
k. — bez Krista pána, Phľd. 1894. 441. —
K. = deset rokův, řím. X. Čím viac krížov
na chrbte, tým ťažšie nohám. Phľd. 1894.
194. — K. Raž a pšenica viaže sa do krížov,
jačmeň a ovos do mallí. Slov. Phľd. XII.
559. Ženci ukládají (na poli) snopy do krížov.
Ib. 403. (Dostačilo mu) pár krížov raži (žita);
Nový snop do kríža. Ib. 233. — K. = obec
v Tekove. Phľd. XII. 159. — K., os. jm. Ji-
nak: Křížek, Křižík, Křižan, Kříha. Kbrl.
Sp. 17. Cf. Kotk. 23.

Křižák, u, ni. = druh lodi. Ott. IX. 666. —
K., a, m. = policajt (že měl na prsou kří-
žem bílé řemeny). Nár. list. 1896. č. 170.
feuill. — K., penagaeus, brouk. K. dvoj-
skvrnný, p. bipustulatus, trojskvrnný, p. tri-
maculatas, veliký, p. crux major. Klim. 74.

Křižan, a, m., vz Kříž (3. dod.).

Křížatý. K. rostl., crueiferae. Vz Ott. VIII.
731. b.

Křížek, vz Kříž (3. dod.).

Křiženina, v, f. K. představ. Mus. 1894.
566.

1. Křižík, a, m., vz Kříž (3. dod.).

2. Křižík, u, m., zdrobn. kříž. Na to už len
krížik urobiť alebo položiť. Slov. Nov. Př. 583.

Křížkář, e, m. — kdo se podpisuje třemi
křížky. Šml. VIL 116.

Křižko, a, m. Pavel K., slov. spis., archi-
vář. Cf. Phľd. 1894. 18.

Križliak, u, m. = peníz. Slov. Phľd. 1894.
677.

Křížlíček, čka_; m., pták, vz Zlato hlásek
(3. dod.).

Křižmák, u, m. = křižmař. Hrš. Nách.
I.357.

Křižmo. Na kuželky bere se kule na štôre,
na válec, šiko, k. Brt. D. 11. 333.

Křížný. K. šátek, čtverečný, který se na
kříž skládá; cesty = křižovatky. Brt. D. II.
333.

Križoky = odpadky slámy při mlácení,

vázané křížem dvěma provisly (povřísly). Jsou
krmivem. Jinak mrvenky. NZ. IV. 9.

Křížová, é, f., trať ve Frýdecku. Vést.
opav. 1893. 9.

Křižovanec. Aby nižádný člověk cizí proti
měštěnínu s k-nci a žertéři svedomie nepro-
vodil. 1469. Čel. Pr. m. II. 13.

Křižovatka. Pověry o ní. Vz Zbrt, Pov.
159.

Křížovka, y, f.. Kreuzimgsstück, n. (při
želez, drahách). Ptrl. 16.

Křížový. K. dni: průvody a zlořády při
nich v starší době. Vz Zbrt. Pov. 136. Vozí-li
kdo na k. nebo suché dni hnůj, nebude míti
na_vpoli úrody. Val. Vck. Val. I.162. K. Kout
v Šumavě. Šml. I. 33.

Krjaša, dle Bača, os. jm. u Kosmy.

Krk. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 62.
Krk za krk. Čes. 1. V. 29. Už mi to krkem
leze. Cf. Jsem v tom po uši. Nov. Př. 641.
Krk hlavu nesní, _v žába zajíce nedohoní (ne-
možnosť). Mor. Čes. 1. V. 422. — K. husí
= hrušky s ohnutými stopkami. ČT. Tkč. —
K. řípy a p. = hořejší část', která se s lu-
pením odkrajuje; je dobrým krmivem. Us.

Krkati. O pův. slova cf. Ob. 11. ml. I. 62.

Krkavče, ete, u. Brt. D. II. 96.

Krkavec. . O pův. slova cf. Gb. II. ml. I.
62., Krok 1893. 55. Pověry o něm vz v Zbrt.
Pov. 67., 152.

Krkocha, y, f. = suk. Ta deska je samá
k. Laš. Brt. D. II. 333.

Krkonoš, sg. Na K-ši. Háj. Herb. XII. b.
O strč. skloň. cf. Gb. Km. -a, 31., Gb. Ruk.
513. Stran K-ší cť. Pět groši, koláči (mor.).
Bl. Gr. 838. nn.

Krkonoška, y, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.

Krkovať se = Jirdliti se. Val. Nár. list.
1893. č. 266.

Krkovní —- krční. K. hlízy. Háj. Herb.
113. b.

Krkúňat sa = oh jímat i se. Val. Brt. D.
II. 333.

Krkvati = mačkati. Krkval storublový
papier. Slov. Phľd. 1894. 333.

Krla. Jenž pro hlad otvesy krly. AlxV.
1413. Prk. v Kroku 1893. 4., 1892, 437. učí,
že se má čisti krla = výmě, cecek; v lat.
texte je: ubere.

Krmašanky = hrušky zralé na císařský
krmáš (posvícení). Brušp. Hledíková,

Krmčák, a, m., vz Vrabec (3. dod.).

Krinč. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 61.,_v62.

Krměnoše, e, m., dapifer. XV. stol. Čel.
Pr. m. II. 89.

Krmička, zdrobn. krmě.

Krmijál, u, m. = kriminal. Rožnov. Brt.
I). II. 516.

Krmík, a, m. = krmník (prase). Dšk.
Jihč. I. 12.

Krmokladec, dce, m. = paštikář. XVIII.
stol. Zbrt. Tau. 260.

Krňavý. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 62.

Krnčti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 62.

Krňha, y, m. = slabý, mdlý člověk. Žleby.
NZ. II. 614.

Krnov oprav v Krnov. Mtc. XVIII. 200.

Krnovatět = trnouti (uh.). Brt. D. II. 333.

Krobský. Krobskej krobiján. Dšk. Jihč. I.