198

Malodušnosť. Phľd. 1894. 298.

Málohlasý. M. zpěv. Světz. 1893. 139. b.

Malokvětena, y, f. M.: mechy, lišejníky
atd. Vz Am. Orb. 105.

Malomocný. M. krev. 1400. List. fil. 1893.
463.

Malomyslný. M-ní vypovídají se ze Zou-
falky přes Samotu do Potěšilky. NZ. III. 229.

Malonan, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 410.

Malonohý. M. Číňanka. Nár. list. 1894.
č. 16.

Malopoplatník, a, m. Nár. list. 1894.
č. 333.

Malopsouš, e, m. Noční m. (netopýr).
Am. Orb. 107.

Malorost, u, m. M. rostlin (ovoce, semeno).
Am. Orb. 97.

Máloslibný. M. obuv. Čch. Kand. 15.

Malosť. Podle velikosti a malosti jmění
statků. 1530. Snm. I. 362., 452. a j. M. viery.
Chč. Mik. 428.

Málosť = malý počet. M. pacholat. 1520.
Kutn. šk. 1.

Malotrup, u, m. M. rostlin. Am. Orb, 97.

Malování, n. = vyšíváni, cifrování. V Pod-
luží. Brt. D. II. 339.

Malovaný. M. rytíř = nepravý, který byl
na rytířství pasován, žádného rytířského skutku
pro obecné dobré prve neokázav. Břez. Font.
V. 397. M. kněz = kollatoru po chuti jsoucí.
1597. Wtr. Živ. c. 520.

Malovatelnosť, i, f., Mahlbarkeit, f. Sterz.
II. 265.

Malověrný. Phľd. 1894. 332.

Maľovka, y, f. = malování, malba. Phľd.
1895. 193., 309.

Malovýroba, y, f. Nár. list. 1894. č. 106.
feuill.

Malovýrobce, e, m. Nár. list.

Malozvířena, y, f. M. živočíšstva = hmyz.
Am. Orb. 105.

Maľtaša, e, f. = hrachový pokrm štedro-
večerní. Val. Brt. D. II. 477.

Malterna, y, f. = moruše. Brn. Brt. D.
II. 339., Čejč. Hledík.

Maltobionový. M. kyselina. Věstn. IV. 23.

Maltol, u, m.: C₆H₆O₃. Vstnk. IV. 24.

Maltosazon, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 9.

Malučko. Ž. wit. 57. a.

Malužiná, é, f., míst, jm. na Slov. Phľd.
XII. 68.

Malva, y, f. = malba. Dšk. Jihč. I. 22.

Malý. Mal, a, o. List. fil. 1895. 297. O m-ho
pána malý hnev. Slov. Nov. Př. 620. Malý,
ale je ho dost. Phľd. 1894. 194. — V malých
dnech v hrobě položen jest = před několika
dny. GR. Nov. 140. 20.

Malýjurek, os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.

Mama, y, f., obec v Nitran. Phľd. XII. 74.,
426.

Máma stará, vz Babička (3. dod.).

Mami m. maminka. List, fil. 1895. 80.

Maminčin. Už je m. = opilý. Slov. Phľd.
XIV. 190.

Maminka. Co m. nabije, to ti ještě natyje.
Slez. Nov. Př. 413.

Manilas, a, m., z mlamlas. List. fil. 1893.
466. M. na Slov. — mládenec (název běžný,
který neuráží). Phľd. 1895. 310.

Mámor, u, m. Nebezpečný m. pijanský;

Už mu vyšumel m. (opička). Phľd. 1896. 29.,
245.

Mamovička, y, f. = mamovka. Phľd.
1894. 675.

Mamovka, y, f. = máma. Phľd. 1895.
31. Tak volali gazdinú staří i mladí. Ib. 1891.
675.

Mamula, y, i. = moula, tlama. U Žleb.
NZ. II. 695.

Mana, y. f. = obec v Nitran. Phľd. XII.
74., 426.

Maňa. Tak jsem na to manou trefil (ná-
hodou, maní). Mor. Bl. Gr. 321.

Maňas, maňásek. 1594. Zbrt. Tan. 152.

Mančati = něco měkkého mačkati, ku př.
hrušky. Brt. D. II. 94.

Mandát, u, m. = evangelium na zelený
čtvrtek. Vz NZ. III. 235.

Mandel, vz Mantel.

Mandelák, a, m., vz násl. Mandelík.

Mandelík, a, m., coracias garrula, místy
na Mor. mandelák, v Lohovci mandelňák,
mandelníček. Mtc. 1893., 302., XVIII. 243.

Mandelina. O pův. cf. Gern. Př. 76.

Mandelňák, a, mandelníček, čka, m., vz
předcház. Mandelík.

Mandl na prádlo a žehlička objevují se
teprve v XVI. stol. Wtr. Krj. I. 172.

Mandlář. Wtr. Krj. I. 509.

Mandlík, mantlík, u, m. = pláštík, jejž
nosily hlavně mladé dámy; byl z pravidla
krátký. Vz Wtr. Krj. I. 410., 347.

Mandrčenka, y, f. Vyšívání na m-ku. Vz
Vck. Val. I. 43.

Mandyka polož před Mandžurie.

Mandyvila, y, f. = děvče čiperné, dotěrné.
Laš. Brt, D. II. 339.

Manebr, u, m. = manevr. Us.

Manevrovati, manevrieren. Nár. list. 1893.

Manholt, rostl. 1440. List. til. 1893. 393.

Manila, druh doutníků. Us.

Manna. Již m. neprš; (už není všeho dosť).
Bl. Gr. 307.

Maňorec, rce, m. = zakrslý člověk. Brt.
D. II. 339.

Manosa, y, f., druh cukru. Vstnk. IV. 22.

Mansionář = kostelník; kněz sloužící
mši, Messner. Sterz. (Vz Messner tam.) Sbor
m-řů zřízený při kostele pražském. Hrš. Nách.
92. Král usazuje nový sbor 24 duchovních
m-řů na bohoslužebný zpěv, aby byl lepší.
Wtr. Živ. c. 945.

Manstýr, z monasterium. Gb. H. ml. I.
248.

Mantel, mandel, mantlík, z něm. = plášť
dlouhý. Vz Wtr. Krj. I. 148.

Mantilla, y, f. = putna. Us. v řeči zlo-
dějské. Flš.

Mantlík, vz předcház. Mantel, Mandlík.

Manžel, z malžen. Výklad vz v Gb. H. ml.
I. 514. Tak choť, jenž rád by věděl vše a
znal, co žena dí a dělá, k truchlivému se
chýlí konci z plesů v nářky bědné, z jichž
okovů se více nepozvedne. Vrch. Rol. XLIII.
7. M-lé vypovídají se ze Žebrová přes Chotě-
mír do Dobromysle. NZ. III. 230.

Manželice, ves na Slov. Phľd. 1895. 45.

Manželstvo, a, n., vz Pospůlka (3. dod.).

Manžestr, u, m. — čes. tanec u Nimb.
Vz NZ. III. 503.



	198

	Malodušnosť. Phľd. 1894. 298. Málohlasý. M. zpěv. Světz. 1893. 139. b. Malokvětena, y, f. M.: mechy, lišejníky atd. Vz Am. Orb. 105. Malomocný. M. krev. 1400. List. fil. 1893. 463. Malomyslný. M-ní vypovídají se ze Zou- falky přes Samotu do Potěšilky. NZ. III. 229. Malonan, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 410. Malonohý. M. Číňanka. Nár. list. 1894. č. 16. Malopoplatník, a, m. Nár. list. 1894. č. 333. Malopsouš, e, m. Noční m. (netopýr). Am. Orb. 107. Malorost, u, m. M. rostlin (ovoce, semeno). Am. Orb. 97. Máloslibný. M. obuv. Čch. Kand. 15. Malosť. Podle velikosti a malosti jmění statků. 1530. Snm. I. 362., 452. a j. M. viery. Chč. Mik. 428. Málosť = malý počet. M. pacholat. 1520. Kutn. šk. 1. Malotrup, u, m. M. rostlin. Am. Orb, 97. Malování, n. = vyšíváni, cifrování. V Pod- luží. Brt. D. II. 339. Malovaný. M. rytíř = nepravý, který byl na rytířství pasován, žádného rytířského skutku pro obecné dobré prve neokázav. Břez. Font. V. 397. M. kněz = kollatoru po chuti jsoucí. 1597. Wtr. Živ. c. 520. Malovatelnosť, i, f., Mahlbarkeit, f. Sterz. II. 265. Malověrný. Phľd. 1894. 332. Maľovka, y, f. = malování, malba. Phľd. 1895. 193., 309. Malovýroba, y, f. Nár. list. 1894. č. 106. feuill. Malovýrobce, e, m. Nár. list. Malozvířena, y, f. M. živočíšstva = hmyz. Am. Orb. 105. Maľtaša, e, f. = hrachový pokrm štedro- večerní. Val. Brt. D. II. 477. Malterna, y, f. = moruše. Brn. Brt. D. II. 339., Čejč. Hledík. Maltobionový. M. kyselina. Věstn. IV. 23. Maltol, u, m.: C₆H₆O₃. Vstnk. IV. 24. Maltosazon, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 9. Malučko. Ž. wit. 57. a. Malužiná, é, f., míst, jm. na Slov. Phľd. XII. 68. Malva, y, f. = malba. Dšk. Jihč. I. 22. Malý. Mal, a, o. List. fil. 1895. 297. O m-ho pána malý hnev. Slov. Nov. Př. 620. Malý, ale je ho dost. Phľd. 1894. 194. — V malých dnech v hrobě položen jest = před několika dny. GR. Nov. 140. 20. Malýjurek, os. jm. Kbrl. Dmžl. 22. Mama, y, f., obec v Nitran. Phľd. XII. 74., 426. Máma stará, vz Babička (3. dod.). Mami m. maminka. List, fil. 1895. 80. Maminčin. Už je m. = opilý. Slov. Phľd. XIV. 190. Maminka. Co m. nabije, to ti ještě natyje. Slez. Nov. Př. 413. Manilas, a, m., z mlamlas. List. fil. 1893. 466. M. na Slov. — mládenec (název běžný, který neuráží). Phľd. 1895. 310. Mámor, u, m. Nebezpečný m. pijanský;	Už mu vyšumel m. (opička). Phľd. 1896. 29., 245. Mamovička, y, f. = mamovka. Phľd. 1894. 675. Mamovka, y, f. = máma. Phľd. 1895. 31. Tak volali gazdinú staří i mladí. Ib. 1891. 675. Mamula, y, i. = moula, tlama. U Žleb. NZ. II. 695. Mana, y. f. = obec v Nitran. Phľd. XII. 74., 426. Maňa. Tak jsem na to manou trefil (ná- hodou, maní). Mor. Bl. Gr. 321. Maňas, maňásek. 1594. Zbrt. Tan. 152. Mančati = něco měkkého mačkati, ku př. hrušky. Brt. D. II. 94. Mandát, u, m. = evangelium na zelený čtvrtek. Vz NZ. III. 235. Mandel, vz Mantel. Mandelák, a, m., vz násl. Mandelík. Mandelík, a, m., coracias garrula, místy na Mor. mandelák, v Lohovci mandelňák, mandelníček. Mtc. 1893., 302., XVIII. 243. Mandelina. O pův. cf. Gern. Př. 76. Mandelňák, a, mandelníček, čka, m., vz předcház. Mandelík. Mandl na prádlo a žehlička objevují se teprve v XVI. stol. Wtr. Krj. I. 172. Mandlář. Wtr. Krj. I. 509. Mandlík, mantlík, u, m. = pláštík, jejž nosily hlavně mladé dámy; byl z pravidla krátký. Vz Wtr. Krj. I. 410., 347. Mandrčenka, y, f. Vyšívání na m-ku. Vz Vck. Val. I. 43. Mandyka polož před Mandžurie. Mandyvila, y, f. = děvče čiperné, dotěrné. Laš. Brt, D. II. 339. Manebr, u, m. = manevr. Us. Manevrovati, manevrieren. Nár. list. 1893. Manholt, rostl. 1440. List. til. 1893. 393. Manila, druh doutníků. Us. Manna. Již m. neprš; (už není všeho dosť). Bl. Gr. 307. Maňorec, rce, m. = zakrslý člověk. Brt. D. II. 339. Manosa, y, f., druh cukru. Vstnk. IV. 22. Mansionář = kostelník; kněz sloužící mši, Messner. Sterz. (Vz Messner tam.) Sbor m-řů zřízený při kostele pražském. Hrš. Nách. 92. Král usazuje nový sbor 24 duchovních m-řů na bohoslužebný zpěv, aby byl lepší. Wtr. Živ. c. 945. Manstýr, z monasterium. Gb. H. ml. I. 248. Mantel, mandel, mantlík, z něm. = plášť dlouhý. Vz Wtr. Krj. I. 148. Mantilla, y, f. = putna. Us. v řeči zlo- dějské. Flš. Mantlík, vz předcház. Mantel, Mandlík. Manžel, z malžen. Výklad vz v Gb. H. ml. I. 514. Tak choť, jenž rád by věděl vše a znal, co žena dí a dělá, k truchlivému se chýlí konci z plesů v nářky bědné, z jichž okovů se více nepozvedne. Vrch. Rol. XLIII. 7. M-lé vypovídají se ze Žebrová přes Chotě- mír do Dobromysle. NZ. III. 230. Manželice, ves na Slov. Phľd. 1895. 45. Manželstvo, a, n., vz Pospůlka (3. dod.). Manžestr, u, m. — čes. tanec u Nimb. Vz NZ. III. 503.