184

sahá do VIL—VIII. stol. Cf. NZ. III. 471. L.
doba zavedla ráz kultury římské a nástroje
železné místo dřívějších bronzových. Vz Těn-
ský, NZ. III. 73.

Laternička, y, f. = odkvetlá pampeliška.
Brt, D. II. 508.

Láti z lajati. Gb. H. ml. I. 91. Imper. lejte,
lejme; nyní zase: laj, lajme, lajte; přehláska
jest zrušena. Ib. 135.

Latina. Myslivecká 1. = lež. NZ. IV. 236.

Latinská. Chodí do 1-skej = do gymnasia.
Phľd. 1894. 551.

Látka = veliký hrnec (nepolévaný). Vck.
Poh. 89., Bl. Gr. 339. — L. Barvy a látky
k šatům v XVI. stol. Vz Wtr. Krj. I. 355. nn.

Latomyš, i, f. = netopýr. Čern. Př. 53.

Latopýr, a, m. = netopýr. Čern. Př. 53.

Laudemium. L-mia platilo se vrchnosti
10%, kdykoli na př. selský statek přišel v jiné
držení. L. posíl. 13. Cf. Auffank (3. dod.).

Laur, u, m., polož sem, co zaznamenáno
u chybného lour.

Laurič Jos. Cf. Mus. 1893. 260., 1895. 504.

Lauroví, polož sem, co zaznamenáno u chyb- \
ného louroví.

Laurový, polož sem, co zaznamenáno
u chybného lourový.

Lauzmpelc, e, m., jm. vinohradu na Mor.
1631. Kat. z Žer. 107. (Laus im Pelz). ^!

Lavice = lávka. Phľd. 1893. 281. Lézti
na 1-cu (hra na Mor.). NZ. III. 26. Cf. Pod-
nožka (3. dod.). Kdo se narodil pod lavkum,
něch se neraduje, že vyleze na ňu. Mor. Nov.
Př. 176. I

Lávička m. láhvička. Pror. Isa. 10. 33.
Vz Lávice, Dšk. Jihč. I. 33. (h odsuto).

Lavina, také zášust. Vz toto.

Lávka = stálý krám, u řezníků masnice.
Pekaři s lávkami naproti placbekům (něm.)
aneb těm, kteří na volný trh pekú (kteří
v předměstích anebo přes pole bydlíce tako-
vých krámů v městě neměli a jen jednou
týdně na volném trhu městském režný chléb
v pecních a koláče a krupici prodávali). 1584.
Pras. Řem. 10.—11.

Lavřín, u, m., laurus (strom). Kub. Rol.
120.

Laz. O původu slova cf. Gb. H. ml. I. 87.
Cf. Kopanice (3. dod.). Curticulae nomine
lazy. Eml. Urb. 211., 222.

Lazák, a, m. = šoupálek (pták). V Podluží.
Mtc. XVIII. 244.

Lazebničiti, badern. Sterz. I. 379.

Lázeň. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 102.,
Mkl. Fremdwörterbuch 104. O tvarech cf. Gb.
H. ml. I. 371., Gb. Km. -i. 23. Pověry o ní
vz v Zbrt. Pov.

Lázeňský, přítok Černé ve Frýdecku. Věst.
op. 1893. 10.

Lazičné = tratě na Újezdsku u Uher.
Brodu. MzO. 1890. 125. (Šd.).

Lazikať, iterat. slovesa łaziť. Přer. Brt.
D. II. 336.

Laziti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 87.

Lazkana, y, f. = rumpál k vytahování
kotví. Pref. Mus. 1894. 355.

Lazný. Lazný írek = majetok v laziech
ležiaci. Phľd. 1893. 626.

Lazová, é, f., trať ve Frýdecku. Věst. op.
1893. 10.

Lazov'an, a, m. = łazník. Slov. Brt. D.
II. 336.

Lazuka. O pův. slova cf. Gb. H. ml. 1.87.

Lazy = obec v Liptove. Phľd. XII. 251.

Lbí, n., vz Leb.

ldr m. lr (d vsuto): baldrian z valeriana,
Gb. H. ml. I. 409., Uldrych. Dšk. Jihč. I. 16.

-le, příp. jm. os.: Andrle, Eberle, Nikerle
(původu něm.), Havrdle, Kouble. Vz Kbrl.
Sp. 13. V Morkovicích mění se v -li: v truhli.
Brt. D. II. 62.

1. Le m. lě.Vz Gb. H. ml. L 198.

2. Le = hle. Dšk. Jihč. L 33.

Lé m. lie. Vz Gb. H. ml. I. 198., 192.

2. Leb. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 17.

Lebavěti = vyrudnouti. Slov. Brt. D. II.
336.

Lebavina, y, ť. = úlehle, na níž jest zde
onde nějaký chrást. Slov. Brt, D. II. 336. —
L. — ovčí nemoc jako prašivka, vlna schází,
ovce lebaví. Ib. 492.

Lebavosť. Phľd. 1895. 152.

Lebavý. Phľd. 1895. 425.

Lebduška = levduška, pták. Kotk. 159.

Lebeda. L. bílá, matha, calamentum. 1440.
List. fil. 1893. 393. — L., atriplex. Cf. Zdu-
vač (3. dod.).

Lebka = kuželovitý přístřešek u hřebene
střechy. Slez. NZ. IV. 12. — L. = zbroj. Vz
Přílbice, Helm (3. dod.), Kraboška (3. dod.). —
L. noční = čepec. Wtr. Krj. I. 384.

Lebkáček, čka, m. = černohlávek, sylvia
atricapilla. Mor. Mtc. 1893. 304. Cf. Černo-
hlávek. Brt. D. II. 496.

Lec = leč. Dšk. Jihč. I. 44.

Léceti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 49.,
81. O tvarech cf. ib. 106.

Léci. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 83.

Leckať, lekstat = lechtati, lektati. Dšk.
Jihč. I. 36.

Léč jedu = léčící moc. Vrch. v Baudel.
32. — L. (lýč) = houžev. Brn. Brt. D. II. 336.

Léčebný. Domácí prostředky 1-bné. Vz
Ott. VII. 796.

Léčení. L. lidové. Vz Zbrt. Pov. 159.

Led = lid. V Chromči na Mor. List. fil.
1894. 79.

Ledacos. Toto slovo má Bl. Gr. 274. za
ineptum m. lecos.

Ledachtor, a, m. = redaktor. Us. List.
fil. 1893. 467.

Ledajá(če)k, Durchgänger, m. Sterz. I.
718.

Ledakdes dle Bl. inepte m. leckdes. Bl.
Gr. 274.

Ledek, alumen. 1440. List. fil. 1893. 393.

Leden. Teplý 1. plní kněžské obory (hřbi-
tovy). Duf. 242. Prší-li n. sněží-li v lednu
mnoho, stromy, vrchy a doly škodu trpí. Vck.
Val. I. 161.

Ledenec, nce, m., rostl. Vz Stručina (3.
dod.).

Ledňáček, alcedo ispida, místy na Mor.
rybářík, rybar, rybák, ledňák, ledňáček, rá-
kosník, vodní kos. Vz Mtc. 1893. 301. Také:
ledník, vodní raška (Slez.), kakalužka (Opav.).
Brt. D_; II. 493.

Ledňák, a, m., vz Ledňáček (3. dod.).

Lednice pro domácnosť, Eisschrank für
Hausbedarf. Jeř.