190

Lipoxanthin, u, m., barvivo. Vstnk. IV.
143.

Liptoblast, u, m. Vstnk. IV. 103.

Liptov, a, m-, míst. jm. na Slov. Phľd.
XII. 425.

Lipuvka, y, f., agaricus prunulus, houba,
Brt, D. II. 511.

Lisa (Lisja, Lim), trať ve Frýdecku. Věst.
opav. 1893. 10.

Lísa, y, f. = bránka, dvířka sbitá z latí.
N. Město. Brt. D. II. 337.

Lísati. Jala se lahodnou řečí 1. GR. Nov. 42.

Lísek, potok v Brtnici v záp. Mor. Mtc
1895. 340.

Lisenec = Učenec. Wtr. Živ. c. L 56.

Líska. V čas búrky dobré je schovať sa
pod liesku, lebo do liesky hrom nieudre, preto
že na úteku do Egypta p. Maria pred ďažďom
pod liesku sa ukryla. Slov. Phľd. 1894. 133.
Cf. Vek. Val. I. 156. Vrba, lípa, líska (říkej
rychle po sobě). CT. Tkč.
Liskov, a, m., potok v Trenčín. Phľd. XII.
155.

Lískovice. Dodáva mu chuci (chuti) g učení
ljéskovicú. Slov. Phľd. 1894. 190.

Lískový. L-vým plejem někoho po zádech
mazati (lískovkou). Čes. 1. V. 169. Dostal lí-
skového sadla (byl bit). Slez. Nov. Př. 591.

Lisnúť sa. Aby izba lislasa čistotou. Phľd.

1893. 738. Stôl lisol sa čistotou v slnci. 1b.
1895. 214.

Lisotice, obec ve Slez. V. Slez. II. 262.

List = postranní výrostek z osy rostlinné.
Čl. L. Jos. 9. Můj vinohrad má teprů třetí
list (třetí rok, co byl založen). Slov. Brt. D.
II. 337. — L. = dopis. I zkázal Jonatovi po
listu (písemně). Machb. II. 22. — L. = šířka
kanafasu. Povlaky o dvou listech. NZ. II. 614.

Listar, a, m. = listonoš. Slov. Phľd. 1895.
206.

Listencový. L. ušet, zoubek. Čl. Zrůd.
14., 19.

Listenec Cf. Čl. Zrůd. 8. _v

Listenový. L. rudiment. Čl. L. Jos. 37.
Naproti velkému uštu 1-ému. Cl. Zrůd. 14.

Listí v pl. Vyrostají jiné listí. Háj. Herb.
305. b. a j. (List. fil. 1894. 386.).

Listllík, u, m. = kryté místo u chalupy,
kde se lesní list na stelivo chová. Brt. D. II.
437.

Listonoš. L-ši vypovídají se z Pozdína přes
Bystrou do Chvátalky. NZ. III. 230.

Listopad, Chrysanthemum, rost. Nár. list.

1894. č. 22. odp. feuill.
Listotvorný. L. článek. Čl. L. Jos. 24.
Listovní. L. odpověď. Arch. XIV. 101.

Na str. 112. stojí: psaná odpověď.

Listový. L. salát. NZ. IV. 497.

Liša, e, f. = plamen vyšlehující; liška
= plamének. Vých. Mor. Brt. D. II. 338.

Lišáček, čka, m. = pes na lišky. Exc.

Lišák = liška. L-ka nuto se stříci, i když
o třech běhá ;_yNa lišáka upomíná zrzavý vlas
a vous. Na Zďársku. Nár. list. 1894. č. 155.
odp. feuill.

Liščák (Lišťák?), a m., ves ve Frýdecku.
Věst, op. 1893. 10. — L., vz Fěrtuch (3. dod.).

Liščina = liščí kožešina. Kole. 112., Wtr.
Krj. I. 13.

Lišej. L. suchý, mokrý. Hojení ho na Mor.
Vz Mtc. 1894. 336., Duf. 291.

Liška. Cf. Lišák. L., věštící zvíře. Vz Zbrt.
Pov. 67. Lišky pečú koláče (keď na horách
miestami hmly vystupujú, vtedy že vraj príde
ďažď). Phľd. 1893. 147. Kde vlčura (baran-
čina) nestačí, podši liškou. Ib. 1894. 194. L.
z nedostatku potravy v zimě se postí, ale jak
přijde ke kurníku, věc si nahradí. Na Zdár-
sku. Nár. list, 1891. č. 155. odp. feuill. Lišku
dráť = dáviti. Slov. Phľd. 1894. 377. V oči si
mi ako 1. a krém očí ako vrana. Slov. Nov.
Př. 139. Jen 1. obloudí lišku (chytrák chy-
tráka). Šml. II. 78. Hra na lišku. Vz Duť.
90. — L. = plamének. Vz Ľiša (3. dod.). Hö-
ret liškou = plameňom. Phľd,. 1894. 550. —
L. =jm. kraví (její barvy). ČT. Tkč.

Liškavec = lichotník. Phľd. 1893. 151.

Liškavý. Taký 1. chlap! Phľd. 1894. 242.

Liškovrah, a, m. = kdo zabil lišku (v An-
glii). Světz. 1895. 127. a,

Lišky, houby, vz Kuřátka (3. dod.).

Lišna, y, f., potok s jednej strany Hrona.
Phľd. XII. 251.

Lišništč. NZ. III. 522.

Lišta (lišt) hlíny = vrstea. Jí se zamazá-
val mech, kterým byly klády na sobě ležící
natemovány (při stavění chalup). NZ. II. 646.
L. či skoula mezi přitesanými trámy (v stavit.)
vyplní se dřevěnou zarážkou ovinutou sla-
měnými rulíky v hlíně namočenými. Vz Ott,
VIII. 7. b.

Lišťák, a, m. = lišák, chytrák, šť m. š.
Dšk. Jihč. I. 19., Oestr. Mon. (Böhm.) I. 486.

Líštiti se = blyšťeti se. Dšk. Jihč. I. 22.

Lištna. Listové stopy jsou někdy jen lišt-
nami n. křídly listovité povahy označeny. ČI.
Zrůd. 28.

Lištová, é, í. = podélná lavice na talíře
a na šatstvo pod nimi. Slez. NZ. IV. 10.

Lištvice, pl., f. = vlasy tak přičísnuté, že
zpod šátku vyhlédají. Brt. D. II. 467.

Liťák, u, m. = litý knoflík. Chod. Čes. 1.
V. 238. — L. = vdolek na omastku pečený.
Čejč. Hledík.

Litěný. L. kotel, kamna. Slez. NZ. IV. 10.

Literat. L-ti tvořili vybranou společnost
městskou. Cf. Wtr. Živ. c. 944. nn., 951., Hrš.
Nách. I 392. nn. O literatských konventech
vz také Wtr. St. nov. 167.

Literatiti. Vlč. Lit. 222.

Literatura. Historie čes. 1-ry také v Oestr.
Mon. (Böhm.) I. 61. nn. (od prof. Ant. Tru-
hláře).

Literisté = žáčkové začátečníci, kteří se
učili literám, písmenům. Hrš. Nách. I. 410.

Literník, yqa^axívg. Bl. Gr. 180.

Líti. O původu slova cf. Gb. H. ml. I. 73.

Litkup, z něm. Litkauf, později Leihkauf
= koupě, při které se pije. Čern. Př. 6.

Lítný. V dod. oprav saevissino v saevis-
simo. Kdy jedí, jsú lítnější (levhardové).
XIV. stol. Jag. Arch. XIV. 13.

Líto jsoucí mezi Lit a Litánie polož před
Lítochléb. (I. 931. a.). — L. Nositi 1. na Po-
ličku. Vz NZ. IV. 334.

Litoměřická. Vz Tanec čes. (3.dod.).

Lítostivý, wehleidig. Brt. D. II. 338.

Litování, n., vz Binování (3. dod.).

Litrák, u, m. = litr. ČT. Tkč.