Předchozí (190)  Strana:191  Další (192) |
|
|||
191
|
|||
|
|||
Liuhem, vz Linhem (i 3. dod.).
Livička, y, f., pták, vz Pěnice (3. dod.).
Livka, y, f., obec v Nitře. Phľd. XII. 425.,
74. Liz, o původu slova cf. Gb. II. ml. I. 72.
Lízáček, čku, m. = prst ukazováček. Duf.
61. Lízati, o původu slova cf. Gb. H. ml. I. 72.
Lízika, y, f., slovan. obec v Banátě. Phľd.
XII. 468. Lizovač, e, m., Anschalmer, m. Sterz. I.
198. Ližica, e, f., Vorleglöffel; lizicka, Esslöffel,
m. Vých. Mor. Brt. D. II. 338. Lížné = šrotéřství, šrotování vína. Čel. Př.
m. II. 1234. b. Ljubomír, a, m., os. jm. u Kosmy.
Ljutobor, a, m., os. jm. u Kosmy.
Lkáti. O odpuštění lkám. Vrch. Rol. XXX.
6. Ty muků lkaješ. Ev. seit. 26. Luc. 16. 25. (Mnč.). Lkavě žádáme. Dle Bl. Gr. 322. šp. m.
lkajíce, pravíť: Actum et inusitatum adv. Lnáře. Na Lnářích. 1443.; Když jsem šel
do Lnář. 1510. Arch. XIII. 9., 273. Lnářství. O 1. na Humpolecku. Vz NZ. II.
560. nn. Lniště = pole atd. NZ. II. 562.
-lo, příp. jm. vlast.: Vočadlo, Vosáhlo atd.
Vz Kbrl. Dmžl. 11. Lobivý m. libový. Brn. Brt. D. II. 163.
Lobkovice. Jan z L-vic na Hasištejně,
nar. 1456. Vz Vlč. Lit. 252. Locika z lactuca. Gb. H. ml. I. 124., 449.
Ločidlo, ferula, rostl. Vz Ott. XL 139. a,
Loď. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 36.
O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 26., Km. -a. 39. Hádanka o lodi. Vz NZ. III. 35. Loda, y, f., z něm. Lade = pokladnice.
Pras. Rem. 41. Loděničné, ého, n., Dockgeld, n. Sterz.
I. 685. Lodiareň. Ledenice oprav v: loděnice.
Lodice. L. dělová. Vz Ott. VIL 259.
Lodňař, navifex. Aqu.
Lodno, a, n. = místo pro lodi, Schiffs-
platz, m. Rd. SI. III. 118. Lodný, vz Lodní. L. dielo (z sesta-
vené). Alx. Nách. k. XIV. Logista, y, m., pl. -sté. List. fil. 1893. 433.
Logopathie, e, f., z řec. —- dyslogie (3.
dod.). Lográk, u, m. = hrnec na logr. Nár. list.
1895. č. 37. odp. Loh = hloh. Také v již. Čech. Dšk. Jihč.
I. 33. U Brn., Tišn. Brt. D. II. 167,, 187. (Z hl se h odsouvá. Gb. H. ml. I. 466.) Loháčí, n. —- hlohoví. Mor. Nár. list. 1896.
č. 107. feuill. Lohať = povykovati. Jevíčko. Brť. D. II.
338. Lohot, u, m. = a) náledí; b) okijď na
stromech. Zábř. Brt. D. II. 338. Loch = a) zaječí ležisko; b) hlt, doušek.
Kunšt. Brt. D. II. 338. Lochtuše, z něm. Lackentuch, n. Cern. Př.
65. Cf. násl. Loktuše. Loj. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 72. Už
si tam, kde 1. kopú (= nemáš naděje na vy- žitie). Phľd. 1894. 193., 1896. 218. |
Lojtřovec, vce, m., z Leiterwagen. Slov.
Cern. Př. 70. Lojza z Alois, a odsuto. Gb. H. ml. I. 125.
Lokáč, e, m. = louže, z něm. Lacke, f.
Dač. Brt. D. II. 338. Lokaj = piják, že do sebe loká. Cern.
Př. 82. Lokajka, y, f. —- lokálka, Localbahn. Mor.
Brt. D. II. 512. b. Lokal bez předložky. Dyjž sem byl Pře-
šticích. U Kraselova. Dušek Vavř. Chyži, stáji, zahradě, komore. Phľd. 1893. 372. Pověz, zda tvá paní noci porodila syna. GR. Nov. 49. A on letě (v létě) dělal, v zimě odpočíval. Ib. 116. 25. U místních jmen začínajících se hlás- kou v jest na Mor. skoro všude pravidlem: Veskově, Vržanově atd. Na Zábř. i jinde: Postřelmově mněstě, Mládkově, Dubicku. — Vedle toho: v Rudě, ve Zvole atd. Brt. D. II. 287. Dle Gb. H. ml. pádů takových není, jsou prý předložky jen vynechány, stejně zně- jíce jako počáteční litera následujícího slova. Ale toho všude tak není. Lokán, a, m., míst. jm. na Slov. Phľd.
XII. 75. Lokativ a Lokativní dativ. Vz Mus. fil.
I. 16. a j. Lokecký m. loketský. L. kraj. Arch. XIII.
27. Loket. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 36.
Loketný. L. zboží = které se prodává
na loket. 1530. Snm. I. 378. Lokín, a, m., obec v Gemer. Phľd. XII. 425.
Lokovka, y, f. = lokový stroj, Drüllma-
schine, f. Sterz. I. 707. b. Lokový. Vz předcház.
Lokštat m. lechtať, vz kšt. Dšk. Jihč. I.
36. Cf. Leckat, Lekstat. Loktek, gt. loketka. Gb. H. ml. I. 162.
Loktuše, z Lackentuch. Mz. Cf. předcház.
Lochtuše. Lolek, lka, m., vz Lelek (3. dod.).
Lom. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 81. — L.,
míst. jm. v Gemer. Phľd. 1894. 61. Lomcovati. S páteři se 1. (modliti se).
1500. Rokyc. Post. Abys jeho nelomcoval (pa- doucnicí trpícího). Vck. Val. I. 125. Lomenice, vz Štít (3. dod.).
Lomensko, a, n., trať u Lidečka na Vsacku.
MzO. 1890. č. 25. str. 39., Vek. Poh. 128. Lomina, y, f. Slovo to znamenalo původně
asi vetrom polámané drevo, stromy a horu takú a ktorú viac nesadili, ale na lúku vy- kolčovali. Phľd. 1893. 630. L., ktorá je súca na čerťaž. Ib. 622. Lomiti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 81.
Lomnica, e, f. = potok ve Spiši. Phľd.
XII. 251. Lomozg, u, m. = oblomky ; prsf. Laš. Brt.
D. II. 338. Lôn, u, m., z něm. Lohn. Slov. Zátur. Cf.
Lůn. Lončiska, louka ve Frýdecku. Věst, op.
1893. 10. Londres, druh doutníků. Us.
Longa, longoš, vz Longo (dod.).
Loni. O pův. cf. Gb. H. ml. L 36.
Lonit, toľioralľt sc — vlnití se. Han. Brt.
D. II. 338. |
||
|
|||
Předchozí (190)  Strana:191  Další (192) |