196

Mačec, čce, m. = vlčí mák, rostl. Vz Tuli-
pány (3. dod.).

Máček = mačina (drn se zemí). V Trenč.
Phľd. 1894. 376.

Máci = máti. V Klenovci. Phľd. 1893. 559.

Mačičkin = koččin (od kočka). Phľd.
XII. 646.

Mačiuč, území v Turci. Phľd. XII. 74., 426.

Mačka = kočka. Mačky by ho cez noc
objedly (o hubeném). Slov. Nov. Př. 604. Co
je napísané, to m. nevylíže. Phľd. 9L 441.
Pohladz m-ku, hned hore chvost dvihá (po-
chvala nadýmá); V tom dome sú dve mačky
a jedna myš (kde je pánovitá testina a ne-
ústupná nevesta, tam je manžel mezi nimi
myš). Ib. 1893. 699., 1894. 318.

Máčka = kotvice, iringus, rostl. 1440. Cf.
List. fil. 1893. 395.

Mačkárna v hutích. Nár. list, 1890. č. 167.
odp.

Máčný. Nevidzi, chudák, ani za máčny
mak. Phľd. XII. 697.

Mäd = med. Slov. Vz Med.

Maďar = tanec. Vz Tanec čes. a mor.
(3. dod.).

Maďarončiti = maďara dělati. Phľd. 1895.
215., 230., 1896. 98.

Maďarskosť. Phľd. XII. 252.

Maděra, y, f. = víno madeirské. Us. Čern.
Př. 63. — M. = jídlo z křížal, žitné mouky
a másla. Duť. 253. — M., y, m. = přihlouplý
člověk. Záp. Mor. Brt. D. II. 339. ,Ohmezenec'
v VI. 912. b. 2. ř. sh. oprav v: Obmezenec

Maděrka = druh čepice ženské. Vz Hu-
sárek. Wtr. Krj. I. 387.

Madlafousek, vz Matlafousek, z matlafa.
= člověk, jenž vše zmate. Kotk. 175.

Mádlo, a, n. = kamenný nebo dřevěný
sloupek na kraji silnice, aby vůz se silnice
nesjel; pl. mádla = zábradlí u mostu. Zábř.
Brt. I). II. 339.

Mädovarce, pl., ves v Hontě. Šd.

Mädovníkový = perníkový. M. srdce.
Phľd. 1895. 520.

Mádra, y, f. = žába, ktorá do človeka
vojde, keď spí. V Novohradě na Slov. Phľd.
1896. 251.

Madrmačka, y, f., rostl. Vz Dúbravník
(3. dod.).

Madunice (Moduna), obec v Nitran. Phľd.
XII. 155.

Magalena ho zaťala = húsad, Hexen-
schuss. Vz Húsad. Na Zvolen., v Pršanech.
Phľd. 1894. 377.

Magarony = zavíjané šišky, nadívané
trnkami; tašky nadívané tvarohem nebo kru-
picí. Brt. D. II. 477.

Maget Karel. Cf. Mus. 1895. 501.

Magisterštuk, u, m., Meisterstück, n.
V XV. stol. a později. Vz Mus. 1894. 499.

Magistratový. M. úřad. 1723. Pras. Řem.
48. a j.

Magnet. Nosivosť magnetu. Cf. KP. VIII.
24.

Magnetický. M. pol = místo poblíž konců
magnetu, které železo více přitahují: pole =
prostor, jímž magnetické silokřivky procházejí;
obyčejně = pole, kde se lícinek jejich dosti
patrné jeví; síla či intensita; rovník = čára

spojující místa, kde jest sklon masneťky 0°.
Vz'KP. VIII. 20., 22., 25., 26.

Magnetičnosť. Vz o ní v KP. Vílí. 20. mi.

Magnetisace, e, ť. Vstnk. III. 18.

Magnetka. Vz Střelka, KP. VIII. 25.

Magnetnosť, i, f. Am. Orb. 47.

Magnetoindukční proud. Vstnk. II. 596.,
III. 331.

Magnetomotorický. M. síla. Vstnk. IIT.
18.

Magnilionky, pl., f., z magnum bonum,
druh brambor. Val. Vck. Val. 1. 19.

Magnůvka, y, f. = druh brambor. Duť.
232.

Mahola, y, f., obec v Tekovsku. Phľd. XII.
74., 426.

Maholný nápoj, dle Brt, D. II. 339. =
nápoj libé chuti.

Mahulík, a, m., vz násl. Matěj.

Mahum, a, m. = Mahomed. Kub. Rol.
67. a j.

Mach, a, m., os. jm., vz násl. Matěj.

Mácha, y, m., os. jm., vz násl. Matěj.

Máchací káď, Flauťass, n. Sterz I.3.

Macháč, e, m., vz násl. Matěj.

Macháček, čka, m., vz násl. Matěj.

Macháčka, y, m., vz násl. Matěj.

Machadlo. M. u měchu, Balgenschwengel,
m. Sterz. I. 383.

Máchal a Máchal, a, m., vz násl. Matěj.

Machálek, lka, m., vz násl. Matěj.

Machan, a, m., vz násl. Matěj.

Machaň, ě, m., vz násl. Matěj.

Machar, a, m., vz násl. Matěj.

Machat, Machát, a, m., vz násl. Matěj.

Machata, y, m., vz násl. Matěj.

Machatý, ého, m., vz násl. Matěj.

Mache, vz násl. Matěj.

Machek, chka, m., vz násl. Matěj.

Máchel, taraxacum autumnale, rostl. Brt.
D. II. 508.

Machiálno = mechanicky. Něco m. ko-
nati. Slov. Phľd. 1894. 722.

Machier, u, m. = měchýř. Mtc. 1894.
107. Slov.

Machliti koho po chrbtě = mazati, bíti.
Phľd. 1895. 182.

Machka, y, m., vz násl. Matěj.

Machník, a, m., vz násl. Matéj.

Machoň, ě, m., vz násl. Matěj.

Machotka, y, m., vz násl. Matěj.

Machovec, vce, m., vz násl. Matěj.

Machula, y, m., vz násl. Matěj. — M.,
y, f. Nos je jako nejaká m. Phľd. 1894. 365.

Machuldá, y, m., vz násl. Matěj.

Machulka, y, m., vz násl. Matěj.

Machura, y, m., vz násl. Matěj.

Machurek, rka, m., vz násl. Matěj.

Machytka, y, m., vz násl. Matěj.

Máj. Jak na prvšeho maja prši, nastane
rok neúrodný. Slez. Nov. Př. 454. M. na vsi.
Vz Z časů dávnych a našich. F. Vykoukal.
V Praze 1893. Cf. Máje,

Majálesník, a, m. Phľd. 1894. 24.

Majceni, n. = mýcení. M. lesů. Arch.
XIII. 32.

Máje. Placení od m. na Strakonicku. Vz
NZ. III. 341. Mnoho máji, mnoho svateb. ČT.
Tkč, M. = březové větve; smrček sluje král.
U Uhl.. Janovic. NZ. IV. 1. Stavení májí. Cf.