Předchozí (184)  Strana:185  Další (186)
185
Ledník, a, m., vz Ledňáček (3. dod.).
Ledno = jedno. Rožmb. 128. a j. — Gb.
II. ml. I.
ledovati = led vysekávati, aby mohl do
vody vnikati vzduch rybám. Cejč. Hledík.
Ledúch, a, m., území v Nitře. Phl'd. XII.
74., 425.
Ledví. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -a. 39.
Ledvina, slov. ladvina. O pův. cf. Gb. H.
ml. I. 106.
Ledvý. Ledvou núdzou vydrela sa (liška)
mu (vlku) z náručia. Phl'd. XII. 721.
Ledyco (= ledaco) = látka, která se v ho-
řejší části z předu sukně přidávala, nedostá-
valo-li se při šití kamlotky kusu látky. Slez.
Vést, opav. 1894. č. 4. str. 9.
Lef ký = lehký, h v f. Dšk. Jihč. I. 32.
Lega, y, f. = páska. L. u sukně. Slez.
Věst. opav. 1894. č. 4. str. 12.
legát = židle. NZ. III. 527.
Legátka. L-tku zdvíhat (hra). Mor. Vz
NZ. III. 26., Legát.
Legenda. Cf. Vlč. Lit. 7., 17., 19. - L.
= titul. Pečeť má latinskou 1-ndu: Sigillum
opific. fabr. (fabrorum) ferr. civit. Fridecensis.
Pras. Řem. 41. a j.
Legendista, y, m. Zbrt. Pov. 24.
Legramá, reglmá, z fr. reglement. Us.
Čern. Př. 68.
Legramace, e, f., z lat. reclamatio, odvo-
lání-se proti odvodu. Us. Cern. Př. 68.
Legruta, y, m., z fr. reeroute (rekrut) =
branný dorost z lat. resrescere. Us. Čern. Př. 68.
Leguř, e, m. = rekurs. Us. u Zbirova. Gb.
11. ml. I. 351., 450.
Lehací šaty. Arch. XIII. 93.
Lehce. Pro tento tvar uvádí se ze strč.
mnoho dokladů v List. fil. 1895. 95.; lehko
jest tam také s dostatek doloženo.
Lehko. Vz předcház. Lehce.
Lehkokroký. Zbrt, Tan. 284.
Lehkokřídlý ruch. Kká. Puš. Roz. 32.
Lehkonohý. L. družina balletní. Nár. list.
1894. č. 221. 9.
Lehkoplynoucí. L. verše. Vlč. Bás. 25.
Lehkoštěpný. L. dřevo. Vz Ott. VIII. 13. a.
Lehkoživ, a, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.
Lehký. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 53.
Lehněji = lehčeji. Val. Vek. Val. I. 141.
Lehnouti, slov. ľahnúť. O tvarech cf. Gb.
II. ml. I. 106.
Ľehostaj. Ľ. si robiť (= dobrú vôlu); Ľ.
mať. Phľd. 1894. 440. Ci vám je ľ. = dobre
vám je, máte dobrú vôľu. Na Zvolen. Phľd.
1894. 375. Myši majú ľ., ked ňeňi doma ko-
cúra (mají pré, svobodu). Ib.
Lehota (Lhota) na Slov. O pův. slova cf.
Phľd. XII. 67., 153.
Ľehučká = slepice. Ve šviháčíně. Brt. D.
II. 520.
Lehúčky. L. má Bl. Gr. 278. za mora-
vismus.
Lech. O pův. cf. Kotk. 132.
Lechtník, u, m. = lichník; chtn m. chn.
Dšk. Jihč. I. 19.
Lejdiš, e, m. = lindyš. Wtr. Krj. I. 116.,
365.
Lejchéř, ze střhněm. leicher, deceptor. Gb.
H. ml. I. 150., 461.
Lejk, a, m. = lajk, laik. Sum. I. 467., NZ.
III. 237., Gb. H. mí. I. 135.
Lejník m. lénník, vasallus. Rozk. 1635.,
Pass. 627.
Lejnomil, brouk. Cf. Ott. VIL 901.
Lejsek šedohnědý, muscicapa grisola: mu-
chárek, mochárek, třepotka,
místy na Mor.
Vz Mtc. 1893. 303.
Lejtenamht, a, m. = lieutenant. 1628.
Čel. Př. m. I. 560.
Lejtingar, a, m. = nějaký cizí vyšší vojen.
hodnostář. Snm. I. 522.
Lejtka, y, f. = lýtko. Od lejtky až do kot-
níku. Kat, z Žer. II. 228.
Lejtna. Řídké, výkaly vyvážejí v lejtnách
na luka a pole. ČT. Tkč.
Lejtřík, u, m. = říčičice, prosevadlo. 1596.
Mus. 1894. 511.
-lek, příp. jm. vlastn. zdrobn.: Skopálek,
Cmuchálek, Dohnálek, Mazálek, Doležálek.
Vz Kbrl. Dmžl. 11.
Lék. Léky obec. lidu na Slov. Vz Phľd.
XII. 564. nn. Léčení nemocí léky na Val. Vz
Vck. Val. I. 124. Pil ľéky, až ho vlékli (na
hřbitov). Mor. Čes. 1. V. 421.
Lékařství = prostředek, lék. Protož jich
nedostatku 1. příhodné chtíc připraviti. 1411.
Dml. List. 10. L. ve středověku. Cf. Vlč. Lit,
279.
Lekavec, vce, m., rostl., vz Zelina křehká
(3. dod.).
Lekce. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -a. 38.
Lekllice = ženská sukně černá bez života,
dole s modrou obrubou. Slez. Věst. op. 1894.
12., Brt. D. II. 464.
Lekno = stulkep, stulikep, nemifer, rostl.
1440. List. fil. 1893. 395.
Leknouti se. O pův. slova cf. Gb. H. ml.
I. 49.
Lekořice, z lat. liquiritia a to z řec ylv-
KUQQÍ£a
= sladký kořen, osladič, Lakritzen.
List. fil. 1893. 395., Cern. Př. 59.
Lekovací formule. Zbrt. Pov. 45.
Lekovadlo = formule zažehnávací. Cf.
Zbrt. Pov. 36., 57.
Lekování. Hádání, žehnání a 1.1500. List.
fil. 1895. 137. (Rokyc. Post.).
Lekovati na psotník. Vz Zbrt. Pov. 62.
Lekstať = lechtati, lektati. Dšk. Jihč. I.
36. Cf. Leckať (3. dod.), Lesktati (3. dod.).
Lekstivý = lektivý/. Dšk. Jihč. I. 41.
Lektorka, y, f. Při jídle čte 1. (jeptiška
v klášteře). Wtr. Ziv. c. 780.
Lektvař. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i.
21. — Vz Ott. VIII. 484. a.
Lelek, caprimulgus europaeus, místy na
Mor.: lolek, lulek, noční laštůvka. Vz Mtc.
1893. 301.
Ľelík, u, m., vz Cop (3. dod.).
Lelov, a, m., obec v Komárnsku. Phľd.
XII. 246.
Lelovce, obec v Komárnsku. Phľd. XII.
246.
Leluja, rostl., vz Šabla 3. dod.). Vyšívání
na leluja v Kunovsku na Mor. Vz NZ. IV.
222., 232.
lem, u, m. = houžev. Plť je sp'ata březo-
vými ľémy. Val. Brt. D. II. 337., Vck. Val.
I. 15.
Předchozí (184)  Strana:185  Další (186)