176

qrylek, prydlák, písečnák. Brt. D. II. 494.,
Mtc. 1893. 307. — K., vz násl. Mikuláš.

Kulina, y, f. Když se souš vyvaří, zbude
z vosku kulina. Záp. Mor. Brt. D. II. 335.

Kulipán, u, m., z něm. Kugelbahn, f. Brt.
D. II. 516.

Kulír, a, m. místo: kurýr. 1763. Gb. II.
ml. I. 350.

Kulirovat m. kurirovať z kurieren. List-
fil.1893. 467.

Kuliš, e, m. vz 1. předcház. Kulík; 2. násl.
Mikuláš.

Kulm, u, m. == útvar mořský břidličnatý.
Vz Mtc. XVIII. 232.

Kuľmo, a, n. = železný válec, jímž roz-
páleným se kuľmovaly ženské obojky pod
krk. Han. Brt. I). II. 335.

Kulmový. K. droby (v mineral.). Mtc.
1895. 317.

Kůlna z kôl (z kolů dělaná). Vz Phľd.
1894. 24. Vz Kôlna (3. dod.). — K. = jeskyně
u Sloupa na Mor. Vz Vstnk. II. 576.

Kulomet Gatlingův. Vz Ott. IX. 952.

Kulotvárný. K. těleso. Stě. P. př. 126.

Kulový. Šlo mu do k-vých (měl strach).
Kld. IV. 218.

Kuložer, a, m., Kugelfresser, m. = vojín
divous. Nár. list. 1894. č. 241. 4.

Kululánek, nku, m. = kulatý bob. CT.
Tkc.

Kum, a, m. == kmotr. Uč se od kuma
rozumn. Slov. Šariš. Phľd. 1895. 378.

Kumačč, e, m. Záclona so vzorkou z k-ča.
Slov. Phľd. 1893. 274.

Kumáni přišli v XI. a XIII. věku do Uber.
Phľd. 1893. 26.

Kumlbera, y, m., vz předcház. Jakub.

Kumburk, z Koldemburg. Čern. Př. 37.

Kumfhaub, u, m., z něm. Kampfhaube,
f. Arch. XIII. 217.

Kumpera, y, m., os. jm. Vz předcház.
Jakub.

Kumpleta. Přišli, když k-ty zvonili. Arch.
XIII. 492.

Kumst, u, m. = žert. Když sami kumstů
užívají, proč jich sami nepřijímají? 1613.
Kutn. šk. 136.

Kumžák, a, m., z: Königseck. Čern. Př. 37.

Kun, a, m , os. jm. Odvozeniny vz v Kotk.

Kůň. O pův. cf. Kotk. 157. Ctyři koně
vraní, okovanej vůz. Nár. pís. Škar. 33. Čí
jsou to koně lysí, co na nich fábory visí?
Ib. Ti koně mohli na zámku zůstávati. Kat.
z Žer. 174. Hrdé koně krky lámou (Hrdé
koně psi jedia = pýcha před úpadem chodí).
Phľd. 1894. 256. K., věštící zvíře. Vz Zbrt.
Pov. 69. Hra na koně. Mor. Vz NZ. III. 25.
Pověsť o původu koně (na Mělnicku). Vz NZ.
III. 151. Kdo má koně sedlo s uzdou snáze
koupiti může. Kat. z Žer. II. 158. Kuň ně-
potřebuje ani neděľe, ani svatku, ene pořadku;
Na sľúbenym koňu daleko nězajedě. Čes. 1.
V. 420. Ani kuň nad śilu něskoči. Slez. Nov.
Př. 134. Kôň hryzie gazdu i zubami i nohami
(potřebuje píce a podkov). Slov. ib. 430. Kôň
vybehá, vůl vyleží (osoch, dělá hnůj). Phľd.
1894. 196. Nosí hlavu vzhůru jako panský
kůň (o pyšném); Nebo: Hází hlavou jako
panský kůň; Klape podkovami jako kůň

(o furiantovi); Ten bude nyní na koni (lépe
se mu povede); Ten se sází na vysokého
koně (žije nad své poměry); Nejraději by
okolo sebe bil a mlátil jako kůň (o zlostném);
Starý kůň se nehodí leda pohodnému (říkají
výměnkáři). Nár. list. 1894. č. 149. odp. feuill.
Koňa, čo dobre ťahá, najviac bijú. Phľd.

1893. 700. Daj koňovi ovsa, možeš ho hnac
(hnáti) jak psa. Phľd. 1895. 187. Koně ne-
kupuj ušima, ale očima. NZ. IV. 390. Pro-
dávání koně při slov. svatbě. Vz Phľd. 1896.
41. Jdú-li do mesta pre lieky a kôň sa naraz
nechce z miesta hnúť, nemocný umre. Ib.

1894. 713. Jiné pověry ke koni se táhnoucí
vz v Zbrt. Pov. 159. — K. = stolice o třech
nohách na kování kosy. Brt. D. II. 453. —
K. bez čeľusti = čert. V Novohradsku na
Slov. Vz Phľd. 1896. 251.

Kuna. Na schoři a kuně aspoň kožich
dobrý, ale jenom v zimě (i špatný má některé
dobré vlastnosti). Na Žďársku. Nár. list. 1894.
č. 155. odp. feuill. K. v kožichu do vody ne-
leze (o opatrném). Ib. Přeje mu, jako k. sle-
pici. Šml. VII. 12. To je kôna, ten všecko
vecmôcha. Jevíč. Brt. D. II. 335.

Kuňák, a, m. = slaboch. U Žleb. NZ.
II. 695.

Kuňava, y, f. = pohanka. Slov. Phľd.
XIV. 306.

Kunčava, y, 1. = kolčava. Doubravník.
Tišn. Brt. D. II. 335., 185.

Kundolať sa = váleti se. Phľd. XII. 658.

Kundoliť sa. Oblaky dymu k-ly sa k ne-
besiam (valily se). Phľd. 1895. 733.

Kundram, u, m. = malá ožanka, cam-
dreos, 1440.

Kundrásek, ska, m., z ně.m. Gundermann;
odtud kontryhel, kondrhel. Čern. Př. 56.

Kundrátek, tku, m., rostl. Vz Vopenec
(3. dod.).

Kundrbucí = kontribucí. Jicko. Brt. D.
II. 516.

Kundruska, y, f., rostl. Vz Vošlejch
(3. dod.).

Kunffoj, e, m. = convoi, průvod. 1639.
Mus. 1894. 122.

Kuní. Pozná se jako k. stopa (o příliš
opatrném; i ten se prozrazuje). Na Žďársku.
Nár. list. 1894. č. 155. odp. feuill.

Kunica, e, f. = čepice z kuní kože. Brt.
D. II. 469.

Kunimzany, dle Dolany, území v Nitran-
sku. Phľd. XII. 74., 425.

Kunkovačka, y, f. = kukačka. V Lohovci.
Mtc. XVIII. 243.

Kunrád, a, m. = Konrád. V. Kal. 37.,
47. a j.

Kunorza, y, f., vz Koňadra (3. dod.).

Kunšice. Jan z Kunšic a na Zaječicích,
spis. Vz Bl. Gr. 285.

Kunštár = kumštýř, z něm. Slov. Dbš.

Kunštat, z Kronstadt. Čern. Př. 37.

Kuôs, u, m. (kuôsa?) = pletenec vlasů.
Lanžhotsko. NZ. IV. 439.

Kupa = krhla. Do kupy vodu načierať.
Phľd. 1894. 201.

Kupcový. K. dům, Ev. víd. 62. Joh. 2.
16. (Mnč.), člověk (= kupec). Ib. 134. Mat.
13. 45. (Mnč.).