186

Lemech, n, m. = lenoch u židle. Telč.
Brt, I). II.337.

Lemeš. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 81.

Leměz. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I.55.
O tvarech vz Gb. H. ml. I. 114. Lemězy =
trámy, na nichž leží latě a vůbec krytba. Ott.
VIII. 7. b. L. = stavební dříví prostřední síly.
NZ. II. 646. Je to za lemězemi (za krokví
vůbec). Ib. IV. 207. Lemízek. Ib.

Lemízek, zku, m. L-zky = tyče pres konce
kobylek pro stříšku plaňkovou natažené. Chod.
NZ: IV. 318.

Len, slov. len a lan. Ob. II. ml. I. 59. Vz
Hněvati se (3. dod.). V pátek mě nesej, v so-
botu mě neplej, a v neděli se na mě nedívej;
Když jej plečky plejí lezouce po kolenou, volá
prý: Jen se po mně, jak chceš, válej, jen mě
v trávě nenechávej. U Humpolce. NZ. II. 561.
O jeho pěstování vz ib. 560. nn. L. dá mnoho
práce, ale člověk dočká se přece někdy ko-
šile, a když ne košile, aspoň pytle. Nár. list.
1891. č. 169. odp. feuill. O jeho pěstování na
Mor vz Brt. I). II. 411. L. panni/ Marie,
rostl. Vz Čistec (3. dod.).

Lén, léň = lenosť. O strč. skloň. cf. Gb.
Km. -i. 23.

Lenařiti = obchod se lnem míti. Světz.
1893. 321. b.

Lenartov, obec v Šariši. Phľd. XII. 155.

Lence = jen že. Slov. Čes. 1. V. 174.

Lender, dru, m. Vz Tanec slez. (3. dod.).

Lenivý. Lidé 1-ví jsou v domě jen pro pa-
rádu a pro zlosť jako v obilí chrpa n. koukol.
Nár. list. 1894. č. 169. odp. feuill. L. moc
chodí a skúpy mnoho stroví, slov.; L. jako
veš. Nov. Př. 137., 547.

Lénník = man, Vasall. Kub. Rol. 22.

Lenoch. L. cti nedochází. Bl. Gr. 364. Ty
lenochu jeden zhnilý, plesnivý, červavý! Čejč.
Hledík. L. leží a bída za ním běží. Čes. 1. V.
421.

Lenost' k boží službě. Hus. (List. til. 189(5.
66.)

Lenovati. V prácech že se nelenoval. 1526.
Snm. I. 22.

Lenovičky, pl., f., rostl. Vz Słovién (3.
dod).

Lenůšek, šku, m. = židle. Brt, D. II. 436.

Léný = líný. Chč. S. 7. Lén, a, o. List.
fil. 1895. 323. Ať k napomínání jazyk lén
není. Ib.

Lenýř, e, m. Kabát s 1-řem asi = kabát
s vyšitým vlněným ornamentem (fr. laineur,
lain = vlna). Vz Wtr. Krj. I. 438.

Leopold. Odvozeniny vz v Kotk. 24.

Lep. O původu slova cf. Gb. II. ml. I. 72.
My zde jako na lepě sedíme (nemohouce se
z Přerova hnouti pro nemoc). Kat. z Žer.
II. 38.

Łepá, łepka, łépečka, y, f.— čepička. Val.
Brt. D. II. 469.

Łepač, e, m. = plátno natažené na oblouku
hrabice. Brt. D. II. 452.

Lepčík, u, m., rostl. Mor. Duť. 23.

Łépečka, vz Lépa (3. dod.).

Lepek, sapularia, rostl. 1440. List. fil.
1893. 396.

Lepenica = podlaha v chalupách z hlíny
ubitá. Laš. Brt. D. II. 434.

Lepenka = hlína smíchaná se slamou
drobně rozsekanou. Chod. NZ. II. 567.

Lepernica, e, f. Je po mužských jako 1.
Žďár. Brt. D. II. 337. Cf. Lepenia.

Lepič, e, m. -— mazal půdy a světnice uvnitř
a zvenčí. 1606. Mtc. 1891. 170.

Lepivka, y, f., rostl. Vz Kohútek (3. dod.).

Lepka = lebka, přílbice. Bl. Gr. 174.

Łépka, vz Łépa (3. dod.).

Lepkáč, e, m. Pšenica je prerastaná 1-čom.
Slov. Nár. nov. IV. 80.

Lepkavina, y, f., slovo nové. Krok 1892.
369.

Lepký. L. młoře. O pův. slova cf. Krok V.
246.

Lepila., y, f. = silenka lepivá. Kunšt. Brt.
D. II. 337.

Lepohlasý, eufonický. Ott. VIII. 799.

Łepocha, łepucha, y, f. — chamula ze suší
(sušeného ovoce). Laš. Brt. D. II. 477.

Lepomluvnosť, eufradie. Ott. VIII. 799.

Lepotat = tlachati. Val. Brt. D. II. 337.

Lepotvárný. L. ruce, Ml. Hüb. 198., ma-
lina, Słow. 58., vděk, tělo. Čch. Otr. 45., 51.

Lépsti v druhých dodatcích špatně zařa-
děno m. leptati. Lépsti jest v rejstříku Han-
ko vy Sbírky, v textu je ,lepce' (od leptati).
Liš.

Lepší, subst, Aby pro své I. povolně se
ukázali. Snm. I. 405.

Lepúch, u, m. = pohlavek. Mor. a slov.
Nár. list. 1896. č. 100. odp. feuill.

Łepucha, vz Łepocha (3. dod.).

Łepúška, y, m. — četník. Ve šviháčině.
Brt. D. II. 521.

Lerfáll, u, m. = lerpán. Brt. D. II. 516.

Les. Který les jest bez listu? Jedlový. NZ.
III. 35. Choditi k lesu = do práce v lesích.
Na Žďársku. Nár. list. 1894. č. 107. odp. ťeuill.
Co z lesa, to do lesa (surovec zůstane surov-
cem). Phľd. 1895. 186. Dlouho hledal cestu
z lesa (nevěděl si rady). Šml. VIII. 72. Co
se v lese narodi, zase k lesu tahně. Slez.
Nov. Př. 39. O pověrách k němu se táhnou-
cích vz Zbrt. Pov. 160.

Lesák, a, m. = kdo pracuje v lesích. Světz.
1894. 351. b.

Ľesek, ska, m., vz Dlask (3. dod.), Žluto-
chvost (3. dod.).

Lesklec, klce, m., lebia, brouk. L. černo-
nohý, 1. nigripes, černopásý, crux minor, lo-
patkoskvrnný, scapularis, ramenoskvrnný, hu-
meralis, trojskvrnný, trimaculata, modrohlavý,
cyanocephala, zelenohlavý, chlorcephala, rudo-
hlavý, 1. marginata. Vz Klim. 75.-76.

Lesklopůvabný. L. bublina. Šml. II. 40.

Leskovec, vce, m., přítok Ostravice. Věst.
op. 1893. 10.

Ľéskovňák, u, m., val. = kozák houba.
Vz Kozák (3. dod.).

Leskový. L. olej. 1440. List. fil. 1893. 392.

Lesktati strč. mi. lekstati, lektati. Gb. II.
ml. I. 549.

Leskulec, lce, m., galbula, pták. Vz Ott,
IX. 837.

Lésky voňavé (lístky, sev. Mor.), vz Vra-
tyč (3. dod.).

Lesmistrovství, n. Cel. Pr. m. II. 343. a j.

Lesná či Ležná, území v Zemplín. Phľd,
XII. 251.