ISO

Kýchavica, e, f., rostl. Cf. Cemeřica (3.
dod.).

Kýchavka = bílý kořen sv. Ducha, ele-
borus albus. 1440. List. fil. 1893. 394.

Kyj. Choď na Boha s kyjom (o rouhači
nespokojeném s božím nařízením). Slov. Zátur.
Nejsme pod kyjem (pod dozorem). Laš. Brt.
D. II. 336. Bity sa kyja boji. Slez. Nov. Př.
198.

Kyjačiť = mluviti. Ve šviháčině. Brt. D.
II. 519.

Kyjanice. Na muchu netreba íci s kyja-
nicú; Do krutého Dreva k. sekeru doháňa.
Slov. Phľd. 1892. 56., 1893. 567.

Kyjanka = píst. Vek. Val. L 123.

Kyjov. Manžel z Puchová do K-va běhá
(ženu bije). 1560. Phľd. 1894. 3.

Kyjový (tanec). Vz Tanec mor. (3. dod.).

Kyka = kotouč atd. K. zlatom vyšívaná.
Phľd. 1894. 584.

Kyklit-is, idy, f., řec. = zánět těliska
řasinkovitého. Schb. Nád. 47.

Kykula, y, f. = vrch v Cbochalanských
horách a j. na Slov. Phłd. 1893. 465.

Kýla. K. mozková, encephalocele. Vz Ott.
VIII. 597.

Kylhof, vz Koplhon (3. dod.).

Kýmkoľvek = dokud. Slov. Phľd. 1895.
262.

Kymník, a, m., jezírko ve Spiši. Phľd.
XII. 75., 425.

Kyn, u, m. Za kynem Štěstěny oba spěli.
Vrch. Rol. I.—VI. 10.

Kynet, u, m. = atom. Ztk. 35. (3. vyd.).

Kynkati se = klátiti se. Kotk. 105.

Kynouti z kývnouti. Gb. H. ml. I. 438.

Kynožitel, e, m. = mrhač, ničitel. Phľd.
XII. 459.

Kynšherk, a, m., z: Königsberk. Čern.
Př. 37.

Kynštart. S k-tem má (náš pán) konec
takový, ješto .. . Arch. XIV. 282.

Kynžvart, z: Königswart. Čern. Př. 37.

Kyprý. Kypr, a, o. List. fil. 1895. 297.

Kyrotok, u, m. K. koroptví. Světz. 1895.
530.

Kyrylka. Na K-lce = poloha u Poděbr.
NZ. III. 520.

Kyrys (krunýř) = přední plech, ochranná
zbroj; plát ze 2—4 větších kovaných kusů,
později byl kován z jednoho kusu. Wtr. Krj.
I. 243., 600.

Kysaný. K. polévka. Cf. Kvasový (3. dod.).

Kysati. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 76.

Kyselec, lce, m., rostl., vz Šťovík (3. dod.).

Kyseľov, a, m., obec v Tekovskú. Phľd.
XII 155.

Kyselý. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 76.

Kysličník uhličitý. Vlastnosti jeho a pří-
prava; v ohledu zdravotnickém; upotřebení
ho. Vz KP. VI. 689.-697.

Kyslô = polievka. Phľd. 1895. 707.

Kysloměr, u, m., Acidimeter, Säuremesser,
m. Sterz. I. 93.

Kysloměrství, n., Acidimetrie, Säure-
messung, f. Sterz. I. 93.

Kyslý. Keď má byť kyslé, tak s octom.
Phľd. 1891. 442.

Kysť, kyšu = kysnouti. Chľéb nechce ně
cosi k.; Di už k. = kysat, spat. N. Hrozenk.
Brt. D. II. 326.

Kysta, y, f. = cysta, boubel. Schb. Nácl.
54. O kystách, na kraji očních víček. Vstnk.
II. 503.

Kysucký. K. nádory. Vstnk. II. 503.

Kystom, u, m. = cystom. K. ovarialní.
Cas. čes. lék. 1888. 52.

Kyša = kyselé mlieko. Phľd. 1895. 391.

Kýška. Kde si si pojiel smetanu, pojedz
si aj k-ku. Slov. Zátur.

Kytajkový. K. čepec = s kýtami (s kyt-
kami). XV. stol. Wtr. Krj. I. 109.

Kytajový. K. spodky. 1797. NZ. III. 323.

Kytkářka, y, f. NZ. IV. 302.

Kytl, e, m. = kytle. Wtr. Krj. L 345.

Kytle = šat českého lidu prostého. XV. st.
Wtr. Krj. L 90., 137. K. ženská. XV. stol.
Vz ib. 94. nn. K. = oděvací sukně prostého
lidu (krátká) formy blusovité. 1b. 137., 345.,
439., 464.

Kytlice, e, f., vz Kytle.

Kytlovič, e, m. = muž ženě podrobený.
Slov. Phľd. 1894. 760.

Kytlovitý. K. sukně. Wtr. Krj. I. 349.
Cf. Kytle.

Kývati. Kto chce žíť, nech sa kýva (pra-
cuje). Slov. Nov. Př. 127.

Kyvis, a, m., kyviska, y, f., pták, vz Ka-
menník (3. dod.).

Kyvlat, kyvtotat se = viklati se. Zlín.
Brt. D. II. 336.

Kyvňačka, y, f., jm. hory. 1635. Dml. List.
16.

Kyžliněc. Maly k. velku ďuru v hlavě
zrobi. Slez. Nov. Př. 128. Cf. Kyžlen (dod.).

kž. Místo kž psáno kx n. x: jakx, jaxto.
Gb. H. ml. L 516.

Praslovanské t, ľ. Vz Gb. II. ml. I.307.
Původní l. Ib. 302. — L se psávalo: 1, 11:
llabut; netvrdé l psávalo se: li, ly: v kaplie;
tvrdé 1 psávalo se: Í, I (1 švabachové): lála,
lysý. Cf. Gb. H. ml. I. 353., 354. -- Souhláska
1 a její povaha, lb. 327. n. Souhl. I, ł, ľ a
jejich rozvoj. Vz ib. 353., 354. Netvrdé l stříd-

nicí za bývalé střední l a za bývalé měkké /'.
Vz ib. 355. V Čechách a na záp. Mor. je jen
jedno l (u Tišn., Brt, D. II. 185.; u Litovle,
Konic a Jevíčka jest l většinou střední, í jen
místy, ib. 112.); jinde na Mor. je I a I a za
toto místy u (daua — data, dau, biu; cf.
Brt. D. II. 46.; na Slov., cf. Pastr. L. 138.;