175

Kuchyňka či haltéř na ryby. Hrš. Nách.
I. 435.

Kujeba, y, m., nadávka. 1597. Wtr. St.
nov. 173.

Kujíček, čka, m. = kulíšek. Vz Knjík.
Dšk. Jihč. I. 7.

Kujonstvo, a, n. = darebáctvo. Phľd.
1893. 575.

Kujony = rukavice ze psí kůže. Wtr. Krj.

I. 522.

Kukačka. O pův. slova cf. Krok 1893.

54. K., na Mor. místy kukalka, zezulka, ku-
kučka, kukulenka, zegzulka (laš.). Brt. D. II.
493. Na zimu mění prý se v ostříže. Vz Mtc.
1893. 302. K., pták věštící. Vz Zbrt. Pov. 67.
nn. K. po Janě (o tom, kdo má hlas už starý,
zachříplý). Phľd. 1894. 196. Kolik dní po sv.
Janě Kř. k. kuká, za tolik rýnských bude réž
(žito); Když k. skoro z jara kuká, bude úrodný
rok. Val.Vck. Val. I. 162., 163. Nepočuje
viac kukučku kukať (umře). Slov. Nov. Př.
594. Kukačka po prvý raz na jar počuť ku-
kať a nemať peňazí pri sebe, nie je dobré;
Nepočuje ten už k-čku kukať (umře, nedožije
se jara). Slov. Phľd. 1894. 132., 373., 443. K.
v lidovém podání. Vz Zbrt. Pov. 159. — K.,
rostl., vz Včeličky (3. dod.), Podrazec (3. dod.).

Kukadla = "oči. Mus. 1895. 187.
Kukalka, y, f-, vz předcház. Kukačka
(pták i rostl.).

Kukaň = vězení. Ve šviháčině. Brt. D.

II. 521.

Kukání, n. K. cizího (z cizí vsi) záletníka
od domácích hochů na strom dopraveného.
Vz Čes. 1. V. 346.

Kukla = kápě, límec s kapuci. Vz Wtr.
Krj. I. 37., 428. O strč. sklon. cf. Gb. Km.
-a. 11. K. v době husitské. Vz Wtr. Krj. I.

55. Tu kuklu nastrčíte na své nepřátely,
kterúž by rádi byli na vás nastrčili. Arch.
XII. 82. Šátek pod bradu zavázaný slove na
Kloboucku kukla, v Kobylí kukuč, v Čejkovi-
cích zudřík. Brt. D. II. 466. Cf. Duf. 22. —
K., cf. Kabelka, Kabřinec (3. dod.).

Kuklice. Sklep (klenutá místnost) s kukli-
cemi. 1606. Mtc. 1894. 169.

Kuklík, u, m., ascolonia, rostl. 1440. List.
fil. 1893. 393. — K., geum urbanum. Léčení
jím na Val. Vz Vck. Val. I. 155., Kartus
(M. dod.). — K., a, m. = kněz zákonný no-
sící kuklu. Wtr. Krj. I. 206.

Kuklín, a, m., dvůr v Tekovsku. Phľd.
XII. 74., 425.

Kuklis, a, m. = nadávka dítěti, šestiue-
dělce od strygy podvrženému. Phľd. XII. 642.

Kukliti. V tu kuklu já se k. nechci (na
se vzíti to nechci). 1540. Mus. 1894. 398.

Kukna, y, f. = kukačka. Lepší jedna k.
než 300 skřivánků; ona se nažere zeleného
ovsa a kuká, skřivan však vrzá pod nohama
(mrzne). ČT. Tkč.

Kúkol — múkoľ (kde kúkol, tam i mouka).
Phľd. 1894. 196. Cf. násl. Kúkolka.

Kúkolka, y, f., kúkol, agrostemma githago,
rostl. Brt, D. II. 499.

Kukuč, vz Kukla (3. dod.).

Kukučí obrteľ (uh.), vz Včeličky (rostl.,
3. dod.).

Kukučka, y, f. = kukačka. Slov. Mtc.
1895. 43.

Kukulenka, vz Kukačka (3. dod.). — K.
K-ky, ajuga reptans, rostl. Brt. D. II. 499.

Kůl. Inu, rostou stromy v lese, z některého
je voje, z některého kůl, a z některého kříž
(lidé nemají stejného osudu). Nár. list. 1894.
č. 169. odp. feuill. Kôl z toho plota (jsou
stejní). Slov. Nov. Př. 642. Strkání na kůl
(poprava). Vz Hrš. Nách. I. 319. K. jako
zbraň a jako přístroj k štípání. Vz Phľd.
1894. 18. nn. — K. = rovný kořen. Han.
Brt. D. II. 334.

Kůlačka, y, f. = sekera s přihnutým to-
porem, kterou se koulá. Brt. D. II. 334.

Kulajka, v, f. = široký kroužek podobný
prstenu. Val. Brt. D. II. 334.

Kulalovské Údolí ve Frýdecku. Věst.
op. 1893. 9.

Kůlán, u, m. = kulaté dřevo k palivu.
K-ny Do metru rovnati. Na Zďársku. Nár.
list. 1894. č. 107. odp. feuill.

Kulanda, y, m., vz násl. Mikuláš.

Kůlaný šindel. Cf. Blaňák (3. dod.), Kůľat,

Kulas, a, m., vz násl. Mikuláš.

Kuľaša, e, f. V Orave, že by sa ovos
(oves) náležite zomlet mohol, sušievajú ho
v peciach až do pripraženia, pripečenia, aby
vyzeral temer jako upálená káva. Tak pripe-
čený ovos dáva príjemne voňavou múku,
z ktorej varievajú tak zvanú kuľašu, ktorá
máslom omastená so zasmaženou kapustnicou
a kyslým mliekom dobre chutná. Slov. Obz.
1893. 71., Phľd. 1895. 707.

Kulašová Marie, spisov.

Kůľat = štípati dřevo paprskovitě do
stredu (na šindel). Brt, D. II. 334. Cf. Štípati
(3. dod.).

Kulatina, jm. štramberské věže. Vz Vck.
Poh. 127.

Kulatka, y, f. = kuláč, mrvenka (sláma).
Jevíčko. Brt. D. II. 334.

Kulatohlavec, gobiocephalus oprav v: glo-
bicephalus. Cf. Ott, X. 197.

Kulatotvářný. NZ. IV 439.

Kulatý, ého, m., hora u Čes. Třebové. Tkč.

Kulčíkovec, vce, m., rybník u Skutče.
Čes 1. V. 54.

Kulda, y, m., vz násl. Mikuláš.

Kule, e, m., vz násl. Mikuláš. — K. Osnova
svitá v kuli; kule má 17 ½, známky, známka
7½ lokte. NZ. IV. 41.

Kulec, lce, m., vz násl. Mikuláš.

Kulečnický. K. síň (kde hrají na kuleč-
níku). Ml. Hüb. 171.

Kulenda, y, m., vz násl. Mikuláš.

Kulenka, y, f., vz Koulenka (3. dod.).

Kulhavec. Bl. Gr. 326.

Kulhavý. K-ví vypovídají se z Křivic
přes Rovensko Do Běhání. NZ. III. 229.

K-ůli m. k vůli. Us. Gb. H. ml. I. 439.

Kulič, e, m. = velkonoční koláč. Phľd.
XII. 235. (z rus.). — K., vz násl. Mikuláš.

Kulička, y, m., vz násl. Mikuláš.

Kuličnictví, n. = dělání skleněných kulí.
Vz Mrš. 47., 55., 62., 133., 140.

Kuliferda, z, fr. guliafre = ničemný žrout,
mladý dareba. Cern. Př. 85.

Kulich, a, m. Cf. Sýček (3. dod.).

Kulík říční: kuliš n. kameníček. Ve Vel.
Kelči. Mtc. 1893. 236. Jinde na Mor.: grylka,