197

Vek. Val. L 81., Oestr. Mon. (Böhm.). I
444.

Majetinský Václ. Vz Mus. 1893. 261.

Majetkově. Neupadol m., keď sa vrhol
na verejný život. Phľd. 1894. 760.

Majíček, čku, m., rostl. Vz Pampeliška
(3. dod.).

Majíčko, a, n., rostl. Vz Pampeliška
(3. dod.).

Majíčkový = z pampelišek. Cf. Majíčko.
NZ. IV. 497.

Májík, u, m., rostl. Vz Běl (3. dod.).

Májky = svatodušní slávnosť v okolí plzeň-
ském. Vz Škar. 62. nn.

Majolena z Magelona, přesmyknuutím samo-
hlásek. Gb. H. mlí. I. 550.

Majolíkář, e, m., Fayencehändler, m. Sterz.
I. 891.

Majordomka, y, f. Nár. list. 1895. č. 346.
Neděl. příl.

Májovník, a, m. = účastník májové slav-
nosti. NZ. IV. 1. M. = mládenec, který nosí
o druhý letničí den v průvodu řaďníků a hu-
debníků zvláště upravenou májku po vsi od
statku do statku, kde jsou dospělá děvčata,
která jim na pití, hudbu atd. přispívají. Cf.
Řadník (dod.). Škar. 65. — M., u, m., rostl.
Vz Voňavka (3. dod.).

Májový. M. neděle = družebná, čtvrtá
postní, Tkč.; m. svátky = letnice. U Strakonic.
NZ. III. 341. M. slavnost na Val. Vz Vck.
Val. I. 81. M. sen. Vz Vlč. Lit, 264., 285.

Majstr. Kdo nit majstrem čemu, toten
katem ternu. Phľd. 1895. 188.

Majuskulní. M. písmo. Mus. 1896. 280.

Májůvka, y, f., monchella deliciosa, houba.
Cf. Smrž (3. dod.). — M., russula prunulus,
houba, Brt. D. II. 512.

Mák. Ústa má ako mak veliké; Hlava sa
mu ako mak prečistila (bolesti přestaly); Dal
smrti maku (o tom, kdo z ťažké nemoci po-
vstal). Phľd. 1892. 198., 583., 1894. 443.
Nechce za mák se mnou mít. Kub. Rol. 33.
Císaři se za mák nechtělo. Ib. 176. Spalo se
jim jako po máku (dobře). Us. Nedrobme
maku (nedbejme malicherností); Zvjoł (zvěl)
mak (= utekl). Mor. Ces. 1. V. 418., 419.
Bylo jich tam jako máku (mnoho). Nár. list.
1896. č. 151. odp. feuill. — M. slepý, vlčí,
vz Tulipány (3. dod.).

Makaronský jazyk = lat. česká mícha-
nice. Wtr. Živ. c. I. 140. Cf. Makarón ve
Slovníku.

Makovec, vce, m., Mekonsäure. f. Am.
Orb. 69.

Makovice na dome. Teč voda atd. i. e.
Když chcete tak míti, jest tak, ale uzříte, že
z toho nic nebude. Bl. Gr. 295. — M. máku.
Jak m-ce s plecí hlavy sráží. Vrch. Rol.
XXIII.—XXIX. 129. Je přezralá a vyšeptalá
jako m., z kterých vítr mák vyklepal. Nár.
list. 1894. č. 196. odp. feuill. M. slepá, hlí-
davá. Duť. 24.

Makovják, u. m. = vdolek s mákem.
Dolnobeó. Brtch

Makovilík, u, m. = makový koláč. Ces.
1. V. 251.

Makový či stupkový tanec na Slov. Phľd.
1896.114. Vz Tanec slov. (3. dod.). — Nevěděl
nic za makové zrno. Wtr. St. Pr. 67.

Makroseismický. M. pulsace. Vstnk. IV.
136.

Makroskopicky něco prozkoumati. Vz
Hlav. 8.

Makůvka, y, f. = makovník (koláč). Brt.
D. II. 477.

Makyta, y, í'., rostl., vz Jíva (3. dod.).

Malaga, y, f., špaň. víno.

Malachy, obec v Gemerskú. Phľd. XII. 155.

Malá Strana v Praze. 1454. Arch. XIV.
468.

Malatín, a, m., potok v Liptovsku. Phľd.
XII. 74., 426.

Malba. M-by domků na již. Mor. Vz NZ.
III. 243.

Malcov, a, m., osada v Šariši. Phľd. XII
155.

Malder. Dva maldry desátku. 1568. L.
posíl. I. 25.

Maldříček, čku, m., cf. Maldřík. Kat.
z Žer. II. 114.

Maldřík = syreček z kravského i ovčího
mléka. Půl kopy mastných m-kův a k strou-
hání taky tolik. Kat, z Zer. I. 190. Ovčí m.
1b. 155., II. 317., 174. Ze krávy budou zelí
jísti, aby mi m-kň dobrých, mastných 20 až
30 nadělala (šaťářka); Pokud krávy dobře se
pasou, poroučímť, aby mi půl kopy dobrých
m-kň mastných nadělala. Ib. II. 326., 287.
M. z samýho ovčího mlíka. Ib. 119. M. sýra.
Wtr. St. nov. 211.

Mále = málo. Pro mále uvádějí List fil.

1895. 119. jen jeden doklad z Jid. 99. Vz
Málo. On té řečí mále dotce a... Jdš. 209.
(Mus. 1888. 99.).

Malecko. Pro toto slovo dosti dokladu
z strč. v List. til. 1895. 95.

Malchar, a, m., hora u Lysé ve Frýdecku.
Věst. op. 1893. 10.

Maličko. Sv. vít. 103. b. Tímto maličkém
k službě se postavil. 1673. L. posíl. L 68.

Maličký. Dievče m-ké ako rybka. Nov.
Př. 606.

Malina. Vyžiadal by v zime malin (o chti-
vém). Slov. Zátur.

Maľináč, c, m. = malinový keř; koll.
maľináčí. Val. Brt. D. II. 339.

Malinčiak, u, m. — malinník? Phľd.

1896. 256.

Malinie znamená väčšie malinníky. Phľd.
XII. 420.

Malinkosť, i, f., Kleinheit, ť. Am. Orb. 84.

Malíř. M-ři na skle. Vz Mrš. 259.

Maliti. M-lo sa im čísel. Phľd. 1893. 148.

Malitký. M. městečko. Kabt. 9.

Malka, y, f. = dobrá, hodná kráva. V Kar-
lově u C. T. Tkč.

Malm — bílý jura mladší liasu a doggeru. -
Mtc. 1895. 25.

Málo. Pro toto z strč, mnoho dokladá vz
v List. hl. 1895. 119. O jmenném skloň. cf.
List. fil. 1895. 290. Je toho, čo by mucha na
krýdle uniesla (= málo). Phl'd. 1893. 515.
Ne málem méně = o nic méně. AlxV. 1821.
Není tak m., aby nestačilo. Slov. Nov. Př.
436. Není na málo zvaný (žádá mnoho, snese
mnoho). Mor. Čes. 1. V. 421.

Malobuněční infiltrat. Hlav. Obrz. 4.

Máločlenný. M. přeslen. C1. Zrůd. 16.

Malodušněti. Phľd. 1893. 400.