Předchozí (179)  Strana:180  Další (181) |
|
|||
ISO
|
|||
|
|||
Kýchavica, e, f., rostl. Cf. Cemeřica (3.
dod.). Kýchavka = bílý kořen sv. Ducha, ele-
borus albus. 1440. List. fil. 1893. 394. Kyj. Choď na Boha s kyjom (o rouhači
nespokojeném s božím nařízením). Slov. Zátur. Nejsme pod kyjem (pod dozorem). Laš. Brt. D. II. 336. Bity sa kyja boji. Slez. Nov. Př. 198. Kyjačiť = mluviti. Ve šviháčině. Brt. D.
II. 519. Kyjanice. Na muchu netreba íci s kyja-
nicú; Do krutého Dreva k. sekeru doháňa. Slov. Phľd. 1892. 56., 1893. 567. Kyjanka = píst. Vek. Val. L 123.
Kyjov. Manžel z Puchová do K-va běhá
(ženu bije). 1560. Phľd. 1894. 3. Kyjový (tanec). Vz Tanec mor. (3. dod.).
Kyka = kotouč atd. K. zlatom vyšívaná.
Phľd. 1894. 584. Kyklit-is, idy, f., řec. = zánět těliska
řasinkovitého. Schb. Nád. 47. Kykula, y, f. = vrch v Cbochalanských
horách a j. na Slov. Phłd. 1893. 465. Kýla. K. mozková, encephalocele. Vz Ott.
VIII. 597. Kylhof, vz Koplhon (3. dod.).
Kýmkoľvek = dokud. Slov. Phľd. 1895.
262. Kymník, a, m., jezírko ve Spiši. Phľd.
XII. 75., 425. Kyn, u, m. Za kynem Štěstěny oba spěli.
Vrch. Rol. I.—VI. 10. Kynet, u, m. = atom. Ztk. 35. (3. vyd.).
Kynkati se = klátiti se. Kotk. 105.
Kynouti z kývnouti. Gb. H. ml. I. 438.
Kynožitel, e, m. = mrhač, ničitel. Phľd.
XII. 459. Kynšherk, a, m., z: Königsberk. Čern.
Př. 37. Kynštart. S k-tem má (náš pán) konec
takový, ješto .. . Arch. XIV. 282. Kynžvart, z: Königswart. Čern. Př. 37.
Kyprý. Kypr, a, o. List. fil. 1895. 297.
Kyrotok, u, m. K. koroptví. Světz. 1895.
530. Kyrylka. Na K-lce = poloha u Poděbr.
NZ. III. 520. Kyrys (krunýř) = přední plech, ochranná
zbroj; plát ze 2—4 větších kovaných kusů, později byl kován z jednoho kusu. Wtr. Krj. I. 243., 600. Kysaný. K. polévka. Cf. Kvasový (3. dod.).
Kysati. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 76.
|
Kyselec, lce, m., rostl., vz Šťovík (3. dod.).
Kyseľov, a, m., obec v Tekovskú. Phľd.
XII 155. Kyselý. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 76.
Kysličník uhličitý. Vlastnosti jeho a pří-
prava; v ohledu zdravotnickém; upotřebení ho. Vz KP. VI. 689.-697. Kyslô = polievka. Phľd. 1895. 707.
Kysloměr, u, m., Acidimeter, Säuremesser,
m. Sterz. I. 93. Kysloměrství, n., Acidimetrie, Säure-
messung, f. Sterz. I. 93. Kyslý. Keď má byť kyslé, tak s octom.
Phľd. 1891. 442. Kysť, kyšu = kysnouti. Chľéb nechce ně
cosi k.; Di už k. = kysat, spat. N. Hrozenk. Brt. D. II. 326. Kysta, y, f. = cysta, boubel. Schb. Nácl.
54. O kystách, na kraji očních víček. Vstnk. II. 503. Kysucký. K. nádory. Vstnk. II. 503.
Kystom, u, m. = cystom. K. ovarialní.
Cas. čes. lék. 1888. 52. Kyša = kyselé mlieko. Phľd. 1895. 391.
Kýška. Kde si si pojiel smetanu, pojedz
si aj k-ku. Slov. Zátur. Kytajkový. K. čepec = s kýtami (s kyt-
kami). XV. stol. Wtr. Krj. I. 109. Kytajový. K. spodky. 1797. NZ. III. 323.
Kytkářka, y, f. NZ. IV. 302.
Kytl, e, m. = kytle. Wtr. Krj. L 345.
Kytle = šat českého lidu prostého. XV. st.
Wtr. Krj. L 90., 137. K. ženská. XV. stol. Vz ib. 94. nn. K. = oděvací sukně prostého lidu (krátká) formy blusovité. 1b. 137., 345., 439., 464. Kytlice, e, f., vz Kytle.
Kytlovič, e, m. = muž ženě podrobený.
Slov. Phľd. 1894. 760. Kytlovitý. K. sukně. Wtr. Krj. I. 349.
Cf. Kytle. Kývati. Kto chce žíť, nech sa kýva (pra-
cuje). Slov. Nov. Př. 127. Kyvis, a, m., kyviska, y, f., pták, vz Ka-
menník (3. dod.). Kyvlat, kyvtotat se = viklati se. Zlín.
Brt. D. II. 336. Kyvňačka, y, f., jm. hory. 1635. Dml. List.
16. Kyžliněc. Maly k. velku ďuru v hlavě
zrobi. Slez. Nov. Př. 128. Cf. Kyžlen (dod.). kž. Místo kž psáno kx n. x: jakx, jaxto.
Gb. H. ml. L 516. |
||
|
|||
L.
|
|||
|
|||
Praslovanské t, ľ. Vz Gb. II. ml. I.307.
Původní l. Ib. 302. — L se psávalo: 1, 11: llabut; netvrdé l psávalo se: li, ly: v kaplie; tvrdé 1 psávalo se: Í, I (1 švabachové): lála, lysý. Cf. Gb. H. ml. I. 353., 354. -- Souhláska 1 a její povaha, lb. 327. n. Souhl. I, ł, ľ a jejich rozvoj. Vz ib. 353., 354. Netvrdé l stříd- |
nicí za bývalé střední l a za bývalé měkké /'.
Vz ib. 355. V Čechách a na záp. Mor. je jen jedno l (u Tišn., Brt, D. II. 185.; u Litovle, Konic a Jevíčka jest l většinou střední, í jen místy, ib. 112.); jinde na Mor. je I a I a za toto místy u (daua — data, dau, biu; cf. Brt. D. II. 46.; na Slov., cf. Pastr. L. 138.; |
||
|
|||
Předchozí (179)  Strana:180  Další (181) |