188

Ležisko, vz Spisko (3. dod.).

Ležka, y, f. Ten člověk je lživý jako 1.
Seyk. Ruk. 54.

Lezná, é, f., vz Lesná (3. dod.).

Lhář. Lháři vypovídají se z Velhánic přes
Jistec do Věřic. NZ. III. 229. Kdyby mi duši
na dlaň vyplul, tož mu nevěřím (lháři). Vek.
Val. I. 110.

Lháti. Jakož oni lžíce praví. Chč. S. 335.
Jistě nelhu. XVIII. stol. Vz NZ. III. 515.
Boli traja bratia: prvý luhal, druhý kradol,
tretí visel (kdo lže, ten krade a visí). Phľd.
1894. 197. -- komu. Protož tak lží lidu, aby
jim své orodování sladko činili. Chč. S. 329.
Kteráž (orodování) sobě lží nestydatě. Ib. —
čím. Vždyť má také to, čím se lže. ČT. Tkč. —
jak. Když dobře zelže, jak dyby pravdu mlu-
vil. Vek.'Val. I. 107.

Lhota, v Lašsku Lihota z lsgot, b změ-
něno v i. Gb. II. ml. I. 58. Je ze Lhoty =
lenoch. Vek. Val. I. 110.

li mění se v h: poleca, stoleca, led. U Le-
tonic, Brna, Brt. D. II. 155., 161.

Liatovec = žltý (bronzový) zvonec. Phľd.
1893. 465.

Liatovčok, ovečku, m., zdrobn. liatovec,
Zvončeky, liatovčeky zahlaholily v dedine.
Phľd. 18*94. 109.

2. Libačka. Buče sa trasú ako l. Phľd.
XII. 717.

Libačkový. L. vienec (= svatební). Slov.
Čes. l. V. 424.

Líbání = tanec. Vz Tanec čes. (3. dod.).

Libeček, lentiscus. Léčení jíní na Val. Vz
Vek. Val. I. 156.

Libéz (libez), lentiscus, rostl. 1440. List.
til. 1893. 395.

Libiehouská, é, f. = čes. tanec u Nimb.
Vz NZ.1II. 508.

Líbiti. Co sa komu ľúbi, s tým sa neza-
dáví. Phľd. 1893. 699.

Ubohost, os. jm. Odvozeniny \z v Kotk. 24.

Libochovicka. Vz Tanec čes. (3. dod.).

Liborča, míst, jm. na Slov. Phľd. XII.
74,, 99.

Libórek, rka, m. — kdo o žních prostírá
na poli povřísla, Kojet. Brt. D. II. 337.

Liboslav, a, m., os. jm. Odvozeniny vz
v Kotk. 24.

Libost k hříchu. GR. Nov. 73. 2.

Libozněnka, y, f. —piano (žertem). Světz.
1893. 454. a.

Librcoun, a, m. = Rybecoul. Dnes se
zrovna, L. žení (když je zlé počasí). Krkonš.
Čes. 1. V. 449.

Libštěk, u, m., lentiscus, rostl. 1440. List.
til. 1893. 375.

Libušin groš, zlatý v XV. a XVI. st. Vz
Wtr. Krj. I. 184.

Libušino, a, n., býv. jezero v Poděbr. NZ.
IV. 100.

Liceměrník, často m. zákonník (phari-
saeus). Vz Vondrák. Spuren . . . 26., 34. —
Ev. vid. Mat. 15. 7., Ev. seit. Luk. 6. 42.,
Mus. 1895. 312.

Líceň. L. má Vodička v Mus. 1894. 162.
za špatně utvořené slovo od lik (líčiti). Vz
tam. L. nemůže býti leč z líceti a tedy =
pasť. Brt. v Rukoj. má citat líceň z Let. Troj.
r. 1653., ale Gb. v List. fil. 1894. 217. doka-

zuje, že tento citat není správný, že má býti
líčení. Vz tam více.

Lící, n., vz Cedron (3. dod.).

Licince, osada v Gemer. Phľd. 1895. 351.

Licle, vz Fiele (3. dod.).

Lícnice, e, f., Backenlehne, f. Sterz. I. 378.
Stolice s 1-cemi, Backenstuhl, m. Wtr. Krj. I.
290. — L. = řemeny visící koni od náhlavku
dolů po lících, na jich konci jest udidlo. Wtr.
Krj. I. 290.

Licoměrník, vz Liceměrník. O pův. slova
cť. Dob. Dur. 225., 217., 236. Dle ib. 410. =
a) simulátor, Gleissner, b) pharisaeus, zá-
konník.

Lictvo, a, n. = lidstvo. Dšk. Jihč. I. 14.

Licumburk, u vsuto. Gb. II. ml. I. 265.

Ličba (líčení) Havlíka z Varvažova. Wtr.
Krj. I. 22.

Ĺičiak, vz Ličák. Phľd. 1894. 436.

Ličidlo. O 1-dlech v XV. a XVI. stol. Vz
Wtr. Krj. I. 99., 368. O 1-dlech paní a panen.
Vz Zbrt, Tan. 150. — L. = zlatohlav, nar-
cissus. 1440. List. til. 1893. 395. Cf. Dvélistec
(3. dod.].

Líčiti na ptáky chybnou analogií m. lé-
ceti. Gb. H. ml. L 54.

Liěnč. Vydělati kůži pěkně, ličně. XVI.
stol. Mus. 1894. 510.

Lid. O strč. skloň. cf. Gb. Km, -i. 26.
O skloňov, u Kroměř., Brna, Tišn., Žďár. cf.
Brt, D. II. 22., 170., 190., 254. Koho označu-
jeme slovem lid ? Vz NZ. III. 201. nn. Vždyť
nemá lid jiného pokladu než svoji krev, již
velkomyslně pro vlasť cedí. Bráb. 112. Majú
ludze, mam i ja; dajú ludze, dam i ja (ruka
ruku myje). Phľd. 1895. 377.

Lidenec, nce, m. = odrůda hrachu; zrno
má šedé, hořké, kvete červeným. Tišn. Brt.
D. II. 337.

Lidmilosť, i, f. Ztk. 81. (3. vyd.).

LidnĚ. Před ním 1. klekajíce. Mor. Třeb.
List. fil. 1895. 106.

Lidný, humanus, lidský. V hymn. z r. 1418.
stojí: augens malum inhumanum, rozmahaje
zle nefklydne (snad má býti nelydne; na
str. 222. je nefklydny ingens).

Lidobijce. Jg. Sbr. Sp. 41. 8.

Lidohlučný. L. Vyšehrad. Krok I.1. str. 3.

Lidojedský. L. kmen. Mus. 1893. 460.

Lidokupec. Čch. Otr. 54.

Lidomor, e, f. = lidomorna. Hrš. Nách.
I. 42., 569.

Lidoprázdný. L. kraj. Světz. 1895.168. a.

Lidopustý. Vše 1-sto. Kká. Puš. Roz. 90.

Lidově. L. veršovati. Vlč. Bás. 5.

Lidovědný. L. vycházka (aby se lid po-
znal). Mtc. 1894. 14., Vck. Val. I. VII.

Lidožroutský. L. ukrutnosť. Wtr. Krj.
I. 246.

Lidský, vz Ľudský. — L. = poddanský.
V jiných čtyřech vozích vezli lidskými koňmi.
1549. Mus. 1894. 406. L. pole naproti pan-
skému (= pole občanův, poddaných). Dml.
List. 22.

Liena, y, f. = shozená hadí kůže. Slov.
Mtc. 1894. 110.

Lieska, vz Líska,

Lieskovec, území v Turci. Phľd. XII.
251. — L. = lískový ořech. Phľd. 1895. 587.



	188

	Ležisko, vz Spisko (3. dod.). Ležka, y, f. Ten člověk je lživý jako 1. Seyk. Ruk. 54. Lezná, é, f., vz Lesná (3. dod.). Lhář. Lháři vypovídají se z Velhánic přes Jistec do Věřic. NZ. III. 229. Kdyby mi duši na dlaň vyplul, tož mu nevěřím (lháři). Vek. Val. I. 110. Lháti. Jakož oni lžíce praví. Chč. S. 335. Jistě nelhu. XVIII. stol. Vz NZ. III. 515. Boli traja bratia: prvý luhal, druhý kradol, tretí visel (kdo lže, ten krade a visí). Phľd. 1894. 197. -- komu. Protož tak lží lidu, aby jim své orodování sladko činili. Chč. S. 329. Kteráž (orodování) sobě lží nestydatě. Ib. — čím. Vždyť má také to, čím se lže. ČT. Tkč. — jak. Když dobře zelže, jak dyby pravdu mlu- vil. Vek.'Val. I. 107. Lhota, v Lašsku Lihota z lsgot, b změ- něno v i. Gb. II. ml. I. 58. Je ze Lhoty = lenoch. Vek. Val. I. 110. li mění se v h: poleca, stoleca, led. U Le- tonic, Brna, Brt. D. II. 155., 161. Liatovec = žltý (bronzový) zvonec. Phľd. 1893. 465. Liatovčok, ovečku, m., zdrobn. liatovec, Zvončeky, liatovčeky zahlaholily v dedine. Phľd. 1894. 109. 2. Libačka. Buče sa trasú ako l. Phľd. XII. 717. Libačkový. L. vienec (= svatební). Slov. Čes. l. V. 424. Líbání* = tanec. Vz Tanec čes. (3. dod.). Libeček, lentiscus. Léčení jíní na Val. Vz Vek. Val. I. 156. Libéz (libez), lentiscus, rostl. 1440. List. til. 1893. 395. Libiehouská, é, f. = čes. tanec u Nimb. Vz NZ.1II. 508. Líbiti. Co sa komu ľúbi, s tým sa neza- dáví. Phľd. 1893. 699. Ubohost, os. jm. Odvozeniny \z v Kotk. 24. Libochovicka. Vz Tanec čes. (3. dod.). Liborča, míst, jm. na Slov. Phľd. XII. 74,, 99. Libórek, rka, m. — kdo o žních prostírá na poli povřísla, Kojet. Brt. D. II. 337. Liboslav, a, m., os. jm. Odvozeniny vz v Kotk. 24. Libost k hříchu. GR. Nov. 73. 2. Libozněnka, y, f. —piano (žertem). Světz. 1893. 454. a. Librcoun, a, m. = Rybecoul. Dnes se zrovna, L. žení (když je zlé počasí). Krkonš. Čes. 1. V. 449. Libštěk, u, m., lentiscus, rostl. 1440. List. til. 1893. 375. Libušin groš, zlatý v XV. a XVI. st. Vz Wtr. Krj. I. 184. Libušino, a, n., býv. jezero v Poděbr. NZ. IV. 100. Liceměrník, často m. zákonník (phari- saeus). Vz Vondrák. Spuren . . . 26., 34. — Ev. vid. Mat. 15. 7., Ev. seit. Luk. 6. 42., Mus. 1895. 312. Líceň. L. má Vodička v Mus. 1894. 162. za špatně utvořené slovo od lik (líčiti). Vz tam. L. nemůže býti leč z líceti a tedy = pasť. Brt. v Rukoj. má citat líceň z Let. Troj. r. 1653., ale Gb. v List. fil. 1894. 217. doka-	zuje, že tento citat není správný, že má býti líčení. Vz tam více. Lící, n., vz Cedron (3. dod.). Licince, osada v Gemer. Phľd. 1895. 351. Licle, vz Fiele (3. dod.). Lícnice, e, f., Backenlehne, f. Sterz. I. 378. Stolice s 1-cemi, Backenstuhl, m. Wtr. Krj. I. 290. — L. = řemeny visící koni od náhlavku dolů po lících, na jich konci jest udidlo. Wtr. Krj. I. 290. Licoměrník, vz Liceměrník. O pův. slova cť. Dob. Dur. 225., 217., 236. Dle ib. 410. = a) simulátor, Gleissner, b) pharisaeus, zá- konník. Lictvo, a, n. = lidstvo. Dšk. Jihč. I. 14. Licumburk, u vsuto. Gb. II. ml. I. 265. Ličba (líčení) Havlíka z Varvažova. Wtr. Krj. I. 22. Ĺičiak, vz Ličák. Phľd. 1894. 436. Ličidlo. O 1-dlech v XV. a XVI. stol. Vz Wtr. Krj. I. 99., 368. O 1-dlech paní a panen. Vz Zbrt, Tan. 150. — L. = zlatohlav, nar- cissus. 1440. List. til. 1893. 395. Cf. Dvélistec (3. dod.]. Líčiti na ptáky chybnou analogií m. lé- ceti. Gb. H. ml. L 54. Liěnč. Vydělati kůži pěkně, ličně. XVI. stol. Mus. 1894. 510. Lid. O strč. skloň. cf. Gb. Km, -i. 26. O skloňov, u Kroměř., Brna, Tišn., Žďár. cf. Brt, D. II. 22., 170., 190., 254. Koho označu- jeme slovem lid ? Vz NZ. III. 201. nn. Vždyť nemá lid jiného pokladu než svoji krev, již velkomyslně pro vlasť cedí. Bráb. 112. Majú ludze, mam i ja; dajú ludze, dam i ja (ruka ruku myje). Phľd. 1895. 377. Lidenec, nce, m. = odrůda hrachu; zrno má šedé, hořké, kvete červeným. Tišn. Brt. D. II. 337. Lidmilosť, i, f. Ztk. 81. (3. vyd.). LidnĚ. Před ním 1. klekajíce. Mor. Třeb. List. fil. 1895. 106. Lidný, humanus, lidský. V hymn. z r. 1418. stojí: augens malum inhumanum, rozmahaje zle nefklydne (snad má býti nelydne; na str. 222. je nefklydny ingens). Lidobijce. Jg. Sbr. Sp. 41. 8. Lidohlučný. L. Vyšehrad. Krok I.1. str. 3. Lidojedský. L. kmen. Mus. 1893. 460. Lidokupec. Čch. Otr. 54. Lidomor, e, f. = lidomorna. Hrš. Nách. I. 42., 569. Lidoprázdný. L. kraj. Světz. 1895.168. a. Lidopustý. Vše 1-sto. Kká. Puš. Roz. 90. Lidově. L. veršovati. Vlč. Bás. 5. Lidovědný. L. vycházka (aby se lid po- znal). Mtc. 1894. 14., Vck. Val. I. VII. Lidožroutský. L. ukrutnosť. Wtr. Krj. I. 246. Lidský, vz Ľudský. — L. = poddanský. V jiných čtyřech vozích vezli lidskými koňmi. 1549. Mus. 1894. 406. L. pole naproti pan- skému (= pole občanův, poddaných). Dml. List. 22. Liena, y, f. = shozená hadí kůže. Slov. Mtc. 1894. 110. Lieska, vz Líska, Lieskovec, území v Turci. Phľd. XII. 251. — L. = lískový ořech. Phľd. 1895. 587.