189

Liešno, a, n., míst. jm. na Slov. Phl'd. XII.
74., 425.

Lietavy, dědina u Žiliny na Slov. Phl'd.
1894. 122.

Liev = trychtýř. Phl'd. XII. 175.

Lievč, v Trenč., ve Zvolen.; lušně (lušňa).
Spodná čiastka kovaná má podobu lieva, do
ktorého nasadené jest vlastne lievčisko (lišen),
ale celé spolu menuje sa oby č. lievč. Slov.
Phl'd. XII. 175.

Lignitový, z lat. lignum (dřevo). L. uhlí
= dřevité. Mtc. 1896. 237.

Ligr, u, m., z něm. Riegel. _vDšk. Jihč. I. 29.

Ligrus, z něm. Raigras. Čerň. Př. 56.

Ligula, y, f, = čásť mezi brakteu a osu
jako vsunutá. Čl. L. Jos. 38. Uznáme-li celou
1-lu za list. Ib. 36.

Lihák, u, m. = liják. Tišn. Brt. D. II. 187.

Lihýř, e, m., Wagbalken, m. (páka). Am.
Orb. 20.

Lícha m. líha, h v ch. Dšk. Jihč. I. 32.

Lichní holub = lichý, sám bez páru. Záp.
Mor. Brt. D. II. 337.

Licho = zle. Slov. Phl'd. 1893. 371. L. na
srdci (= mdloba). Phľd. 1894. 306.

Lichočistna, y, f. Nár. list. 1894. č. 95.
odp.

Lichotník. L-ci před boháčem vždycky
hrbí šíje. Frid. Coss. 30.

Lichovědecký. L. činnost badatelů. Čern.
Př. 9.

Lichva. Vz o ní Chč. S. 237. (tam se
tupí). — Poslal jsem mu lichvu (úrok). 1459.
Arch. XIV. 96.

Lichvář. Na právo útočí s měšcem tu 1-ři.
Vrch. Lingg. 38.

Lichý snop, ořech = zbývající nad kopu,
nuž nad tucet atd. Zlín. Brt. D. II 337.

Lijavec. Tohoto slova užil M. Červenka;
Blahoslavovi se nelíbilo, bylo mu ,verbum ru-
sticum´. Bl. Gr. 289.

-lík příp. jm. vlastn.: Havrdlík, Sebelík,
Couťalík, Kotalík, Skopalík, Roubalík atd. Vz
Kbrl. Sp. 13. a Kbrl. Dmžl. 11.

Lika. Komu treba liky, tej pujdze na viky.
Phľd. 1895. 188.

Líkař, e, m. = lékař. 1532. Urs. Nach.
I. 549.

Likasace, e, f. místo legalisace. Us. místy.
Gern. Př. 79.

Likavka, y, f. = míst. jm. v Liptove. Phľd.
1894. 61.

Líknouti na ptáky. O tvarech cf. Gb. II
ml. I. 106.

Lilijice. Vz Ott. VIII. 599.

Liliokvětý. L. rostliny, liliiflorae. Ott,
VIII. 807.

Liluška, y, f., pták, vz Kamenník (3. dod.).

Limba. Krejcary do limby házeti (při hře
o krejcary; házeti je ke zdi n. k některému
předmětu a čí krejcar k němu nejblíže padne,
ten vyhazuje všecky a jmenuje orla nebo
hlavu. Jmenoval-li ku př. orla, vyhrává všecky
krejcary, které orlem vzhůru leží). Cf. NZ.
II. 702.

Limburk m. Nymburk. List. fil. 1893. 467.

Limonka, y, f., rostl. Vz Trymfulia (3.
dod.).

3. Lína = provaz, lano. Phľd. 1894. 236.

Lina j, e, m. = liniál.. Phl'd. 1895. 43.

Linča, obec v Gemersku. Phľd. 1892. 75.,
425.

Lindák, a, m. = stehlík snědý do černá.
Zlín. Brt. D. II. 494.

Lindišový. L. sukně. 1544. Snm. I. 611.
Vz násl. Lindyš.

Linduška. Cf. Skřivánek, Trepteljka (3.
dod.).

Lindyš = nejlepší sukno cizí, pevné jako
kůže. XV. stol. Wtr. Krj. I. 111., 365.

Lineal. Chodí, jako by byl polk' 1. (rovně).
Nov. Př. 605.

Linečník (Linčík?), trať u Šenova ve Fry-
decku. Vest. op. 1893. 10.

Línek, nka, m. = rak s novým pancířem
(líná se). Brn. Brt. D. II. 337.

Linhart, a, m., os. jm. Odvozeniny vz
v Kotk. 25.

Linhem n. liuhem má Gb. v Mus. 1893.
419. za tvary nemožné. Seyk. Ruk. 282. nn.
čte: -li uhne. Vz tam. Zákrejs vykládá v břez-
nové Osvětě 1896., že se má čisti: 1 iuhem,
l činilo konec předcházejícího slova a iuliem,
jest instr. Vz tam více a v Nár. list. 1896.
č. 58. str. 4.

Liniář, e, m. = linial. Brušp. Brt, D. II.
516.

Linka. Sloupcová 1. v tiskárně, kterou se
měří sazba po loďkách a převádí rozměr ten
na sloupce. Nár. list. 1894. č. 84. odp. feuill.

I.-VI.10.

Líný. V seč nebyla mysl líná. Vrch. Rol.

Lípa. Vodřel sedláka jako ukrutný pán
lípu. Bl. Gr. 221. Máme sa ako ta lipa, keď
sa na jar k nej čižmár priplichtí. Phľd. XII.
695. K dobrému člověku se lidé táhnou jako
včely na lípu. Nár. list. 1894. č. 169. odp.
feuill. O ctění lípy cf. Zbrt. Pov. 37. pózu.
Vrba, lípa, líska (říkej rychle po sobě). CT.
Tkč.

Lipan. Poséláte mi pečené 1-ny. Arch. XII.
138.

Lipanin, u, m., druh tuku. Vstnk. IV. 148.

Lipen, a, m., vrch v Trenčín. Phľd. XII.
251.

Lipenský, ého, m., trať ve Frýdecku. Vest.
op. 1893. 10.

Lipina, y, f., osada ve Frýdecku. Vest. op.
1893. 10. — L., les ve Frýdecku. Mtc. 1895.
136. _

Lipkať, lipotati. Lipká, málo vidím (pla-
men na svíci poskakuje). Myjava. Phľd. 1895.
446.

Lipký = lepkavý. L. bláto. Phl'd. 1895.12.

Lípnutí. L. trámů = prodloužení trámů
pouhým přiložením trámu k trámu. Ott, Vlil. 1.

Lipotať, vz Lipkať (3. dod.).

Lipov, a, m., potok v Gemersku. Phľd.
XII. 155.

Lipová, é, f., potok v Turci. Phľd. XII.
251.

Lipov'ák, u, m., houba, vz Hřib (3. dod.).

Lípové, ého, n., údolí ve Frýdecku. Vest.
op. 1893. 10.

Lipovec, vce, m. = stůl. Ve šviháčině.
Brt. I). II. 520.

Lipovník, a, m., obec v Nitře. Phľd. XII.
251.

Lípový, hora ve Frýdecku. Vest. opav.
1893. 10.