173

Krusíček, čku, m., rostl., vz Słúnečko
(3. dod.).

Krůsna, ě, f. = líná ženská. Záp. Mor.
Brt. D. II. 334.

Krušcový. K. sůl. 1566. L. posíl. II. 88.

Krušinka, y, f., rostl. Vz Skrušinka (3.
dod.).

Krušiti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 75.

Krušovce, statek v Nitran. Phľd. XII. 424.

Kruštík, epipactis. Vz Ott, VIII. 669.

Krůta. Chodí jako k. = kroutí se. Čern.
Př. 51. Cf. Krocan (3. dod.). — K. = ro-
pucha, z něm. Kröte, f. ČT. Tkč.

Krútěnka, spiranthes autumnalis, rostl.
Brt. D. II. 507.

Krutič, e, m., Dreher, m. Krok 1892. 369.

Krutihlav, a, m., pták; místy na Mor.:
krutihlavec, krutihlava, krótihlávek, kruti-
hlávek, kvičal, kvikava (hornolužicky), vrto-
hlávek, hadí pěnice. Vz Mtc. 1893. 303.

Krutihlava, vz předcház. Krutihlav. —
K., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.

Krutihlavec, vce, m., vz předcház. Kruti-
hlav. Mtc. XVIII. 243.

Krutihlávek, vka, m., vz přeDcház. Kruti-
hlav.

Krútit sa komu do čoho (Do roboty,
nechce se mu Do ní). Krúti sa ti (nemáš chuti
do toho)? PhľD. 1895. 444.

Krutka, y, f. Mocná ruka Držala ho jako
v krutke. Slov. PhľD. 1893. 742. Cf. Skřipec.

Kruto. Židovi bieše k. Ezop. Bawor. 2.
1930. Učiň k. mému tělu. Umuč. roud. 877.
Dokl. ze strč. vz v List. fil. 1895. 99., 127.,
Mus. 1896. 233.

Krutomstivý. Mtc. XVIII. 236.

Krutý. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 81. —
K. = neposlušný. Krutá hlava bolavá bývá
(bývá bita). Phľd.1893. 701.

Kruvoj v Rkk. Cf. List. lil. 1896. 334.

Kružec, žce, m. = druh kolovratu. Popis
jeho vz v Brt. D. II. 456. Tam i obraz.

Kružéłka (3. dod.).

Kružidlový. O je témer k-vé. Phľd. XII.
476.

Kružítkář, o, m. = kdo dělá kružítka.
Nár. list. 1896. č. 53.
Krúžlová, é, f. = les ve Zvolen. BZv. 24.

Krúžna y, f., obec v Tekovsku. Phľd.
XII. 251.

Krúžolka = kuželka. V k-ky hrát. Mor.
Mtc. 1895. 176.

Krv. Snívá-li se niekomu, že mu vypadol
zub, a ak videl krv, to znamená smrť v ro-
dine. Phľd. 1894. 132. Cf. Krev.

Krvák, u, m. = krvavý spis. Nár. list.
1895. č. 9. feuill.

Krvavec, vir sanguinis, lépe: muž krve-
žíznivý, zkrvavilý, vražedlný. Bl. Gr. 170., 323.

Krvavičník, chelidonium majus. Hojení
jím. Vz Vck. Val. I. 156.

Krvaviti se. Chč. S. 127.

Krvavnicový. Sterz. I. 1185. a,

Krvavník, rostl. Vz Toten (3. dod.).

Krvavosť. Kdyby naše viera založena byla
na takových k-stech. Chč. S. 115.

Krvavý = krhavý. K. oči; h v v. Dšk.
Jihč. I. 32. — K. kroupy = kroupy s krví
smíchané, omaštěné a pečené. ČT. Tkč.

Krvesmilný, blutschänderisch. K. láska.
Vrch. Rol. XXXVI. 236.

Krvinka. Cf. Vstnk. III. 383.

Krvokvčt, vz Ott, X. 722.

Krvopotně. K. ho vychovala. Phľd. 1894.
511. Tu školu k. osnoval. Ib. 1893. 454.

Krvopotný. K. práce. Phľd. 1893. 388.

Krvotok. Léčeni k-ku. Vz Mtc. 1894. 333.

Krvútečka, vz Krvútka.

Krý = kraj. U Týnce. Brt. D. II. 92.

Krýč, e, m. A co se dotýče těch krýčov
a nějakého kláštera. Snm. I. 336.

Krýčíř = krejčí. U Týnce. Brt. D. II. 93.

Kryda m. křída. U Malenovic. Brt. D. II.
2., 4.

Kryf, gt. krve = krev. V Chromči na Mor.
List, fil. 1894. 77., 274.

Kryfov, u, m., Kirchhof, přesmyk. Dšk.
Jihč. I. 49.

Kryk, u, m. = krk. Laš. Brt. D. I.104. —
K., vz Krása (3. dod.).

Krykovat se s kým = hádati se. Arch.
XIII. 496.

Krykový. K. řemení. Arch. XIV. 447.,
Hrš. Nách. I. 508. (1618.). Vz Kryk, Krása
(3. dod.).

Kryoskopický. K. methoda. Vstnk. III.
54. (4.).

Kryptogliom, u, m. Schb. Nád. 14.

Krysa. Klobouk s k-sou = se střechou,
z pol. a to z něm. Kreis. Ve Spiši. NZ. III.
400.

Krystallisačnosť, i, f. Ztk. 31. (3. vyd.).

Krystýr. K-ry někomu dávati. Kat. z Žer.
II. 215. a j.

Kryštál m. křišťál, krystall. Pastr. L. 80.

Kryt, u, m. = krov. K. na osla = jedno-
duchý bez hambalek; na stolice = s hambal-
kami" Ott. VIII. 7. b.

Krýti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 74. —
se kde. Kryje se po jamách před pohany.
Chč. S. 38. — se čeho. Ale ktož zlé činí,
ten se kryje světa; oprav v: světla. Št. Kn.
š. 85.

Krytí. K. u kalhot = poklopec. Wtr. Krj.
I. 33., 159., 302.

Krytonásobný, versteckt zusammenge-
setzt. Mark. Toto slovo zaniklo. Krok 1896. 8.

Krýv = krev. Gt. krve, dat. krvi, instr.
krvjó. Tišn. Brt. D. II. 191.

Kryzeldus, něj. kámen. 1568. Wtr. Krj.
I. 540.

Krz, slov. kroz = skrze. Us. Gb. H. ml.

I. 489. U Tišn., Kunšt. Brt. D. II. 187., 234.
Krzno. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 67.

Cf. Dob. Dur. 451.

Krzukadlo, a, n. = co krzuká (vrzuká),
stará věc rozvrzaná, rozviklaná. Laš. Brt. D.

II. 334.

Krzukati, vz předcház. Krzukadlo.

Ksás, u, m. Španělský k. = vycpané kal-
hoty. Wtr. Krj. I. 334.

kst. V kst jest s přisuto: lektati a lekstati
(doudl.). Kts. 14.

Kšaft. Kde je tučná kuchyň, tam bývá
hubený k. Světz. 1893. 73.

Kšanda = šle. Toto slovo nalezl Wtr. teprve
k r. 1600. Wtr. Krj. I. 483. Cf. Šanda (i dod.).

kšč. Z Mě se k odsouvá: ščice m. kščice.
Gb. H. ml. I. 452.