195

Lvový. L. barva = zlatá; temně lvová =
hřebíčková. Brt. D. II. 356., 397.

-lý. Adj. v -lý ukončená mívají v jazyku
starším tvary jmenné: biel, medl n. mdel;
v nč. jsou toho zbytky jen v jazyku knižném:
vesel. List. lil. 1895. 303. (Gb.).

Lyčenka (lečenka) = łyčák, lýkový provaz.
Zábř. Brt. D. II. 339.

Lýkař = lékař. 1532. Hrš. Nách. I. 549.

Lýkařstvie = lékařství. GR. Nov. 2.

Lyknouti, vz Lykati. Příliš lyknul. Vrch.
Tryz. 283.

Lýko. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 38.,
18. Vlčí lýko, rostl. Vz Stračí ocas (3. dod.).

Lýkovec, daphne. Cf. Ott. VII. 39.

Lýkožrout, bostrychus. Cf. Ott. VIII. 15. a,

Lymfocyt, u, m. Mononuklearní 1. Vstnk.
II. 426., III. 333.

Lymíbidní, L. vrstva. Čas. čes. lék. 1888.
51.

Lynčovati koho: vraha. Nár. list. 1894.
č. 325. feuill. Cf. Lynchův.

Lýno m. lajno, lejno. Slov. Gb. II. ml. I.
139.

Łypac, e, m. = jazýček u střevíce, jímž
se rozporek zakrývá. Brt. D. II. 469.

Lyrika, y, f. Staročes. 1. Vz Vlč. Lit. 287.

Lysá (Lysá Hora), é, f., hora nad Ostra-
vicí. Věst. op. 1893. 10., Mtc. 1895. 128.

Lyska, y, f. = jm. kraví. NZ. III. 8.

Lysý. Protož lysým duchem upadl jest v to,
aby (oběma stranám vyhověl). Chč. P. 180.
Hlava jeho byla lysá jako koleno. Světz. 1895.
111.

Lýtko. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -a. 12.

Lýtkovice = boty s tvrdými vyleštěnými
holinkami. Brt. I). II. 469.

Lýtkový. L. kosť, fibula, Vz Ott. IX. 163.

Lýžné. Povolil kníže, aby fojt své fojtství,
dům, lýžné prodal městu Hlubéicím. V Slz.
II. 201.

Lyžník na lžíce je u kamen. Slez. NZ.
IV. 10.

Lze, nelze jsou tvary adverb. Chybně se
tedy odvozovaly od ,lzeti'. K tomu přidávali
chybně ,lzelo. Vz List. fil. 1895. 297.

Lžice. O pův. slova cf. List. fil. 1894. 150.
pozn.

Lžicírkev, kve, f. Vlč. Lit. 188.

Lžícový. L. telefon. KP. VIII. 329.

Lžička. Na lžičku někomu něco odměřo-
vati (po málu dávati). 1520. Kutn. šk. 2.
Lžovice. O lidové etymologii toho slova cf.
Čerň. Př. 31.

Praslovanské m. Vz Gb. H. ml. I. 310. —
Původní m. Vz ib. 303. — M se psávalo:

I. m: welmi; 2. mm: mmnohem. Ib. 442.
Měkké m označováno někdy m: me= mě.
Ib. 442. — M mení se a) v n, ň: nedvěd m.
medvěd (Panfyllie, Háj. Herb. 17. b.); b) ve
v: skrovný v. skromný; c) v b a to mn v bn:
písebný. Ib. 442. Na Mor. mění se v: n, v,
b: sedn, osnáct, Brt. D. II. 5., veznu u Kojet.,
ib. 47., snějo se, u Olom., Prostěj., ib. 70.,
u Tišn. před k a t: v zánko, putkál sen ti,
ib. 186., brablenec = mravenec, u Tišn. a
Bystř., ib. 186., 73., veno, venes (vemu), senke
(sem), u Kruml., ib. 209., v Kunšt. před ne-
retnými souhl.: kan deš? Ib. 234. O změně
na Zlín. a Kroměř. cf. Brt. D. I. 13., 16.,

II. 17. M v chromečském podřečí na Mor.
vz v List. fil. 1894. 93. V již. Čech. mění se
v: n, b, v, f, h. Vz Dšk. Jihč. 1. 23. nn.
V Gemersku na Slov. mění se místy v n: ba-
ranon, maslon. Phľd. 1893. 561. M místo n
bývá na konci slov: tejžděm. V Dolním Daco
Lôme. Phľd. 1893. 241. Dle Pastr. L. 142.
mění se na Slov. m na konci slabik a slov
místy v n (nosové): kýn (kým), dán (dám).
Vz tam více. — Slabikotvorné m: sedm, osm
(v strč. jednoslabičné), Liemburk, Rožmberk.
Gb. H. ml. I. 301. Hazmburk, Wartmberk.
V. Kal. 373., 177. Toto m mění se v il (yl),
ir (yr). Cf. Gb. H. ml. I. 292. — M se pn-
souvá v dial. -um m. -ú a to v 3. pl.: radu-
jum se, vz Brt. D. I. 83. a j.; čmert, čmárati
m. čert, čárati. Gb. li. ml. I. 445. V již. Čech.
Cf. Dšk. Jihč. I. 23.-24. — M se odsouvá:

sednáct, osnáct m. sedmnáct, o'smnáct; kafr
lat. camphora atd. Gb. H. ml. I. 445. Norberk
m. Normberk. V. Kal. 106. V již. Cech. Vz
Dšk. Jihč. I. 23.-24. — O m cf. Dšk. Jihč.
I. 21.

Mac = máti. Ve Spiši. Phľd. 1893. 433.

Máca, dle Bača, vz násl. Matěj.

Macák, a, m., vz násl. Matěj.

Macal, a, m., vz násl. Matěj.

Macálek, lka, m., vz násl. Matěj.

Macalík, a, m., vz násl. Matěj.

Macan, a, m., vz násl. Matěj.

Macecha. Kde je macocha, tam je aj otčim
(vlastní otec tam bývá otčimem). Slov. Zátur.

Macer = máti. Ve Spiši. Phľd. 1893. 433.

Macerinský. M. mléko. Mtc. 1894. 104.

Maces, e, m., vz násl. Matěj.

Maceška, polní fiala. Č. Brod. Nár. list.
1896. č. 244. odp. feuill.

Macík, a, m., vz násl. Matěj.

Macir = máti. Ve Spiši. Phľd. 1893. 433.

Macka, y, m., vz násl. Matěj.

Macko = zajíc. Slov. Phľd. XII. 316.

Macků, vz násl. Matěj.

Macoun, a, m., vz násl. Matěj.

Macourek, rka, m., vz násl. Matěj.

Macura, y, m., vz násl. Matěj.

Mač, e, f. = mať. V Radkové na Slov.
Phľd. 1894. 192.

Maca, potok v Turci. Phľd. XII. 74., 426.

Mačací = kočičí. M. muzika (vypískaní);
Dlažba z m. hláv (okrúhlých pieskovcov). Phľd.
1893. 452., 510.

Mäčat = mečet. Slov. Pastr. L. 10.