177

Kupčiti. S Bohem je dobre k. (o rolnictví).
Zátur.

Kupé v VII.1308. b. polož před Kupec.

Kupec, z germ., got. kaupôn, sthněm.
choufôn. Gb. H. ml. I. 265. Vz Kramář
(3. dod.). Prvého kupca sa nespúšťaj. Slov.
Phľd. 1894. 195. Cf. Trh (3. dod.). Kupce vy-
povídají z Drahotína přes Lacinou do Krámu.
NZ. III. 229. K. všetko predá — aj kabát
zo sebä. Slov. Nov. Př. 335.

Kupectví = zboží. K. mírné (které se na
míru prodává). 1530. Snm. I. 378.

Kupeček, čku, m. = štětka. Brn. Brt. D.
II. 335. Cf. Kopeček (3. dod.).

Kupko, a, n. = klubko. Dšk. Jihč. I. 6.

Kuplník, u, m. = lcoplín. Brt. D. II. 437.

Kúr = nahnilé dřevo? Podrúzgal (po-
rouchal) rámik a rozbil kúr. Slov. Phľd. XII.
546.

Kura. Zapěly ho kury. Bl. Gr. 296.

Kuřačka, y, f., Raucherin, f. Sterz. IL 641.

Kuráčka, alcine. Vz Kuřáčka, Mtc. 1894.
331., Brt. D. IL 499., Kuřátka (3. dod.). —
K-čkou zove sa druhý n. třetie podoj po
otelenie, první mlezivou. Slov. Phľd. XII. 559.

Kuřák. K-ci se vypovídají z Kuřidla přes
Páleč do Kouřimi. NZ. III. 229.

Kuřáky (Brumov), vz Kuřátka (3. dod.).

Kurancovať —= týrati (cizí). Zlín a j
Brt, D. II. 335. Také v Čech.

Kuřata, vz násl.

Kuřátka, rostl. Vz Třaslačka (3. dod.). —
K. — kuřata, kuřítka, kuričky, kuřáky, lišky,
cantharellus cibarius, houba. Brt. D. II. 511.

Kuratstva, vz Kuřátstva (mléko), Phľd.
1893. 697.

Kurba = kurva. Gb. H. ml. I. 430.

Kuře. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 55.,
337. O tvarech cf. ib. 113., 126. — K. vodní =
potápka. Mtc. 1893. 308. — K. velké, houba,
vz Tanečnice (3. dod.).

Kurel, a, m., z Koller = janek. Dšk. Jihč.
I. 48.

Kuřenáč, e, m., vz Kuřačka, Střevo kuří
(3. dod.).

Kuřenec. Mand. 18.

Kúrenie — topení. K. peci. Phľd. 1895.
601.

Kurevský. Kurva k. Arch. XIV. 377.

Kuří střevo, rostl. Vz Střevo (3. dod.).

Kuřice, e, f., vz Kuřica.

Kurim, a, m., děd. v Šariši. Phľd. 1895.
439.

Kurička, vz Kuřátka (3. dod.).

Kůrka — kůrka! Tak se přivolávají sle-
pice. Phľd. 1893. 634. — Kurky = kuřátka,
souhvězdí. Slov. Čes. 1. V. 324.

Kůrka = prejz (taška). 1570. Hrš. Nach.
I. 519.

Kurní = od kur, za kury. K. peníze.
Arch. XIV. 244.

Kurník, u, m. = universitní karcer ve
XVI. a XVII. stol. Světz. 1893. 14. a.

Kuropata, y, f. = kurotev. Brt. D. II. 495.

Kurovodský, ého, m., os. jm. Arch. XIII.
260.

Kurový. K. polévka (ze slepic). Slez. Cf.
Kura. NZ. IV. 447., 500. Honit k-ho = třetí
den po svatbě choditi po domech a chytati

a bráti kury, husy, vejce, uzené maso atd.,
co se potom společně sní. Vest. op. 1893. 5.

Kuroznalec, lce, m., Hühnerolog. Sterz.
I. 1320.

Kurpění, n. = kuropění. Břez. Font. V.
355.

Kursiky = hodinky panenské (modlení
jeptišek) XVI. stol. Wtr. Živ. c. 775.

Kursistka, y, f. = studentka. Phľd. 1893.
581.

Kuršit. Cf. Curkot, Tappert (3. dod.), Zbrt.
Krj. I. 154., 246., Wtr. Krj. I. 138.

Kurtka, y, f. = sukňa, suknice = krátký
kabát. Ve Spiši a Liptove. NZ. III. 404. Cf.
Cuha (3. dod.).

Kurúš, obec v Nitransku. Phľd. XII. 74.,
425.

Kurva. Napluj kurvě do očí, bude sa na-
zdať, že to dážď prší. Slov. Nov. Př. 564.

Kus. O pův. slova cf. Gb. H. ml. L 310.
To jsou kusy, žádný celý (podivem)! ČT.
Tkč. Přišel kus na večer do dom = už hodně
na večer. Laš. Brt. D. II. 335.

Kůsa = kosíř. Wtr. Krj. I. 615., 617. —
K. = kosa. Sev. vých. Čechy. Oestr. Mon.
(Böhm.). I. 495.

Kusák, a, m., kdo pracuje od kusu, ku
příkladu krejčí. Ús.

Kusáry = kacabajka bez rukávů na pole.
Brt. 1). II. 465.

Kusle = sněžnice, norvežsky ski. Vz
Z říše vědy a práce II. 11. nn. K. v XVI. st.
Vz Wtr. Krj. I. 497.

Kuso. Jáz to dobře vědě, že lidé naši
okolo nás k. sladie, ny v hromadu vadie.
DalC. 53. 31. a j. Jinde koso sladie.

Kuspara, y, f., rostl. Vz Ott. IX. 851.

Kusý. K. nůž — bez špičky, příborový.
Mor. Gloz.

Kuše = duše. Na mou kuši, na psí duši,
na kočičí svědomí. Us. — K., ballista. Dob.
Dur. 90. Kuše a luky od polovice XVI. stol.
přestaly býti zbraní válečnou. K. jezdecká
s činklem, k. s klikou, vlaské, rohové, s bílou
sochou. Vz Wtr. Krj. I. 622.

Kušín, a, m., hora v sev. vých. Mor. Mtc.
1895. 128.

Kuška, y, m., os. jm., cf. předcház. Jakub.

Kušpina Mat. Václ., čes. spis. Mus. 1891.
104., 1895. 503.

Kušta, y, m., os. jm., cf. předcház. Jakub.

Kut, potok ve Frýdecku. Vest. op. 1893. 9.

Kutaný, dle Dolany, míst. jm. na Slov.
Phľd. XII. 75.

Kutaný. K. brambory = rozdrobené a
omaštěné. Brt. D. II. 472. Cf. Šupavo.

Kuťas, a, m. = ospalec. Jako k. se pro-
tahuje. Čejč. Hledík.

Kutati = hmatati. Starec kutal okolo
seba. Phľd. 1893. 143.

Kuten Jiří. Vz Mus. 1893. 265.

Kutera, vz Kutěra, Kutiera. Nevychádza-
júc zo svojej k-ri. Phľd. 1893. 761.

Kuthán, z něm. Glutbpfanne, f. Čerň. Př.
72.

Kuthen Mart. ze Sprimsberka. Mus. 1895.
513., 1896. 128.

Kutica = tmavý žalář. Phľd. 1896. 297.

Kultierka, y, f., vz Kutěrka. Mnoho šíja-
vala v tmavej kutierke. Phľd. XII. 664.