183

192 provazům = 288 honům = 570 záhonům
= 57.685 čtver. sáhům = 519.108 čtver. lok-
tům pražským. Vz NZ. III. 143. Ale v lidu
selském vešel v užívání lán po 60 korcích,
korec po 8 záhonech, záhon po 100 čtver. sá-
zích, což zůstalo až na naše časy. Ib.

Laň. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 36.
O strč. sklonění cf. Gb. Km. -a. 39. Divka
jako laňka (ušlechtilá, sličná, hodná). Na
Žďársku. Nár. list. 1894. č. 155. odp. feuill.

Lance. L., strč. ze střhněm. Lanze a toto
z stfranc. lance, lat. lancea, Gb. H. ml. I. 504.
Pakli k lanciem přišli by a k smlúvě dopu-
štěni byli. 1469. Čel. Pr. m. II. 23.

Lanciparija, z Landpartie, laš. Bit. D. II.
516.

Laucúch, vz Brzda (3. dod.).

Ľančar, vz Jančar (3. dod.).

Lančiar, a, m., obec v Nitran. Phľd. XII.
74., 425.

Landa, y, m., os. jm., vz předcház. Ladi-
slav. — L., y, f. = nečistotná ženská. Je-
víčko. Brt. D. II. 336.

Landkočí. L. ho dovezl. Kat. z Žer. 108.

Landkomtur, a, m. Wtr. Živ. c.733.

Landškroun. O lidové etymologii vz Čern.
Pr. 31.

Lanitva = bok úlu. Dmi. List. 27.

Laňkauf, u, m. = lit kup, z Lei(t)kauf,
mercipotus. Čern. Př. 85.

Lanolin, u, m., druh tuku. Vstnk. IV. 148.

Lap. Nezdějú lap skutka čstného. Alx. B.
325.

Lapač = náhončí. Carův 1. Kká. Suš. 33.

Lapačka = lapací loď, Kaperschiff. Sterz.
II. 10. — L. — násilné odvádění na vojnu.
lis. Jrsk. Star. pam. čes. 309.

Lapati. Nelapaj sa na to, na čo si niena-
rastol. Slov. Nov. Př. 97.

Lapiďupa, y, m. — kdo lapí (dřepí) na
ďupě (zadnici). Zlín. Brt. D. II. 330.

Lapimucha, y, f. = kdo lapá mouchy,
místo aby konal práci důležitější. Brt. D. II.
330.

Lapka = loupežník. GR. Nov. 14.

Ľápka. Ľápky = nízké pilíře z vepřovic
u zdi, na nichž jsou položeny lavice. Han.
Brt. D. II. 336., 436.

Lapkování. L. braných. XV. stol. Čel. Pr.
m. I. 193. Věci válkami nebo 1-ním (loupením)
brané. IB. II. 1003.

Lapotati. Osika vždy něco lapoce. Phľd.
1893. 130. — 1893. 321., 1891. 727.

Lápsik = potěh. L. ťa naučí, čo je remeslo.
Phľd. 1892. 587.

Ľaptikár, a, m. Phľd. 1893. 539.

Larifari, z vlas. pojmenování not: la re
fa re. Čern. Př. 22.

Larva. Larvy a maškary v XVI. stol. Vz
Wtr. Krj. I. 646.

Larvomorný. L. vosy, entomophaga. Vz
Ott. VIII.. 639. a.

Lásčisko, a, n. = láska (potupně). Phľd.
1893. 613.

Lasice. Je jako 1. (obratný, někdy i mstivý).
Na Žďársku. Nár. list. 1894. č. 155. odp. feuill.

Lasicový. L. čuba. XV. stol. Wtr. Krj. I.
158.

Láska. L. není věchet slámy. Us. Za pe-
niaze — žiadna l.Phľd. 1894, 441. Věrná 1.

věčně nezhasíná. Quis. Třš. 58. L. přílišná
i žádná zabíjí. Cop. 34. Jest to 1. jako vlčí
mák: kvete a hoří, ale makovice (svatba)
z toho nebude. Nár. list, 1894. č. 196. odp.
ťeuill. L. jak ve dvou zábavná, tak pro tře-
tího nechutnou vždy jest. Brab. 90. Tak 1.
není vždycky neblahá, dost škodí, však též
někdy pomáhá; Šílenství je 1. jen a, blud, to
moudří vědí, oko jichž to zhlídlo. Vrch. Rol.
XXIII, XXIX. 90., 51. Jak velký hvozd je
1. neprůhledná a slepý bez cíle tam každý
chodí; L. drsné srdce vlídným činí. Vrch. Rol.
XXIII.-XXIX. 51., XXXII. 105. Kdež jest
pravá 1., tuť dlouhý hněv nemá místa. Bl. Gr.
316. L. jest pouhé zmízání (rozmazlování).
U Plzně. Škard. 46. Žili spolu v lásce jako
dva listy na stromě; Které koště vymetlo kdy
lásku z domu?; Kde upřímná 1., tam andělů
na sta; Pro lásku netřeba psáti, ta přijde
sama; L. je nemoc a zdraví sejí nechce (nedá
si říci, raditi); L. odjakživa si hoví na měkké
podušce naděje. Šmť VII. 7., 151., 174., VIII.
145., 153., 156. L. s chlebem chutí jen tje-li
co jísti). Phľd. 1895. 584. L. malých panů
sama přijdě. Slez. Nov. Pr. 247. Láska není
žádný hadr, ani žádná onuce, ať je mladý nebo
starý, zbláznit (pos...) se musí. Us. Jak si lásku
panny získati? Vz NZ. III. 526., 527. — L.
= ochota a p. Jdi na lásku = z lásky (ochoty)
cesty spravovat. ČT. Tkč. — L. = lasice.
Phľd. XII. 559. — L. panská, rostl., vz Vlčí
ocas (3. dod.). L. honící či dívčí, rostl., vz
Kohútek (3. dod.).

Laskár, a, ni., os. a míst. jm. na Slov.
(v Turci). Phľd. XII. 68.

Laskati koho pěstí. Jrsk. III. 243.

Laskavec. Hojení jím na Val. Vz Vek.
Val. I. 156.

Laskavosť, verbum fictum et ineptum. Bl.
Gr. 326. A nyní všeobecné!

Laskominy. O pův. slova cf. Gb. II. ml.
I. 366., Mtz. v List, til. 1885. 175.

Laskovec, vce, m., obec v Turci. Phľd.
XII. 155.

Laský m. vlaský. L. ořech. Doudl. Kts. 15.

Lastomír, a, m., děd. v Zempl. Phľd. 1895.
383.

Lastounový. L. šaty. 1760. NZ. III. 322.

Lastůvka, y, f. = vlaštovka. V Lohovci.
Polní 1. = břehule, hirundo riparia. Mtc.
XV111. 243.

Lašek, Lásek, ška, m., os. jm., cf. před-
cház. Ladislav.

Laška, y, m., os. jm., cf. předcház. Ladi-
slav.

Lašovat po poli atd. = shledávati, kde
by se co hodilo vzíti (cizí slovo). Val. Brt.
I). II. 516.

Laštovka m. lastovka, št m. st. Dšk. Jihč.
I. 38.

Lašťovka m. laštovice, vlaštovice. Gb. H.
ml. I. 388.

Laštůvka, vz Lelek (3. dod.).

Lať. O strč. skloň, vz Gb. Km. -i. 4., 36.

Lata = buchta podlouhlá a plná (hlavně
pro čeleď). Val. Vck. Val. I, 23. — L. = zá-
plata. Łata na łatu se bije a pivo přece se
pije. Mor. Čes. 1. V. 421.

Látečnoživoucí. L. tvor. Ztk. 75. (3. vyd.).

Laténský. L. doba v Čech.; její konec