187

Lesňák, a, m. = stehlík nejmenší, bělavý.
Brt. D. II. 494.

Lesní muž, jenž běhá za soumraku okolo
lesa v podobě velikého psa. U Žel. Brodu.
Vz NZ. III. 32.

Lesniti —= les vysazovati. Zvolen.

Lesť. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 36.

Lestně. Mnoho dokladů ze strč. vz v List,
fil. 1895. 106. L. věci ohlašují. Chč. Mik. 454.

Lestněpochlebník, a, m. Toto slovo utvo-
řil Br. M. Červenka. Bl. Gr. 170. je zamítá
a opravuje v: lstivý pochlebník.

Lestněúkladník, a, m. Toto slovo utvořil
Br. M. Červenka. Bl. Gr. 170. je zamítá a
opravuje v: lstivý úkladník, lstivý, úkladní
člověk.

Lestnopochlebný, novum et fictum. Bl.
Gr. 325.

Lestný. Ze sem jako 1. učinil. Chč. Mik.
423.

Leši, n. = lišej. Han. Brt. D. II. 488.

Leštie, n. = léskoví. Phľd. 1894. 109.

Letáč, e, m. = část vřetena na obou jeho
stranách. V Hontě. Phľd. 1894. 310.

Letáček, čku, m. = úl. Phľd. XII. 32.

Letačka, y, f. = malý, ligotavý, okrúhly
pliašok (plíšek). V Hontě. Phľd.

Leták, u, m., Flugschrift. Nár. list, 1894.
č. 52., 292.

Létavý. L. plod = ptáci. Varš. 1. L. pří-
stroj. 1487. Krok. 1895. 46. L. směr. Am.
Orb. 15.

Letěti. O ,leťaľ v Rkk. vz Mus. 1896.
252., Mus. fil. 1896. 231.

Létharka, y, f. = jízda na koních (o svatbě).
Jevíčko. Brt, D. II. 337.

Letmý. L. pohled. Světz. 1894. ě. 342.

Letnice. Lidové žerty v 1-cích. VzNZ. III.
533. O strč. skloň, slova cf. Gb. Km. -a. 22.
Slavení letnic na Val., vz Vck. Val. I. 84.,
na Přeloučsku, vz NZ. IV. 510.

Letníček asi = věnec panenský na léto.
Wtr. Krj. I. 375.

Letnčí rouška, Wtr. Krj. I. 380.

Léto. Jaké 1., taká zima; bylo-li veliké
horko, bude tuhá zima. Tomu je to jako roz-
právka o lonském létě, ježto jest daleko od
něho (málo známé). Chč. (Vlč. Lit. 178.).
V ľeće se žáden něupeče, ale v zimě to ľeckdo
zmrzne. Mor. Čes. 1. V. 421. Hm, v lete —
dobre je aj Bete; ale v zime, charissime! Slov.
Nov. Př. 457.

Letocha, y, m. a f. = kde léče, se toulá.
Laš. Brt, D. II. 337.

Letojšek, ška, m. = letošek. Zlín. Brt. D.
I. 36.

Letopis. Staré 1-sy. Vz Vlč. Lit. 234., 280.

Letopočetní. L. pořádek. Pras. Těš. 6.

Letorasl = ratolesl atd. Gb. H. ml. I. 541.
O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 19. Vz násl.

Letorast´, i, f. Strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 36.

Letorosl = letorasl, m. letorostl, t odsuto.
Gb. II. ml. I. 398.

Letošák, a, m. = odstávce. Duf. 216.

Letoun, exocoetus, ryba, Vz Ott. VIII. 956.
■ Letovati (v létě bydleti): na vrchoch.
Phľd. 1895. 1.

Letovka, y, f. = pájka. Dhnl. exc.

Letúšek, ška, m. = letošák (3. dod.). Brt,
D. II. 337.

Leukocyt, u, m. Vstnk. II. 425.

Leukocytický. L. krev. Vstnk. II. 425.

Leukocytosa, y, f. Vstnk. II. 425., III.
383. L-sa. Pod. Vlad. Růžička. V Praze 1893.

Leukoftalein, u, m. Vstnk. IV. 9.

Lev. Lva nerodí laň, k tomu třeba lvice.
Vrch. Rol. XNXI. 48. Jeden lev mnoho jele-
nuov na útěk obrátí. Alx. Nach. 204.

Levandule, z lavendule, přesmyknutím
samohlásek. Gb. H. ml. I. 550.

Levantin, u, m. = hladké hedvábí. Duf.
198.

Levantinový. L. šaty. Vz Levantin. Vykl.
Svat. 9.

Levča = lišeň u vozu. U St. Hrozenk. Brt.
D. II. 446.

Levčiti komu co = ulehčovati. Han. Brt.
D. II. 337.

Levhart, z střhněm. lipharte. Mtz.

Levica, e, f. — lvice. Slov. Pastr. L. 16.

Levice, e, f., obec v Tekove. Phľd. XII.
155.

Levniti. Slzy 1-ly ťažkosti srdca, Phľd. XII.
430.

Levoň. 1440. List. fil. 1893. 391.

Levostrannosť, i, f. = užívání levé strany),
levé ruky. NZ. IV. 75.

Levotočivosť, i, f. Vstnk. III. 247.

Levovazně. Trámy 1. položené, tvoří-li
lícné plochy jednu rovinu směrem v levo. Vz
Ott. VIII. 1.

Levulin, u, m., bylinný cukr. Vstnk. IV. 21.

Levulinový. L. kyselina. Vstnk. III. 250.,
IV. 27., 118.

Levulosa, y, f. Vstnk. III. 391., 435.

Levulosový. L. syrup. Vstnk. III. 436.

Levý. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 22.

Lexa, z Alexa. Cf. Gb. H. ml. I. 125.

Leyk = laik. Bl. Gr. 151., Kabt. 1.

Lezáček, čka, m., vz Šoupálek (3. dod.),
Brt. D. II. 493.

Lézačka, y, f., vz Blézačka (3. dod.).

Ležák, a, m., vz Šoupálek (3. dod.).

Lezavka, y, f., vz Brhlík (3. dod.), Brt,
D. II. 496.

Lezek, zka, m., vz Šoupálek (3. dod.).

Lezoun, ryba. Cf. Ott. X. 626.

Lézti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 87. Tak ně
(mně) zuby na vrch ľezú (když kdo mluví
o něčem kyselém). Val. Brt, D. II. 337. L.
jak rak, jak slimák. Slez. Nov. Př. 646.

Lež. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 313. O strč.
skloň. vz Gb. Km. -i. 46. Huba se mu otevře
na malou 1. jako na velkou; Huba se stejně
zavře po pravdě jako po lži. CT. Tkč. Kto
se lžou zachádza, o vieru přichádza. Slov. Nov.
Př. 67. — L. = drobný prach uhelný. Nár.
list. 1894. č. 352. odp. feuill.

Ležácký. L. sklep = kde pivo leží, aby
bylo vyleželé. Nár. list. 1894. č. 307.

Ležák, u, m. = kniha, která neprodaná
ve skladě nakladatelově leží. Nár. list. 1895.
č. 5. feuill. — L., a, m. = rukojmě v hospodě
ubytovaný. Půh. V. 165.

Ležeti jak: k smrti (na smrť), za mrtvého.
Brt. D. II. 288., 289. — jak dlouho. Nelež
pořád, šak se dosť naležíš v hrobě; Kdo dłuho
ľiha, teho chľeb odbiha. Mor. Čes. 1. V. 421.

Ležička v Přer., v okolí łužička. Brt, 1).
II. 37.



	187

	Lesňák, a, m. = stehlík nejmenší, bělavý. Brt. D. II. 494. Lesní muž, jenž běhá za soumraku okolo lesa v podobě velikého psa. U Žel. Brodu. Vz NZ. III. 32. Lesniti —= les vysazovati. Zvolen. Lesť. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 36. Lestně. Mnoho dokladů ze strč. vz v List, fil. 1895. 106. L. věci ohlašují. Chč. Mik. 454. Lestněpochlebník, a, m. Toto slovo utvo- řil Br. M. Červenka. Bl. Gr. 170. je zamítá a opravuje v: lstivý pochlebník. Lestněúkladník, a, m. Toto slovo utvořil Br. M. Červenka. Bl. Gr. 170. je zamítá a opravuje v: lstivý úkladník, lstivý, úkladní člověk. Lestnopochlebný, novum et fictum. Bl. Gr. 325. Lestný. Ze sem jako 1. učinil. Chč. Mik. 423. Leši, n. = lišej. Han. Brt. D. II. 488. Leštie, n. = léskoví. Phľd. 1894. 109. Letáč, e, m. = část vřetena na obou jeho stranách. V Hontě. Phľd. 1894. 310. Letáček, čku, m. = úl. Phľd. XII. 32. Letačka, y, f. = malý, ligotavý, okrúhly pliašok (plíšek). V Hontě. Phľd. Leták, u, m., Flugschrift. Nár. list, 1894. č. 52., 292. Létavý. L. plod = ptáci. Varš. 1. L. pří- stroj. 1487. Krok. 1895. 46. L. směr. Am. Orb. 15. Letěti. O ,leťaľ v Rkk. vz Mus. 1896. 252., Mus. fil. 1896. 231. Létharka, y, f. = jízda na koních (o svatbě). Jevíčko. Brt, D. II. 337. Letmý. L. pohled. Světz. 1894. ě. 342. Letnice. Lidové žerty v 1-cích. VzNZ. III. 533. O strč. skloň, slova cf. Gb. Km. -a. 22. Slavení letnic na Val., vz Vck. Val. I. 84., na Přeloučsku, vz NZ. IV. 510. Letníček asi = věnec panenský na léto. Wtr. Krj. I. 375. Letnčí rouška, Wtr. Krj. I. 380. Léto. Jaké 1., taká zima; bylo-li veliké horko, bude tuhá zima. Tomu je to jako roz- právka o lonském létě, ježto jest daleko od něho (málo známé). Chč. (Vlč. Lit. 178.). V ľeće se žáden něupeče, ale v zimě to ľeckdo zmrzne. Mor. Čes. 1. V. 421. Hm, v lete — dobre je aj Bete; ale v zime, charissime! Slov. Nov. Př. 457. Letocha, y, m. a f. = kde léče, se toulá. Laš. Brt, D. II. 337. Letojšek, ška, m. = letošek. Zlín. Brt. D. I. 36. Letopis. Staré 1-sy. Vz Vlč. Lit. 234., 280. Letopočetní. L. pořádek. Pras. Těš. 6. Letorasl = ratolesl atd. Gb. H. ml. I. 541. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 19. Vz násl. Letorast´, i, f. Strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 36. Letorosl = letorasl, m. letorostl, t odsuto. Gb. II. ml. I. 398. Letošák, a, m. = odstávce. Duf. 216. Letoun, exocoetus, ryba, Vz Ott. VIII. 956. ■ Letovati (v létě bydleti): na vrchoch. Phľd. 1895. 1. Letovka, y, f. = pájka. Dhnl. exc. Letúšek, ška, m. = letošák (3. dod.). Brt, D. II. 337.	Leukocyt, u, m. Vstnk. II. 425. Leukocytický. L. krev. Vstnk. II. 425. Leukocytosa, y, f. Vstnk. II. 425., III. 383. L-sa. Pod. Vlad. Růžička. V Praze 1893. Leukoftalein, u, m. Vstnk. IV. 9. Lev. Lva nerodí laň, k tomu třeba lvice. Vrch. Rol. XNXI. 48. Jeden lev mnoho jele- nuov na útěk obrátí. Alx. Nach. 204. Levandule, z lavendule, přesmyknutím samohlásek. Gb. H. ml. I. 550. Levantin, u, m. = hladké hedvábí. Duf. 198. Levantinový. L. šaty. Vz Levantin. Vykl. Svat. 9. Levča = lišeň u vozu. U St. Hrozenk. Brt. D. II. 446. Levčiti komu co = ulehčovati. Han. Brt. D. II. 337. Levhart, z střhněm. lipharte. Mtz. Levica, e, f. — lvice. Slov. Pastr. L. 16. Levice, e, f., obec v Tekove. Phľd. XII. 155. Levniti. Slzy 1-ly ťažkosti srdca, Phľd. XII. 430. Levoň. 1440. List. fil. 1893. 391. Levostrannosť, i, f. = užívání levé strany), levé ruky. NZ. IV. 75. Levotočivosť, i, f. Vstnk. III. 247. Levovazně. Trámy 1. položené, tvoří-li lícné plochy jednu rovinu směrem v levo. Vz Ott. VIII. 1. Levulin, u, m., bylinný cukr. Vstnk. IV. 21. Levulinový. L. kyselina. Vstnk. III. 250., IV. 27., 118. Levulosa, y, f. Vstnk. III. 391., 435. Levulosový. L. syrup. Vstnk. III. 436. Levý. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 22. Lexa, z Alexa. Cf. Gb. H. ml. I. 125. Leyk = laik. Bl. Gr. 151., Kabt. 1. Lezáček, čka, m., vz Šoupálek (3. dod.), Brt. D. II. 493. Lézačka, y, f., vz Blézačka (3. dod.). Ležák, a, m., vz Šoupálek (3. dod.). Lezavka, y, f., vz Brhlík (3. dod.), Brt, D. II. 496. Lezek, zka, m., vz Šoupálek (3. dod.). Lezoun, ryba. Cf. Ott. X. 626. Lézti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 87. Tak ně (mně) zuby na vrch ľezú (když kdo mluví o něčem kyselém). Val. Brt, D. II. 337. L. jak rak, jak slimák. Slez. Nov. Př. 646. Lež. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 313. O strč. skloň. vz Gb. Km. -i. 46. Huba se mu otevře na malou 1. jako na velkou; Huba se stejně zavře po pravdě jako po lži. CT. Tkč. Kto se lžou zachádza, o vieru přichádza. Slov. Nov. Př. 67. — L. = drobný prach uhelný. Nár. list. 1894. č. 352. odp. feuill. Ležácký. L. sklep = kde pivo leží, aby bylo vyleželé. Nár. list. 1894. č. 307. Ležák, u, m. = kniha, která neprodaná ve skladě nakladatelově leží. Nár. list. 1895. č. 5. feuill. — L., a, m. = rukojmě v hospodě ubytovaný. Půh. V. 165. Ležeti jak: k smrti (na smrť), za mrtvého. Brt. D. II. 288., 289. — jak dlouho. Nelež pořád, šak se dosť naležíš v hrobě; Kdo dłuho ľiha, teho chľeb odbiha. Mor. Čes. 1. V. 421. Ležička v Přer., v okolí łužička. Brt, 1). II. 37.