191

Liuhem, vz Linhem (i 3. dod.).

Livička, y, f., pták, vz Pěnice (3. dod.).

Livka, y, f., obec v Nitře. Phľd. XII. 425.,
74.

Liz, o původu slova cf. Gb. II. ml. I. 72.

Lízáček, čku, m. = prst ukazováček. Duf.
61.

Lízati, o původu slova cf. Gb. H. ml. I. 72.

Lízika, y, f., slovan. obec v Banátě. Phľd.
XII. 468.

Lizovač, e, m., Anschalmer, m. Sterz. I.
198.

Ližica, e, f., Vorleglöffel; lizicka, Esslöffel,
m. Vých. Mor. Brt. D. II. 338.

Lížné = šrotéřství, šrotování vína. Čel. Př.
m. II. 1234. b.

Ljubomír, a, m., os. jm. u Kosmy.

Ljutobor, a, m., os. jm. u Kosmy.

Lkáti. O odpuštění lkám. Vrch. Rol. XXX.
6. Ty muků lkaješ. Ev. seit. 26. Luc. 16. 25.
(Mnč.).

Lkavě žádáme. Dle Bl. Gr. 322. šp. m.
lkajíce, pravíť: Actum et inusitatum adv.

Lnáře. Na Lnářích. 1443.; Když jsem šel
do Lnář. 1510. Arch. XIII. 9., 273.

Lnářství. O 1. na Humpolecku. Vz NZ. II.
560. nn.

Lniště = pole atd. NZ. II. 562.

-lo, příp. jm. vlast.: Vočadlo, Vosáhlo atd.
Vz Kbrl. Dmžl. 11.

Lobivý m. libový. Brn. Brt. D. II. 163.

Lobkovice. Jan z L-vic na Hasištejně,
nar. 1456. Vz Vlč. Lit. 252.

Locika z lactuca. Gb. H. ml. I. 124., 449.

Ločidlo, ferula, rostl. Vz Ott. XL 139. a,

Loď. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 36.
O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 26., Km. -a. 39.
Hádanka o lodi. Vz NZ. III. 35.

Loda, y, f., z něm. Lade = pokladnice.
Pras. Rem. 41.

Loděničné, ého, n., Dockgeld, n. Sterz.
I. 685.

Lodiareň. Ledenice oprav v: loděnice.

Lodice. L. dělová. Vz Ott. VIL 259.

Lodňař, navifex. Aqu.

Lodno, a, n. = místo pro lodi, Schiffs-
platz, m. Rd. SI. III. 118.

Lodný, vz Lodní. L. dielo (z sesta-
vené). Alx. Nách. k. XIV.

Logista, y, m., pl. -sté. List. fil. 1893. 433.

Logopathie, e, f., z řec. —- dyslogie (3.
dod.).

Lográk, u, m. = hrnec na logr. Nár. list.
1895. č. 37. odp.

Loh = hloh. Také v již. Čech. Dšk. Jihč.
I. 33. U Brn., Tišn. Brt. D. II. 167,, 187.
(Z hl se h odsouvá. Gb. H. ml. I. 466.)

Loháčí, n. —- hlohoví. Mor. Nár. list. 1896.
č. 107. feuill.

Lohať = povykovati. Jevíčko. Brť. D. II.
338.

Lohot, u, m. = a) náledí; b) okijď na
stromech. Zábř. Brt. D. II. 338.

Loch = a) zaječí ležisko; b) hlt, doušek.
Kunšt. Brt. D. II. 338.

Lochtuše, z něm. Lackentuch, n. Cern. Př.
65. Cf. násl. Loktuše.

Loj. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 72. Už
si tam, kde 1. kopú (= nemáš naděje na vy-
žitie). Phľd. 1894. 193., 1896. 218.

Lojtřovec, vce, m., z Leiterwagen. Slov.
Cern. Př. 70.

Lojza z Alois, a odsuto. Gb. H. ml. I. 125.

Lokáč, e, m. = louže, z něm. Lacke, f.
Dač. Brt. D. II. 338.

Lokaj = piják, že do sebe loká. Cern.
Př. 82.

Lokajka, y, f. —- lokálka, Localbahn. Mor.
Brt. D. II. 512. b.

Lokal bez předložky. Dyjž sem byl Pře-
šticích. U Kraselova. Dušek Vavř. Chyži, stáji,
zahradě, komore. Phľd. 1893. 372. Pověz, zda
tvá paní noci porodila syna. GR. Nov. 49.
A on letě (v létě) dělal, v zimě odpočíval. Ib.
116. 25. U místních jmen začínajících se hlás-
kou v jest na Mor. skoro všude pravidlem:
Veskově, Vržanově atd. Na Zábř. i jinde:
Postřelmově mněstě, Mládkově, Dubicku. —
Vedle toho: v Rudě, ve Zvole atd. Brt. D. II.
287. Dle Gb. H. ml. pádů takových není,
jsou prý předložky jen vynechány, stejně zně-
jíce jako počáteční litera následujícího slova.
Ale toho všude tak není.

Lokán, a, m., míst. jm. na Slov. Phľd.
XII. 75.

Lokativ a Lokativní dativ. Vz Mus. fil.
I. 16. a j.

Lokecký m. loketský. L. kraj. Arch. XIII.
27.

Loket. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 36.

Loketný. L. zboží = které se prodává
na loket. 1530. Snm. I. 378.

Lokín, a, m., obec v Gemer. Phľd. XII. 425.

Lokovka, y, f. = lokový stroj, Drüllma-
schine, f. Sterz. I. 707. b.

Lokový. Vz předcház.

Lokštat m. lechtať, vz kšt. Dšk. Jihč. I.
36. Cf. Leckat, Lekstat.

Loktek, gt. loketka. Gb. H. ml. I. 162.

Loktuše, z Lackentuch. Mz. Cf. předcház.
Lochtuše.

Lolek, lka, m., vz Lelek (3. dod.).

Lom. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 81. — L.,
míst. jm. v Gemer. Phľd. 1894. 61.

Lomcovati. S páteři se 1. (modliti se).
1500. Rokyc. Post. Abys jeho nelomcoval (pa-
doucnicí trpícího). Vck. Val. I. 125.

Lomenice, vz Štít (3. dod.).

Lomensko, a, n., trať u Lidečka na Vsacku.
MzO. 1890. č. 25. str. 39., Vek. Poh. 128.

Lomina, y, f. Slovo to znamenalo původně
asi vetrom polámané drevo, stromy a horu
takú a ktorú viac nesadili, ale na lúku vy-
kolčovali. Phľd. 1893. 630. L., ktorá je súca
na čerťaž. Ib. 622.

Lomiti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 81.

Lomnica, e, f. = potok ve Spiši. Phľd.
XII. 251.

Lomozg, u, m. = oblomky ; prsf. Laš. Brt.
D. II. 338.

Lôn, u, m., z něm. Lohn. Slov. Zátur. Cf.
Lůn.

Lončiska, louka ve Frýdecku. Věst, op.
1893. 10.

Londres, druh doutníků. Us.

Longa, longoš, vz Longo (dod.).

Loni. O pův. cf. Gb. H. ml. L 36.

Lonit, toľioralľt sc — vlnití se. Han. Brt.
D. II. 338.



	191

	Liuhem, vz Linhem (i 3. dod.). Livička, y, f., pták, vz Pěnice (3. dod.). Livka, y, f., obec v Nitře. Phľd. XII. 425., 74. Liz, o původu slova cf. Gb. II. ml. I. 72. Lízáček, čku, m. = prst ukazováček. Duf. 61. Lízati, o původu slova cf. Gb. H. ml. I. 72. Lízika, y, f., slovan. obec v Banátě. Phľd. XII. 468. Lizovač, e, m., Anschalmer, m. Sterz. I. 198. Ližica, e, f., Vorleglöffel; lizicka, Esslöffel, m. Vých. Mor. Brt. D. II. 338. Lížné = šrotéřství, šrotování vína. Čel. Př. m. II. 1234. b. Ljubomír, a, m., os. jm. u Kosmy. Ljutobor, a, m., os. jm. u Kosmy. Lkáti. O odpuštění lkám. Vrch. Rol. XXX. 6. Ty muků lkaješ. Ev. seit. 26. Luc. 16. 25. (Mnč.). Lkavě žádáme. Dle Bl. Gr. 322. šp. m. lkajíce, pravíť: Actum et inusitatum adv. Lnáře. Na Lnářích. 1443.; Když jsem šel do Lnář. 1510. Arch. XIII. 9., 273. Lnářství. O 1. na Humpolecku. Vz NZ. II. 560. nn. Lniště = pole atd. NZ. II. 562. -lo, příp. jm. vlast.: Vočadlo, Vosáhlo atd. Vz Kbrl. Dmžl. 11. Lobivý m. libový. Brn. Brt. D. II. 163. Lobkovice. Jan z L-vic na Hasištejně, nar. 1456. Vz Vlč. Lit. 252. Locika z lactuca. Gb. H. ml. I. 124., 449. Ločidlo, ferula, rostl. Vz Ott. XL 139. a, Loď. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 36. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 26., Km. -a. 39. Hádanka o lodi. Vz NZ. III. 35. Loda, y, f., z něm. Lade = pokladnice. Pras. Rem. 41. Loděničné, ého, n., Dockgeld, n. Sterz. I. 685. Lodiareň. Ledenice oprav v: loděnice. Lodice. L. dělová. Vz Ott. VIL 259. Lodňař, navifex. Aqu. Lodno, a, n. = místo pro lodi, Schiffs- platz, m. Rd. SI. III. 118. Lodný, vz Lodní. L. dielo (z sesta- vené). Alx. Nách. k. XIV. Logista, y, m., pl. -sté. List. fil. 1893. 433. Logopathie, e, f., z řec. —- dyslogie (3. dod.). Lográk, u, m. = hrnec na logr. Nár. list. 1895. č. 37. odp. Loh = hloh. Také v již. Čech. Dšk. Jihč. I. 33. U Brn., Tišn. Brt. D. II. 167,, 187. (Z hl se h odsouvá. Gb. H. ml. I. 466.) Loháčí, n. —- hlohoví. Mor. Nár. list. 1896. č. 107. feuill. Lohať = povykovati. Jevíčko. Brť. D. II. 338. Lohot, u, m. = a) náledí; b) okijď na stromech. Zábř. Brt. D. II. 338. Loch = a) zaječí ležisko; b) hlt, doušek. Kunšt. Brt. D. II. 338. Lochtuše, z něm. Lackentuch, n. Cern. Př. 65. Cf. násl. Loktuše. Loj. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 72. Už si tam, kde 1. kopú (= nemáš naděje na vy- žitie). Phľd. 1894. 193., 1896. 218.	Lojtřovec, vce, m., z Leiterwagen. Slov. Cern. Př. 70. Lojza z Alois, a odsuto. Gb. H. ml. I. 125. Lokáč, e, m. = louže, z něm. Lacke, f. Dač. Brt. D. II. 338. Lokaj = piják, že do sebe loká. Cern. Př. 82. Lokajka, y, f. —- lokálka, Localbahn. Mor. Brt. D. II. 512. b. Lokal bez předložky. Dyjž sem byl Pře- šticích. U Kraselova. Dušek Vavř. Chyži, stáji, zahradě, komore. Phľd. 1893. 372. Pověz, zda tvá paní noci porodila syna. GR. Nov. 49. A on letě (v létě) dělal, v zimě odpočíval. Ib. 116. 25. U místních jmen začínajících se hlás- kou v jest na Mor. skoro všude pravidlem: Veskově, Vržanově atd. Na Zábř. i jinde: Postřelmově mněstě, Mládkově, Dubicku. — Vedle toho: v Rudě, ve Zvole atd. Brt. D. II. 287. Dle Gb. H. ml. pádů takových není, jsou prý předložky jen vynechány, stejně zně- jíce jako počáteční litera následujícího slova. Ale toho všude tak není. Lokán, a, m., míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 75. Lokativ a Lokativní dativ. Vz Mus. fil. I. 16. a j. Lokecký m. loketský. L. kraj. Arch. XIII. 27. Loket. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 36. Loketný. L. zboží = které se prodává na loket. 1530. Snm. I. 378. Lokín, a, m., obec v Gemer. Phľd. XII. 425. Lokovka, y, f. = lokový stroj, Drüllma- schine, f. Sterz. I. 707. b. Lokový. Vz předcház. Lokštat m. lechtať, vz kšt. Dšk. Jihč. I. 36. Cf. Leckat, Lekstat. Loktek, gt. loketka. Gb. H. ml. I. 162. Loktuše, z Lackentuch. Mz. Cf. předcház. Lochtuše. Lolek, lka, m., vz Lelek (3. dod.). Lom. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 81. — L., míst. jm. v Gemer. Phľd. 1894. 61. Lomcovati. S páteři se 1. (modliti se). 1500. Rokyc. Post. Abys jeho nelomcoval (pa- doucnicí trpícího). Vck. Val. I. 125. Lomenice, vz Štít (3. dod.). Lomensko, a, n., trať u Lidečka na Vsacku. MzO. 1890. č. 25. str. 39., Vek. Poh. 128. Lomina, y, f. Slovo to znamenalo původně asi vetrom polámané drevo, stromy a horu takú a ktorú viac nesadili, ale na lúku vy- kolčovali. Phľd. 1893. 630. L., ktorá je súca na čerťaž. Ib. 622. Lomiti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 81. Lomnica, e, f. = potok ve Spiši. Phľd. XII. 251. Lomozg, u, m. = oblomky ; prsf. Laš. Brt. D. II. 338. Lôn, u, m., z něm. Lohn. Slov. Zátur. Cf. Lůn. Lončiska, louka ve Frýdecku. Věst, op. 1893. 10. Londres, druh doutníků. Us. Longa, longoš, vz Longo (dod.). Loni. O pův. cf. Gb. H. ml. L 36. Lonit, toľioralľt sc — vlnití se. Han. Brt. D. II. 338.